Buben

zřejmě nejrozšířenější hudební nástroj, který se používá v praktikách šamanů, čarodějů, kouzelníků a kněží při zacházení s posvátnem. Buben symbolizoval celý kosmos. Vytváří atmosféru koncentrace i uvolnění a umožňuje šamanovi vstup do transu. Zvuk aktivuje mozek a podle J. Achtenbergové „bubnování může vytlačit kognitivní (poznávací) vnímání a jiné senzorické stimuly z běžné reality včetně bolesti, které mohou být blokovány nebo filtrovány”. Zejména pro severní části Euroasie byl buben základním prostředkem v extatické technice šamanů. Jeho původ hledejme v předbuddhistických, možná šamanských praktikách archaických obyvatel Indie – Santalů, Bhilů či Baigů.

Obrázek: nejstarší známé vyobrazení sibiřského šamana od holanďana Nicolase Witsena z 17.století.

V mnoha buddhistických sektách se užívá bubnování nebo jiných rytmických zvuků ve všech obřadech. Ve společnosti Eskymáků, sibiřských národů, severoamerických indiánů či australských Aboridžinců a Afričanů se užívá buben v dobrých i špatných časech. Když má společenství nějaký problém, šaman bije na buben proto, aby se rozehnaly špatné vlivy, které jej zapříčinily, ale v dobách velké radosti se také bije na buben, a dobrotivé nadpřirozené síly jsou jím zvány k oslavě. Buben má tedy hlubokou symboliku a magické funkce. U sibiřských národů ho musí schválit uctívaný šaman-předek a pak mu duchové propůjčují moc: bubnování je naléhavým hlasem šamana volajícím po spojení s nadpřirozenými silami, ale také vypovídá o nemocech a utrpení lidí klanu. Bubnování podobně jako chrastění řehtačky či jiné hudební nástroje vyvolává extasi, pomáhá šamanovi létat, přivolává duchy a navozuje s nimi komunikaci čili efekt přechodu do transcendentna.

Šamani v arktických a subarktických oblastech používají bubínek či spíše tamburínu jako řehtačku k navození transu, aniž by potřebovali další podpůrné prostředky, například ->psychotropní rostliny. Tamburína je z jedné strany potažená jelení, sobí či koňskou kůží pomalovanou symboly, z druhé strany je vnitřní držadlo ve tvaru lidského těla, tzv. „tungfir asi”, „pán bubnu”, které sibiřský šaman drží v levé ruce. Čukčové pro svoje bubny používali jemnou blánu mrožího žaludku, Korjakové kůži z vlčího ocasu. Šamani Jukagirů a Jakutů k potažení paličky na bubnování používali kus své vlastní kůže z lýtka. Původně se buben během obřadu měnil v divoké zvíře, v symbolismu Jakutů a ostatních turkických a mongolských skupin už před stavoval koně. V některých výkonech tancující šaman-pták může jet na bubnu-koni a oblékat kovové sobí parohy. Buben u sibiřských národů bývá oválný ze sobí, losi či koňské kůže, u Evenků pomalovaný ptáky, hady, zvířaty či výjevy z třívrstevného kosmu spojeného Kosmickým stromem. Když šamani Tuvinců bubnují na dolní část bubnu, která představuje podsvětí, znamená to, že komunikují s Erligem, pánem zásvětí, naopak, když tlučou na horní část, mluví s Úlgenem, bohem nebes. Jejich bubny jsou plné hadích symbolů (Kosmický had).

Obrázky lze zvětšit.

Šamanské bubny Saamů byly zpravidla oválné o rozměrech okolo 22 x 18 cm až po 85 x 35 cm a patřily klanovým šamanům. Malování bubnů bylo oproti ostatním pestřejší a bohatší. Jsou zde figury lidských postav sedících v lodích či lovících v lesích nebo pasoucích soby, stromy, zvířata, jezera, hory, ohrady sobů, lyže, luky, sítě. Objevují se zde i křesťanské misie, mytologické postavy, hrobky. Kresby krví odrážejí heliocentrickou představu vesmíru, dělení kosmu na tři vrstvy, kdy nebe zaplňují astrální postavy, střední zóna reflektuje sociální vztahy mezi členy klanu a zvířecí figury v podsvětí symbolizují totemické představy společnosti.

Buben se objevuje už na paleolitických skalních kresbách. Už tehdy lidé poznali, že bubnování s určitým počtem úderů za sekundu aktivuje mozek na určité vlnové délce.

Zdroj:
ZELENÝ, Mnislav. Malá encyklopedie šamanismu. 1. vyd. Praha: Libri, 2007. 287 s. ISBN 978-80-7277-276-6., s.23
Obrázky: archiv Lóže u Z.·.S.·., pixabay, commons.wikimedia.org


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nadcházející události

Čvc
1
Čt
celý den XXXI. Letní filosofická škola v Velké Losiny
XXXI. Letní filosofická škola v Velké Losiny
Čvc 1 – Čvc 14 celý den
ČTVRTEK 1. 7. Filosofie v dějinách a současnosti garant Pavel Floss Pavel Floss: Úvodní slovo a meditace na téma „absit violentia rebus“ Tomáš Knoz: Třicetiletá válka. „La guerre est ma[...]
Čvc
24
So
10:00 LXXIV. LUZS Jihlava v Jihlavské pirátské centrum
LXXIV. LUZS Jihlava v Jihlavské pirátské centrum
Čvc 24 @ 10:00 – 13:00
PROGRAM: – Úvodní rituál – Přednáška – téma z historie hermetismu – bude upřesněno (Tabris) – Praxe – bude upřesněno – Příprava na evokaci – v uzavřené části (Gabriel) Změna[...]
Čvc
30
celý den Badatelská výprava v Lužické hory
Badatelská výprava v Lužické hory
Čvc 30 – Srp 1 celý den
Průzkum temného místa na severu Čech. Pouze pro členy LUZS a zvané hosty.
Srp
28
So
celý den LXXIV. LUZS Jihlava
LXXIV. LUZS Jihlava
Srp 28 celý den
Společná noční evokace v ruinách staré kaple. Pouze pro členy LUZS:
Zář
10
celý den Ekologické dny v Olomouc
Ekologické dny v Olomouc
Zář 10 – Zář 12 celý den
Společná porada o našem světě. Vaše účast je nám radostí. Přijeďte, tentokrát vše v jedinečném místě, které láká k setkání. 10–12. září: Besedy EDO na Sluňákově: Tradiční hosté Václav Bělohradský, David[...]
Zář
25
So
10:00 LXXV. LUZS Jihlava v Jihlavské pirátské centrum
LXXV. LUZS Jihlava v Jihlavské pirátské centrum
Zář 25 @ 10:00 – 13:00
PROGRAM: – Úvodní rituál – Hermetické symboly, písmeno T (Dóv) – Přednáška hrabě Špork  (Dóv) Změna programu vyhrazena.