Eliáš, Oldřich (1895-1941)

Vzdělaný a pilný hermetik a zejména učený kabbalista romantického založení JUDr. Oldřich Eliáš se narodil 24. zátí 1895 v Táboře v rodině státního úředníka. Otec, píšící tehdy hodně čtené dětské knihy , zvláště pohádky , pod jménem T .E. Tisovský , byl zaměstnán na finančnim úřadě. Matka, přísná katolička vychovaná v klášteře, byla učitelkou. Otec příspíval také četnými články do místnich regionálnich časopisů pod záhadným pseudonymem “Marta”.
Manželé Eliášovi měli celkem čtyři děti, a to dva syny , Oldřicha a Mojmíra, kteří oba zemřeli v nacistickém koncentračnim táboře (Mojmír byl gestapem zatčen na základě četných pokusů o záchranu svého bratra Oldřicha, který byl zatčen dříve), a dvě dcery, z nichž jedna se stala spisovatelkou lehkých společenských románů, které vydávala pod pseudonymem Hüttlová, a druhá se stala profesorkou na gymnasiu.

Někdy kolem roku 1910 se Eliášovi odstěhovali z Tábora do Prahy, neboť otec zde získal místo ředitele na Zemském finančnim ředitelství. V Praze dokončil Oldřich Eliáš, nejstarší syn, gymnasijni studia, která začal v Táboře. Poté vystudoval pražskou právnickou fakultu. Po dokončeni studia a snad už i během něho se věnoval návštěvám přednášek o asyrologii a egyptologii a pilně se učil hebrejštině. Za prvni světové války byl mobilizován do rakousko-uherské armády , ale na frontu nešel, sloužil v kanceláři leteckého útvaru na známém letišti Schwechart u Vídně. Asi kolem roku 1921 se oženil s bohatou dívkou, která dostala věnem několik činžovnich domů v Praze, ale jeho manželství nebylo šťastné. Býval prý často viděn v doprovodu dámy , které říkal Anynka a která byla nejen jeho přítelkyní, ale sdílela s nim i zájem o okultísmus. Po vystudováni práv nastoupil dr. Elíáš místo úředníka a stal se později vrchnim radou Nejvyššího finančniho kontrolniho úřadu v Praze, což bylo společensky vysoké a finančně výnosné postaveni, které mu umožňovalo, aby se věnoval plně svým zájmům a zálibám. Největšími z nich bylo studium kabbaly v širokých souvislostech dějin židovského národa a mysticismu, ale také sběr čarodějnické literatury , zejména starých grimoárů a černomagických receptů. Aktivně se však věnoval jen spiritismu a ačkolí byl znalcem magie, k její praxi nikdy nepřistoupil. Byl činný ve Společnosti pro psychická studia, publikoval články ve Zmatlíkově pražské Revui šťastných lidi, působil a přednášel ve spolku Universalia a koncem třicátých let působil dočasně v pražské martinistické lóži. Několik let redigoval časopis Stopy duše.

Jako znalec mezinárodních finančnich dohod a finančního práva cestoval služebně často do zahraničí, zejména do Rakouska a Německa. Po několikeré výměně bytu se s manželkou usadil na Smíchově v dnešni Nádražni ulíci. Manželé však spolu nežili asi od poloviny třicátých let. Tato okolnost vedla k tomu, že po zatčeni gestapem byla uchráněna od zabaveni Eliášova knihovna, bohatá na kabbalistickou a magickou literaturu, a uchováno zůstalo i několik rukopisů, zejména rozsáhlé dějiny okultismu a obsáhlá učebnice kabbaly. Pani Eliášová však před svou dobrovolnou smrtí tuto knihovnu rozprodala a rukopisy ukryla ve sklepě pod uhlím, kde podlehly zkáze, protože byly uloženy jen ve velké plechové krabici.

O Eliášově zatčeni gestapem kolovaly různé domněnky .Soudilo se, že byl zatčen proto, že byl považován, jako znalec kabbaly, za přítele Židů, ale také, že byl považován za příbuzného generála A. Elíáše, předsedy protektorátni vlády , který spolupracoval s protinacistickým odbojem a byl za to později nacisty zatčen a popraven. Jeho příbuzným však nebyl. Po krátkém věznění na Pankráci byl Eliáš převezen do koncentračniho tábora v Osvětimi, kde 8. listopadu 1941 zemřel. Zemřel prý údajně na otravu krve, kterou si sám přívodil tím, když si ošetřoval vřed, který se mu na těle vytvořil. Své zatčeni a svůj osud si sám předvídal.

Mluvil jsem se ženou, která ho osobně znala, a ta mi sdělila, že se s ni a se svými nejbližšími přáteli před svým zatčenim rozloučil s tím, že se už nikdy neuvidí, protože bude zatčen a z vězeni gestapa se už nevrátí. Eliáš prý byl vynikajícím chiromantem, ale prakticky provozoval tuto divinačni metodu jen zřídkakdy .Krátce před svým zatčenim byl prý velmi rozrušen, míval depresivní stavy , povahově se velmi změnil a prosil své známé, aby se za něj modlilí. Tělesně býval zdráv, trpěl však silnou nedoslýchavostí, kterou získal již jako dítě v důsledku prodělané spály .Byl vyšší, spíše gracilni postavy s vysokým olysalým čelem a bílými vlasy .Nedoslýchavost prý kompenzoval výbomým odeziránim. Lidé, kteří dr .Elíáše znali z doby dlouho před nacistíckou okupací, kdy se mu, až na jeho manželské problémy , dobře dařilo, ho charakterizuji jako velmi příjemného, i když poněkud zdrženlivého a poněkud suchého člověka, nicméně se smyslem pro jemný intelektuálni humor velmi pracovitého a maximálně šetřicího svůj drahocenný čas. Konzultace prý často poskytoval v chůzi, neustále sledoval čas, se zřetelem na svůj,pevně stanovený denní program. Měl prý chorobný strach ze špinavých věcí, zejména z použitých bankovek, které si vyměňoval za čisté, nepoužité. Jeho táborský spolužák P. F. ho charakterizoval jako milého, i když poněkud uzavřeného kamaráda a později obětavého přítele, ktery byl vždy ochoten pomoci. Docházel do pražského Rotaryklubu a jeho nejlepším přítelem prý byl tehdejší vrchní pražský rabín.

Jako jeden z mála českých hermetiků ovládal starou hebrejštinu a byl schopen číst kabbalistické spisy v originále. Byl vůbec velkým znalcem žldovské kultury a když se zúčastnil exkurzí do staropražské synagogy , často prý přebíral výklad, kdyz ho o to průvodce, který znal jeho velké vědomosti, požádal. Dokázal prý zasvěceně a zaujatě vyprávět různé historické zajímavosti. Byl velmi hloubavé povahy se zájmem o literaturu a o vše tajemné. Čítával rád horory a jeho nejoblíbenější knihou byly prý staropražské pověsti Popelky Biliánové, v nichž byla řada hrůzostrašných historek. Fascinoval ho údajně oheň a už jako chlapec míval jakési pyromanické tendence. Se zaujetím, a tak říkajíc v terénu, studoval fenomén lidového čarodějnictví, který také na několika případech venkovských čarodějnic, které se tehdy ještě tu a tam vyskytovaly , popsal a publikoval. Velmi se prý obával zdánlivé smrti, protože se v jeho rodě takový případ stal. Jednalo se o mladého muže, který byl zdánlivě zabit bleskem a pak pochován v kovové rakvi v rodinné hrobce. Při dalším pohřbu se zjistily stopy marného pokusu tohoto zdánlivého nebožtíka dostat se ven.

Zájem o okultismus měl u Eliáše patrně dvojí původ. Jednak to byla výše zmíněná četba strašidelných pověstí, která ho vzrušovala a dále vliv jeho rodičů, zvláště matky, která byla údajně medijní a ač zbožná katolička, spiritismem se prý zabývala. Spiritistické seance Eliáše také přitahovaly a spolu s dr. Karlem Kuchynkou, předním českým parapsychologem, se zúčastňoval seancí se známými českými i zahraničními medii, jichž výzkum sponzoroval pražský nakladatel Neubert. Pravidelně zajížděl do osady Smolotely u Příbrami a studoval zde medijní projevy jisté osoby, které se realizovaly jako “strašení”.

Rodiče dr .Eliáše se nakonec odstěhovali do Sadské a bydlili zde ve vile u lesa, v němž prý žili skřítkové. Pravidelně jim na určité místo v lese přinášeli sůl a med a jejich existenci brali jako něco samozřejmého, protože se jim prý vícekrát zjevili. Eliášův zájem o okultismus byl hluboký a o jeho začátcích sám píše v časopise Stopy duše, který po určitou dobu také redigoval. Doménou jeho zájmů však byla kabbala, jíž byl skutečný znalec. Měl styky s tehdejšími německými okultisty , zejména z okruhu řádu Ordo Templi Orientis, a dostával od nich “zasvěcovací dopisy”. Byl prý však typem učence knižního typu a jeho poněkud abstraktní přístup se výrazně projevuje zejména v jeho spise “Úvod do magie (1935)”.

Eliáš patřil k zakládajícím členům Universalie, ale v roce 1938 se také stal, aniž své členství v Universalii přerušil, členem Lasenicova Horev-klubu, ale nikdy nepatřil k jeho užšímu kroužku. V téže době ho také Lasenic “připravil” o martinistickou chartu a převzal vedení jedné ze dvou pražských martinistických lóží. Eliáš byl také členem řádu iluminátů a ve výboru Universalie zastával funkci místopředsedy a předsedy smírčího soudu. V rámci svého působení v Universalii patřil k nejčastěji přednášejícím lektorům a jeho přednášky z kabbaly , konané v kavárně Louvre, vyvolávaly značný zájem posluchačů. Na Lasenica prý poněkud žárlil, protože ten byl pokládán za většího znalce hermetismu než on. Eliášův výklad magických fenoménů, jak je podal ve své výše uvedené knize, která sloužila jako učebnice pro hermetické kursy , byl dosti mechanistický a v podstatě naivně materialistický , formálně dost suchý, nicméně prozrazující velké znalosti.

Eliáš, který nosil anglicky zastřižený knír a měl tmavé, měkké oči, jemné vystupování a chodil vždy pečlivě ustrojen, byl přes svou určitou uzavřenost velmi oblíben. Zabýval se jógickými dechovými cvičeními, ale duchovně v tomto směru nijak nepokročil, činil to spíše z jakýchsi zdravotních důvodů -velmi dbal na hygienu a na své zdraví.

Do hermetické literatury vstoupil spiskem “Mrtví se mstí” -na okraj záhadné smrti objevitele hrobky Tutanchámonovy (Praha 1923). Bylo to tehdy vzrušující téma a Eliášovi dalo příležitost pojednat zde o svých oblíbených tématech. Téhož roku vydal velké dílo “Magie a démonologie ve staré Babylonii” Praha 1923), které bylo výsledkem jeho intenzivních a extenzivních studií, ale nedosáhlo informační hodnoty monografií Fosseye nebo Lenormata. Nicméně bylo v mnoha směrech významným přinosem ke studiu daného tématu a v několika případech opravilo i historické omyly Lenormantovy .Prozrazovalo již velmi erudovaného badatele a cenný byl zejména jeho úvod do magické praxe starých Babyloňanů.

O rok později vydal Eliáš vynikající monografii “Golem -historická studie na podkladě okultním” (Praha 1924). Toto dílo je naopak to nejlepší, co bylo ve světové literatuře k problematice magicky oživených soch, a pražského Golema zvláště, napsáno. Shrnul v něm vše, co bylo známo o magickém stvoření živých soch, a vše, co bylo známo o pražském i jiných golemech. Pražského golema nepovažoval jen za legendu, ale za skutečnou událost a pokusil se i vystopovat jeho další osudy , například i místa, kde byl po svém zničení jeho tvůrcem, pražským rabbim Jehuddou Lowem ben Becalélem, uložen a označil i hypotetické místo, kde byly zbytky golema posléze pohřbeny .Opět s velkou erudicí popsal způsob kabbalistického tvoření golema v opuštěné košířské cihelně. V mnoha směrech je tato Eliášova kniha lepší, než světově známé monografie na dané téma od H. L. Helda a Chajima Blocha.

Méně zdařilá byla jeho další kniha “Úvod do magie” (Praha 1935, nákladem Uníversalie), ačkoli byla v recenzi příjata příznivě. Magie je zde v podstatě ztotožněna s kabbalou, jíž je věnována podstatná část díla a je pojednána, jak již bylo naznačeno, dosti abstraktně a suše. Téměř polovina knihy pojednává o kabbale a ze zbylé poloviny textu je většina věnována ostatním hermetickým vědám a také spiritismu a parapsychologii. Předností je ale zanedbávané rozlišování magie na psychurgii a theurgii: první je “magické umění vcházeti ve styk” s duchovními bytostmi nižšího, druhé s bytostmi vyššího řádu. Za nejlepší vystižení podstaty magie pokládá formulací Papusovu: “Magie jest užití dynamisované vůle lidské k rychlejšímu vývinu živoucích sil přírody”, která však sama vyžaduje další vysvětlení. Posledním Eliášovým dílem je pak stručně psaná “Kabbala -pojem, dějiny a prameny” (Praha 1938), která byla snad přípravnou prací k jeho, bohužel zničené, učebnicí kabbaly a která byla ve své době nejlepším informativním dílem o kabbale v české literatuře. Dílo bylo psáno zjevně s velkým přehledem a zaujetím.

Eliáš hodně publikoval časopisecky v různých revuích pod řadou pseudonymů, jako například Etana, Echad, Etelot ve Stopách duše a jinde. A byl to patrně on, kdo dal podnět k českému překladu (který byl rozšířen jen v rotaprintové formě) úvodních kapitol díla o magii proslu1ého Aleistra Crowleye. Eliáš byl také patrně jediným významným českým hermetikem, který se s Crowleyem osobně sešel. Stalo se to někdy uprostřed třicátých let v Hannoveru. Schůzka byla domluvena v jisté kavárně, ale než k ní mělo dojít, Eliáš se ještě s jedním pražským hermetikem procházeli v přístavu, když k nim přikročil nějaký muž, který se představil jako Crowley .

Originálním dílem Eliáše byl pokus o tzv.”národní kabbalu”, tj. pokus o převod kabbalisticky pojatých relací mezi písmeny a čísly , který vychází z hebrejštiny , na češtinu, tedy pokus přiřadit českým písmenům číselnou hodnotu k účelům zvědným. Podnítili ho k tomu patrně němečtí badatelé Peryt-Schou a A. Strauss, kteří se pokusili -neúspěšně o národní kabbalu německou. Eliáš věnoval teoretíckým základům problému národní kabbaly enormní část svého díla o magii (s. 102-109), aniž se jen přiblížil jeho konkretizací pro národní českou kabbalu.

Také s předčasně zesnulým Eliášem odešlo z novodobého českého hermetismu cosi jedinečného, osobnost a dílo, které byly bytostnými realizacemi jakéhosi vyššího předurčení. Byl-li Frantíšek Kabelák především kabbalistíckým mágem a fílosofem, byl Oldřich Eliáš především velmi poučeným historikem kabbaly a teoretikem kabbalistické magie. Patřil ke světlým zjevům duchovního hnutí, které pomáhal utvářet a jehož povahu poznamenával svou erudicí a přirozenou důstojností. 

Zdroj:
NAKONEČNÝ, Milan. Novodobý český hermetismus. 1. vyd. Praha: Vodnář, 1995. 267 s. ISBN 80-85255-85-5.
Obrázky: archiv Lóže u Z.·.S.·., pixabay.com, wikipedia.org


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nadcházející události

Úno
4
So
10:00 LXXXVII. LUZS Jihlava v Luka nad Jihlavou
LXXXVII. LUZS Jihlava v Luka nad Jihlavou
Úno 4 @ 10:00 – 17:00
LXXXVII. LUZS Jihlava – výjezdní setkání  ! Pouze pro členy či pozvané hosty ! PROGRAM: Odvozy z Jihlavy zajišťují @Sopor a @Gebo – s nimi se domlouvejte individuálně, ideálně tak,[...]
Bře
4
So
10:00 LXXXVIII. LUZS Jihlava (přednášk... v Nasypaný čaj
LXXXVIII. LUZS Jihlava (přednášk... v Nasypaný čaj
Bře 4 @ 10:00 – 16:00
LXXXVIII. LUZS Jihlava PROGRAM: 10:00 – 12:00 = ! Pouze pro členy či pozvané hosty !  – 10:00 Organizační okénko – 10:30 Invokace VI. genia Šémhamforáše (vede Dóv) – 11:00[...]
14:00 Přednáška: Mgr. Zuzana Marie Kos... v Nasypaný čaj
Přednáška: Mgr. Zuzana Marie Kos... v Nasypaný čaj
Bře 4 @ 14:00 – 16:00
Přednáška pro veřejnost: Mgr. Zuzana Marie Kostićová, Ph.D. – Konspirační teorie jako moderní mýtus aneb co spojuje rozdělenou společnost anotace bude doplněna
Dub
14
celý den Ekologické dny Olomouc 2023 – be... v Sluňákov - centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s.
Ekologické dny Olomouc 2023 – be... v Sluňákov - centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s.
Dub 14 – Dub 16 celý den
Tradiční Ekologické dny Olomouc Program bude doplněn. https://slunakov.cz/ekologicke-dny-olomouc/