Staroangl. název þorn, který se vyskytuje ve Staroanglické runové básni, znamená trn,což také odpovídá tvaru této runy.
Čte se jako anglické TH
Starší f. – thurisaz
Mladší f. – thurs
Angl. f. – thorn
Armanen – thorn
V Anglosaské Runové básni se praví, že: “Trn je velmi ostrý, a se zlou se potáže, kdo se za něj zachytí, a ještě hůře dopadne ten, kdo do trní spadne.” Norská a Islandská Runové báseň se shodují na tom, že obr (thurs) představuje neštěstí, soužení a nemoc, a týká se to hlavně žen. Nejspíše to souvisí s tím, že thursové si rádi vybírali své ženy u lidí (např. Sága o Hervaře).
Druhá ideografická podoba runy odpovídá kladivu. Jedná se o známé Thorovo kladivo, Mjollnir, které v sobě nese ochranou i ničivou sílu. V magii lze symbol Thorova kladiva nebo runu thurisaz použít jako znak, který odhání zlé síly a posílá je zpět tam, kdo je na vás vyslal. Kdo by s tím neměl problém, dá se tato runa použít i ke kletbám a útokům. Doklad toho, že se tato runa používala i tímto způsobem, máme například v eddické básni Skriniho cesta (Skirnirmal), kde bůh Frey posílá svého sluho Skirniho pro krásnou dívku Gerdu s nabídkou sňatku. Potom, co Skirni nabízí krásce různé dary a ona stejně odmítá, začne ji vyhrožovat kletbou. Když začne s runou thurisaz: “Thursovu runu ti vyryji a tři jiné: chlípnost, posedlost, žádost. Mohu je vymazat, jak jsem je vyryl, bude-li toho třeba.”, tak se Gerda zalekne sňatek raději přijme. Zajímavé také je, že při tomto úkonu použil jako kouzelnou hůlku proutek z hlohu (ostny jako thurisaz). Mimochodem runou thurisaz se podle některých léčí srdce –stejně jako hloh je léčivkou pro srdce.
Thurisaz je kosmická síla ničení a ochrany, je symbolem blesku a hromu a je spojována s obry (thursar). Bůh Thor (nebo také Donar) je v mnoha ohledech obrům podobný, proto se stává ideálním protějškem. Na Islandu to byl jeden z nejvíce uctívaných bohů, a to právě díky své ochranné síle. V předchozích runách jsme nahlédli do kosmologie severského univerza, kdy svět vznikl interakcí prvotních světů ohně a ledu, díky čemu vznikla vesmírná kráva Audhumla a proaotec obrů Ymir. V runě thurisaz můžeme vidět pradávný vztah mezi lidmi a obry, který byl častokrát komplikovaný. Obry můžeme interpretovat jako ničivé a chaotické síly přírody. Pro lidi jsou tyto síly častokrát ničivé a zlé, ale nechápejme je zlé v morálním smyslu židovsko-křesťanského pojetí, jsou prostě rušivé a chaotické, těžce ovladatelné. Tak jako divoká část přírody, která je ničivá, ale zahrnuje v sobě i prvek očisty a obnovy.
Kladivo Mjollnir, které je s touto runou spjato, je také symbolem plodnosti. Bylo také za tímto účelem pokládáno nevěstám do klína během svatebního obřadu a většina těchto amuletů se také nachází v ženských hrobech. Thurisaz je tedy také runou regenerace a oplodnění. Můžeme tuto runu chápat i tak, že když něco starého je zničeno, tak přichází regenerace a místo pro novou plodnost. Je to vesmírná falická síla. Je možno ji používat při milostné magii.
Tato runa se také hodí jako ochranný amulet (je dobré si jasně definovat, před čím má chránit). Nebo lze vizualizovat jako ochranný val při nepříjemných situacích – představte si kolem sebe čtyři tyto runy s hroty směřujícími ven.
Thurisaz v sobě tedy zahrnuje sílu ničení a obnovy, je to také runa ochranná a také runa plodnosti. Můžete se také setkat s tím, že někteří interpretují runu thurisaz jako zlou a negativní a jednu z nejnebezpečnějších run futharku…no…Jak správně předpokládáte, všechny runy jsou stejně „zlé“ i „dobré“.
Runová pozice (dle Thorssona):Stojíme rovně, tváří k východu nebo jihu. Levou ruku dáme v bok a pravá je položená na kyčelním klubu.
Runová pozice (dle Warnecka): V tomto případě je runová pozice spíše pohybem – výskokem (navozuje na fehu a uruz, přičemž při uruz máte ruce na zemi a thurisaz je výskokem z dřepu uruz – vzít si svůj prostor)
Zdroje:
THORSSON, Edred. Runy v praxi: futhark: amulety, věštění, cvičení, rituály. Překlad Veronika Glogarová. Vydání první. Olomouc: Fontána, [2016], ©2016. 207 stran. ISBN 978-80-7336-835-7.
WARNECK, Igor. Runy: praktická kniha: uvedení do světa run. Olomouc: Fontána, 2004. 209 s. ISBN 80-7336-176-0.
Staroislandské ságy. Překlad Ladislav Heger. První vydání. Praha: Garamond, 2015. 636 stran. ISBN 978-80-7407-284-0.
KADEČKOVÁ, Helena, ed. Edda. Překlad Ladislav Heger. V této úpravě vyd. 1. Praha: Argo, 2004. 491 s. ISBN 80-7203-533-9.
Obrázky: archiv Lóže u Z.·.S.·., pixabay, commons.wikimedia.org