Šamanismus subarktiku Severní Ameriky

 Ve své východní části pod vlivem víry v tajemnou sílu a moc „manito”, kterou Algonkiné brali jako emisary nejvyšší bytosti. Zvyšovala se zde důležitost mýtů duhy, mraků a bouřek. Vzhledem k rozvoji pěstování plodin museli medicinmani bezpečně chápat pohyb a umístění nebeských těles, hvězd a planet k určování agrotechnických lhůt. Museli bojovat proti destruktivním silám přírody, k čemuž jim sloužili jejich schopnosti, magicko-religiózní praktiky a ve vybavení hlavně bubínek často pomalovaný symboly Hromového Ptáka.

Všudypřítomní duchové hráli stále významnou roli, i když například Odžibvejové věřili v nejvyšší duchovní sílu Nebeského boha a v největší duchovní zlo v podobě monstrózního nadpřirozeného hada. Tento dualismus ještě zesílil po příchodu křesťanství. Kríové věřili v duchy lovné zvěře a duchy svých zemřelých předků, které mohou navštěvovat duše medicinmanů podnikajících magické lety.

U některých etnik vznikla vývojem uzavřená, tajná bratrstva medicinmanů. Nejznámější je Midewiwin Algonkinů, který původně pochází od Odžibvejů. Měl sice šamanské znaky včetně extatických stavů a létání do nebes, ale přesto se nejednalo o šamanismus jako takový, neboť do společnosti měli přístup všichni, kdo složili zkoušky a zaplatili vstupné. Šamani se nikdy neorganizovali. Později se Midewiwin rozšířil i do severních prérií. Členové spolku věřili, že život lze prodloužit správným způsobem žití a užíváním léčivých rostlin. K tomu jim pomáhaly i medicínské váčky z kůže ondatry či lasice. Muži si v tichu s jednotlivými předměty z váčku rozprávěli a okuřovali je tabákovým dýmem. Ondatra byla jejich nejmocnějším duchem-ochráncem. Léčili pomocí techniky „Třesoucího se stanu” a tradičním vysáváním patogenních substancí. Členové, muži i ženy, měli kromě velké znalosti zelené medicíny i schopnost stýkat se s tajemnými silami „manito”. Byli též schopni extatické zkušenosti. Cesta k členství byla dlouhá a trnitá, plná osamocení a půstů. Kandidáti se museli učit tajemství léčivých bylin, mýtů a rituálů vyvolávajících „manito”. Lhaní, krádež a pití alkoholu byly přísně zapovězeny. Všechny znalosti, vzpomínky na minulost a původ spolku včetně iniciačních slavností, popisy cest duší zemřelých do podsvětí i výpovědi o mimopozemských světech zaznamenávali obrázky kreslenými na březovou kůru srolovanou do svitků. Podle tajných záznamů prováděli i výuku adepta. Záznamům rozuměli pouze zasvěcení, nebylo to však pravé písmo, jen mnemotechnická pomůcka. Součástí obřadu zasvěcení bylo iniciační zabití kandidáta ulitami či jinými předměty, které pronikly do těla, aby jej pak v léčebném wigwamu vzkřísili. Vkládání magických substancí bylo podobné jako v šamanismu Amazonie, Sibiře nebo i v Austrálii. I v tom bodě můžeme vidět, že ša-manismus byl transkulturní fenomén, že existoval prakticky na celém světě. V Midewiwinu byly čtyři stupně a do každého z nich bylo možno přejít opět pouze iniciačním procesem. Všechny slavnosti prováděli ve zvláštním posvátném obydlí „mide” podle přísných pravidel. Před každým setkáním procházeli členové v potních lázních („sweat lodge”, angl.) obřadem očisty. Sami osamocení šamani, jasnovidci a zaříkávači se někdy také stávali členy Midewiwinu, i když tento typ tajných bratrstev byl protikladem šamanismu (šamanismus v Severní Americe). Midewiwin existuje dodnes. Jedním z posledních významných medicinmanů Midewiwinu byl Rudý oblak.

Odžibvejové rozlišovali ještě před vznikem Midewiwinu čtyři typy šamanů: „wabeno”, „nanandawi”, „tcisaki” a rodinné šamany „meda”. Ti léčili především pomocí bubnování a též zajišťovali úspěšnost lovu. Zřejmě právě tito „meda” založili Midewiwin. Samo slovo má tři významy: tajná medicínská společnost, ceremonie této společnosti a odžibvejské tradice a učení mide.

Zdroj:
ZELENÝ, Mnislav. Malá encyklopedie šamanismu. 1. vyd. Praha: Libri, 2007. 287 s. ISBN 978-80-7277-276-6.

Obrázky: archiv Lóže u Z.·.S.·., pixabay, commons.wikimedia.org


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nadcházející události

Říj
26
Út
celý den 25. Mezinárodní festival dokumen... v celá Jihlava
25. Mezinárodní festival dokumen... v celá Jihlava
Říj 26 – Říj 31 celý den
Událost, která dnes nese název Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava, se zrodila v hlavách několika studentů jihlavského gymnázia v roce 1997. Od té doby se do Jihlavy každý podzim začaly sjíždět nejprve desítky, posléze stovky a nyní již tisíce[...]
Lis
6
So
10:00 LXXVI. LUZS Jihlava v Jihlavské pirátské centrum
LXXVI. LUZS Jihlava v Jihlavské pirátské centrum
Lis 6 @ 10:00 – 16:00
PROGRAM: DOPOLEDNE: – Úvodní rituál – Organizační okénko – Přednáška “František Antonín Špork” ODPOLEDNE: – Pokračování v cykle přednášek a praxe severských Run – Společná práce s kultickým předmětem Dopolední[...]