Ercker, Lazar (1529-1594)

Lazar Ercker ze Schreckenfelsu (též Lazarus Erker, či Ecker) (1528-1594) byl nejvyšší hormistr království Českého, pražský mincmistr a přední odborník na hornictví a hutnictví.

Významný metalurg své doby. Z hlediska dnešní doby Lazar Ercker není nazírán jako alchymista, ač pro 16. století, dobu svého života, jím byl. Byl to jeden z nejváženějších alchymistů a metalurgů 16.století. Narodil se v Sasku. V roce 1568 se stal kontrolním prubířem v Kutné Hoře, v roce 1577 pak byl jmenován nejvyšším hormistrem Českého království. V roce 1585 získal úřad pražského mincmistra. Byl také projektantem známé Rudolfovy štoly.Když v roce 1594 zemřel, úřady po něm převzala jeho vdova, což bylo v té době velmi neobvyklé, ženy se v úřadech prakticky nevyskytovaly

Patrně to byl výraz úcty, které se za života těšil Lazar Ercker. Jeho nejznámější publikací je Kniha o prubířství z roku 1574. popisuje zde metody, kterými se určovala pravost drahých kovů. Patrně nejběžnější prubířskou metodou té doby byla kupekace. Je to metoda typu destruktivního. Drahý kov se při ní zahřívá v porézním kelímku(kupele) spolu s olovem, přičemž je vystaven mohutnému proudu vzduchu. Příměsy se vsáknou do stěn kelímku a v nádobě zůstane jen čistý drahý kov, zlato nebo stříbro.

Lazar Ercker upozornuje, že kupely, tedy nádoby, v nichž proces probíhá, musejí být udělány z dobrého materiálu, jinak vsakují část stříbra. V knize se také poukazuje na skutečnost, že kupelace neoddělí zlato od stříbra. Dalším tématem knihy je způsob, jak užít rtuti při dolování zlata z chudých rud.Lazar Ercker je z dnešního pohledu pozoruhodný nejen svým teoretickým přínosem v oblasti metalurgie, ale také svým kuriózním omylem, který se týkal transmutace, konkrétně transmutace železa v měď. Lazar Ercker původně zastával správné stanovisko, že transmutace není možná. V roce 1569 k tomu sám píše:”Mnozí si myslí, že se železo může stát mědí působením vitriolové vody (roztok síranu měďnatého). Chci odporovat přirozeně, že by se železo stalo mědí.” Je třeba vědět, že železo v takových měděných vodách sráží měď. Ostatně pokud kousek železa ponoříme do roztoku modré skalice, sami uvidíme, že se po povrchu obalí mědí. Avšak jen o několik let později Lazar Ercker v možnost transmutace uvěřil. Jak je možné , že tento navýsost s praktickým životem spjatý člověk, který byl vzdálen spekulativnímu uvažování snad víc než leckterý “tvrdý” vědec dneška změnil své původně správné hledisko? Ercker o tom píše podle diskuse v časopise Vesmír toto: “Následují další užitečné postupy, které má prubíř spravedlivě také znát, zda bude ze železa také měď (železo sráží měď a měď stříbro). O tom má být čtenář zpraven, že jsem po dlouhý čas měl za to, poněvadž železo v měďnatých nádobách srážena železem a že železo samo o sobě nestane se mědí. Od té doby jsem ale viděl, že také ve vitrolových horninách v jednom dole žebříkové skoby a také hřebíky okovů a i jiné železné předměty dlouhým časem byly tak prosáknuty, že se tím vůbec staly dobrou mědí. proto musím nyní soudit, že také ze železa se stává dobrá měď. Neboť jestliže ve vitriolu a jiných měděných vodách se sráží měď dobře železem, přece jí není tolik, kolik je z toho mědi. Jen to by bylo kromě toho vědět:Poněvadž železo v takových měďnatých vodách sráží měď, sráží měď stříbro(když v nich je).proto není nesprávné, že se k obvyklé sraženině stříbra v lučavce vedle mědi přidává do usazeniny železný plech.” Lazar Ercker má velké zásluhy o rozvoj českého hornictví.

Dílo

  • Napsal několik knih o prubířství (analýze rud), z nichž nejznámější je německy psaná Kniha o prubířství z roku 1573. O rok později byla vydána v Praze tiskem. Toto Erckerovo dílo se dočkalo 15 reedicí ve čtyřech jazycích a až do 18. století sloužilo jako receptář i jako učebnice na evropských hornických učilištích a báňských akademiích.
  • Kniha o prubířství z roku 1574 spolu s pojednáním Georgia Agricoly o hornictví a hutnictví z roku 1556 přispěly k formování báňských věd, jimž právě v této době byly kladeny základy.
  • Kromě vědního přínosu se Ercker snažil pomocí ekonomických, organizační i technických opatření brzdit útlumové tendence v báňské činnosti, která v té době procházela první fází dlouhodobé krize, způsobené především dosažením technického maxima své doby.

Zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lazar_Ercker_ze_Schreckenfelsu
https://www.mezinami.cz/alchymie-v-dobe-cisare-rudolfa-ii-cast-treti/
Obrázky: Wikipedia, archiv Lóže u Z.·.S.·.