Pojednání o Goetii

Každá magická evokace je vlastně evokací démonickou,chápeme-li slovo démon v jeho původním významu,to jest vystihující astrální bytost dobrou i zlou z hlediska mravního,dokonalou nebo nedokonalou z hlediska magického. Dokonalé astrální shluky jsou evokací vytvořeny správně, nedokonalé pak špatně.

Vždy se však magická evokace obrací na bytost ve skutečnosti či v psyše experimentátora již existující. Zdařilost evokace pak závisí od dokonalosti vytvoření astrálního shluku a od umění experimentátora zapojit se do obdobného silového proudu. Evokační jev může vzniknout subjektivním rozštěpením vědomí experimentátora, okolností, že podvědomí vstupuje do vědomí halucinací.
Přesto že lze všechny evokační zjevy vysvětlit subjektivním způsobem, přece jen nelze odmítnout onu skutečnost, že existují určité entity odpovídající tomu, čemu se populárně říká duchové. První pokusy evokační magie se daří vždy jen subjektivně. Teprve po nesnadné zkušenosti dospívá badatel k jevům objektivním. Právě proto,že počáteční evokace je subjektivní, promítajíce obsahy lidského podvědomí, je nutná naprostá duševní hygiena, aby operatér unikl úskalí démonologie, jež tak názorně nakreslil démonolog Dürr.

Nejvyšší magická evokace je zapojením člověka do nejušlechtilejších sfér a zdá se již dotýkat evokace teurgické. Rozdíl je pouze v tom že magie pracuje se silami již vytvořenými do kterých se operatér zapojuje, zatím co teurgická evokace magické síly tvoří a donucuje lidstvo, aby se zapojovalo do sil jež tvoří operatér.
Nyní přečtu několik postřehů nikoliv však mých k Goetii.
Tento stěžejní grimoárový text vznikl někdy koncem 15.století v Anglii a je v anglicky mluvících zemích ceněn stejně jako Faustova Magia naturalis et naturalis v zemích mluvících německy.
S Goetií v minulosti pracovala řada slavných magiků včetně Alistera Crowleyho, kterýtento žaltář zredigoval a opatřil jej úvodní evokační formulí, která je dnes pokládána za nedílnou součást textu. Lemengton je příkladem nejkultivovanější formy magie pozdního středověku a po řadu staletí byl pramenem inspirace nejen okultistům, ale i literátům a výtvarníkům.

Goetia je součástí Lemengtonu  čili menších klíčků Šalamounových, které sestávají ze čtyř částí-Goetia, Theurgia Goetia, Pavlino umění a Almandel. Co se týče Goetie tak se jedná o mimořádně konzistentní text, jenž náleží ke klenotům grimoárové literatury. S Goetií kterou pro novodobé anglické okultisty oběvil P.S.I.Mac Gregor Mathers, pracovali členové řádu Golden Dawn. Aleister Crowley tento grimoár zredigoval. Také ji doplnil předběžnou invokací, která je parafrází invokační formule z egyptského magického papyru, jehož původ klade znalec egyptské magie E.A.V Budge do rozmezí let 150.před.nl-200n.l, kdy byla původní egyptská tradice již silně ovlivněna řeckými, židovskými a syrskými myšlenkovými proudy.
Pro praktické použití tohoto žaltáře bylo třeba stanovit hierarchii entit a zjistit nebo odvodit příslušné analogie. Základní informace  tohoto druhu se poprvé objevili v Crowleyho  redakci Goetie z roku1904 a další podrobnosti jsou obsaženy v Crowleyho Liber 777.Zda je jejich autorem už Mathers  nebo teprve Crowley není známo, ale většinou jsou přičítány Crowleymu. Therionova zásluha spočívá i v v tom, že tato díla zredigoval a publikoval. Předpokládejme tedy, že hierarchizace Goetie je dílem Therionovím. Za základ hierarchie vzal Crowley sedmero druhů hodností goetických démonů. K jednotlivým  titulům přiřadil planetární analogie. Entity tak získaly planetární korespondence, které byly v některých případech smíšené.
Hermetikům je dobře známo, že podoba entit je značně variabilní a že odvisí od celé řady faktorů, operátorovým očekáváním  a naladěním počínaje a mundánní konstalace hvězd konče. Praktikující magik se ostatně nestará o to, jakou má který duch kravatu, jako spíše o to, co tento je či není člověku ochoten poskytnout.    Práce kterou zde Crowley odvedl je nicméně obdivuhodná. Jeho následovníkům už jen zbývalo shrnout jednotlivé goetické substruktury, přiřadit je ke kyfotickým hierarchiím a uspořádat je do sestupné řady podle počtu podřízených legií. Zanedbána ovšem nebyla ani stránka praktická, byt´ konkrétních údajů o provedených magických operacích s Goetií  máme k dispozici jen poskrovnu.

OTÁZKY A ODPOVĚDI (Setmann)

1) konkrétní bytost vybíráme primárně s ohledem na její kompetence, které jsou žel dost často v klasických pramenech buď nedostatečně rozepsány a nebo přímo mylné, což kromě mě potvrzuje více praktiků včetně p. Veselého. Sekundárně je třeba zohlednit jejich titul a tedy míru moci – zde už se klasici většinou nemýlí. V kostce se dá říct, že je lepší řídit se podle živlových/planetárních preferencí a titulů, než podle uváděných kompetencí. Navíc, je většinou možné “doupravit” konkrétní podobu evokované entity podle zvýšeného akcentování důrazu na jednu její stránku při přípravě a samotném rituálu a tím je lépe nasměrovat. Pokud se například u démona s uvedenou lunárně/martickou podstatou zaměřím více na její martický aspekt, výsledná podoba a kompetence tomu budou spíše odpovídat. Oslovím více její “martickou stránku”, chcete – li.
2) adaptace je u goetie nezbytná a doporučil bych zhruba měsíční, rozhodně ne kratší dvou týdnů. Soustředíme se především planetárně (barvy, hudba a především udržovaná nálada a rozpoložení). Goetii v tomhle nemá konkrétní specifika, někteří králové ano, což se těžko zjišťuju předem, nikde se to ani neuvádí. Je to možné zjistit od jim podléhajících entit. Mimochodem, celá Goetie je přesně hiearchicky provázána, jen se o tom zrovna moc nemluví.
3) o podobě rituálu, kruhu a tak dále jsem už napsal všechno, co jsem chtěl v článcích, především v evokaci Botise.
4) v průběhu rituálu nepřestávat s čtením evokačních formulí až do prvního znamení, že došlo ke kontaktu. Nikdy si nebýt jistý, že kontakt nebyl navázán, i když to nebylo nijak poznat. Po rituálu každodenně očisťovat místnost minimálně týden. Pokud jde něco špatně, posvěcená sůl je 100x účinnější než jakákoliv zbraň, ať útočně a nebo obranně vytvořením menšího, vnitřního kruhu v případě ohrožení. Nikdy, skutečně nikdy, se nedat zlákat k ohlédnutí. Projevovat úctu Králům.
5) Mluvíme formálně, obřadně a s příslušející úctou k danému titulu. To je skutečně klíč – formality a obřadní mluva, radši více než méně. Přidáváme titulování, formální oslovování, vymýšlení titulů z hlediska kompetencí…. to zabírá. Odesíláme dlouze a několikrát, stejně to bude třeba několikrát zopakovat.

Zde uvedené informace jsou získané z internetu autor neuveden a dále z knih:
Goetie, čili, Menší klíčky Šalamounovy zvané též Lemegeton. 1. české vyd. Praha: Vodnář, 2008. 204 s. Bibliotheca horev; sv. 1. ISBN 978-80-86226-95-8.
NAKONEČNÝ, Milan. Magie v historii, teorii a praxi. 2., podstatně přeprac. a rozš. vyd. Praha: Vodnář, 2009. 546 s. ISBN 978-80-7439-004-3.
VESELÝ, Josef. Slavné grimoáry minulosti. 2. vyd. Praha: Vodnář, 2008. 165 s. ISBN 978-80-86226-84-2.
Zde uvádím informace s laskavím svolením praktikujícího mága Setmana po předešlé internetové komunikace. Celé znění evokace goetického daimona Botise nalezenete v dalším článku.
Zpracoval: Rokitzan
Obrázky: archiv Lóže u Z.·.S.·. a Pixabay


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nadcházející události