PhDr. Jan Kefer – Odvolání ke Krajskému soudu ze dne 15.3.1941

Krajskému soudu trestnímu  v Praze.
Ve věci trestního oznámení, které na mne p. ing. Luň u tohoto soudu učinil, odvolávám se na svoji písemnou obhajobu ze dne 10. března 1941 a ve lhůtě mi povolené předkládám k provedení odstavce C. zmíněné obhajoby vědecký popis a výklad provedených prací.

1./
Mám-li podati vědecký popis a výklad prací, které jsem na žádost p. Ing. Luně bezplatně prováděl, ocitám se v podobné situaci jako lékař, který má k vyzvání podati vysvětlení, jak a proč dospěl ke své diagnóze a jak a proč postupoval jako lékař při léčení určitého případu. Moje situace jest v tom směru ještě těžší nežli situace lékaře, ježto medicína tvoří řádný vědecký obor všeobecně známý a pěstovaný, takže lékař se může odvolati nejen na bohatou literaturu, ale i na bohaté vědecké zkušenosti různých odborníků své vědy.

Obor magie a věd hermetických vůbec jest zapomenutým torsem starých lidských kultur, které byly v rozkvětu před mnoha tisíciletími a které svědčí o tom, že tehdejší lidstvo stálo na mnohem vyšší úrovni nežli lidstvo dnešní a znalo a ovládalo přírodní síly takovou měrou, o které se nám dnes ani nezdá a v kterémžto směru moderní fyzika, chemie, biologie, astronomie a psychologie teprve začíná klásti první základy vybudované na našich dnešních vědeckých představách a formulacích. Skutečnost, že staré vědění jest vybudováno na představách našemu myšlení z velké části již cizích a svojí obrazností méně pochopitelných, ježto jsme si zvykli ve vědě a ve vědeckých pracích pracovati s pojmy abstraktními, založenými na hierarchii představ získanou metodou indukční a dedukční, nemůžeme ovšem ubrati těmto starým vědeckým poznatkům na jejich pravdivosti a přesvědčivosti.

Již od svého čtrnáctého roku jsem se počal zajímati o vědy hermetické, avšak teprve studiem filosofie, psychologie a biologie na universitě byl jsem přiveden k systematickému prostudování spisovatelů starověkých i středověkých, východních i západních kultur a tím jsem byl uschopněn k tomu, abych z těchto vzácných zbytků hermetických nauk starých kultur mohl theoreticky vytvořiti základy logicky vybudovaného systému těchto nauk. Poukazuji v tomto směru na spisy mnou vydané a to: „Praktická astrologie“, „Theurgie“. „Theurgie magické evokace“, „Encyklopedie okultismu“, „Astrodiagnostika“, „Encyklopedie zapomenutého vědění“, mimo četné články publikované v časopisech. Poslední dva spisy počínají vycházeti, ostatní jsou rozebrány, avšak lze je vypůjčiti z knihovny universitní aneb z knihovny Národního musea v Praze.

Mimo tyto své vlastní práce mohu zde poukázati na spisy cizí, zejména: Agrippa z Nettesheimu: „De occulta philosophia“, Paracelsus: „Opera omnia“, Trithemius: „De verbo mirifico“, Oswald Croll: „De signatura rerum“, A. Kircher: „Mundus subterraneus“, „Aedipus Aegyptiacus“, De Porta: „Magia naturalis“, Knorr z Rosenreuthu: „Cabbala denudata“, Lenain: „La science cabalistique“, Fabre d’Oliviet: „La langue hebraique restituée“, abbé A. L. Constant: „Dogme et rituel de la haute magie“, dr. Encausse: „La magie pratique“, astrologické spisy Ptolemajovy, Firmica Materna, Leovitia, Lullyho, Morina de Villefranche, Grimma, Glahna, von Klöcklera atd. Tyto spisy jsou rovněž zařazeny v pražské Universitní knihovně.

Na základě všech těchto theorií konal jsem mnoho praktických pozorování a pokusů, kterými jsem si jednak tyto různé theorie hleděl ověřiti a jednak vlastními zkušenostmi dospěl k vlastním původním vědeckým poznatkům.

Mám-li nyní podati vědecký popis a výklad provedených prací, musím obdobně jako lékař, o kterém se na počátku zmiňuji, poukázati na celou tuto bohatou literaturu a své theoretické a praktické znalosti, které jsem nabyl pracným a nákladným dvacetiletým studiem.

2./
Přestože je nesnadným úkolem vyložiti v krátkém pojednání vědecky provedenou práci, přece se o to pokusím, jak nejlépe dovedu.

A. Všeobecný vědecký výklad.

Stará psychologie definovala svůj vědní obor jako nauku o duši, avšak záhy poznala, že s touto definicí nevystačí, respektive že slovem „duše“ označila pouze určitou neznámou skutečnost, o které ničeho bližšího nevěděla. Proto se záhy počala hledati jiná definice psychologie, podle které se vykládala psychologie jakožto nauka o duševnu, tj. o jevech duševních, pod kterýmžto termínem měla věda na mysli pouze duševní jevy vědomé. Moderní psychologie spolu s biologií však brzo odkryla, že existují vedle duševních jevů vědomých, též duševní jevy nevědomé, tj. takové duševní jevy, které si neuvědomujeme, ačkoliv mají stejně reálnou existenci jakožto duševní jevy vědomé. Přitom však moderní psychologie do těchto duševních jevů nevědomých zahrnovala většinou pouze naše tak zvané podvědomí, které se stalo v poslední době předmětem studií psychoanalytických a společnou doménou nejen psychologie, ale i vědy lékařské. Při svých studiích psychologických jsem si hned z počátku kladl otázku, neexistuje-li vedle podvědomí a vědomí také nadvědomí. Pátral jsem ve starých literaturách, zvláště v dějinách věd, a našel jsem četná fakta, která tento můj názor potvrzovala. Tomuto mému názoru svědčí i všeobecné logické stanovisko systematické, ježto již starým Pythagorovcům byl znám číselný základ světa a zejména zákon trojnosti, který se jeví nejen ve všech náboženstvích (Trojjediný Bůh), ale i v přírodě a ve všech oborech vědeckých, jako trojrozměrnost prostoru, trojrozměrnost času, trojdílnost syllogismu v logice , trojdílnost počitku v psychologii (rozum, cit, vůle), atd.

Takto jsem dospěl k přesvědčení, že vědecky jest naprosto oprávněné a logické stavěti podvědomé, vědomé a nadvědomé vedle sebe, jakožto rovnocenné a reálné skutečnosti. Jde o existující „něca“, jejichž podstata nám jest stejně neznámou jako podstata elektřiny, magnetismu, síly, gravitace atd. To nevadí však tomu, abychom s těmito , ve vlastní podstatě nám neznámými silami, nemohli účelně pracovati, jak tomu svědčí oslňující pokroky v oboru elektřiny, radiotechniky atd.

Stejně tak můžeme pracovati i s duševnem, i když neznáme jeho nejvlastnější podstaty, a můžeme pracovati stejně s vědomím jako s podvědomím a nadvědomím. Myšlenka je určitou skutečností, kterou si uvědomujeme pouze v určitém úseku, když prochází naším vědomím, ale kterou si neuvědomujeme, když bytuje v našem podvědomí nebo nadvědomí. Obrazně řečeno, uvědomujeme si vodu tekoucí ve Vltavě, ale neuvědomíme si, že tato vltavská voda jest vltavskou vodou i tehdy, dokud je skryta jako pramen v podzemí šumavských lesů anebo již rozmělněna v širých pláních moře. Určitými methodami by však bylo možno odlišiti tuto vltavskou vodu od jiné vody, ať již v podzemí anebo v moři, kupříkladu tím, že bychom ji zbarvili trvalým barvivem, tak jako je známým úkazem, že alpské přítoky Dunaje mají bělozelenavou vodu a přítoky severní – středohorní vodu hnědou, což se dá v hlavním toku Dunaje ještě dlouho sledovati. Tato barva, kterou bychom dali vltavské vodě k odlišení od vod jiných, byla by jejím charakteristickým znakem, čili jak v magii říkáme, její signaturou.

Stejně tak mají myšlenky v magii svoji signaturu, dle které je poznáme a můžeme s nimi pracovati, nejen když jsou v našem vědomí, ale i tehdy, když jsou v našem podvědomí a zvláště v našem nadvědomí.

Myšlenku lze zeslabiti, ale i zhustiti a zesíliti. Zdar našeho života a našeho podnikání závisí převážně od síly naší myšlenky, populárně od síly vůle, což není zcela přesné, poněvadž to označuje pouze jednu stránku našeho duševna, které má vždy stránky tři, totiž rozumovou, citovou a volní. Normální lidské myšlení je po všech těchto třech stránkách zpravidla slabé a vede-li přesto k činu a úspěchu, jest to tím, že fysiologickou a duševní strukturou každého individua jsou zde již dány předpoklady a vzájemné uzpůsobení všech prvků k hladkému průběhu těchto životních reakcí. tento hladký průběh životních reakcí jest však obyčejně omezen jenom na naši duši a na naše tělo, avšak setkáváme se s různými, tak zvanými „osudovými“ překážkami, když chceme uskutečnit nějaká prání, jejichž uskutečnění jest závislá nejenom na nás, ale i na našem okolí, které se staví zpravidla nepřátelsky proti jednotlivci. Osobám, kterým se ve světě daří, se zpravidla říká, že mají štěstí aneb že se narodili na šťastné planetě. ve skutečnosti však tento jejich zdar v životě není jen založen na příznivých příležitostech jejich života, nýbrž z velké části na síle jejich života duševního. Má tedy každý ve svém životě své příležitosti, ale jest třeba, aby také sám svojí duševní činností tyto zevní podmínky si přizpůsobil a uzpůsobil tak, jak je pro zdar své práce potřebuje. Jedině tak se stává pánem svého osudu.

Svoje myšlenky můžeme zesíliti intuitivně aneb dle určitého postupu, přesným cvikem a přesnou methodou, kterážto pravidla znala stará magie a theurgie a v novější době zvláště sv. Ignác z Loyoly. (Jeho „Duchovní cvičení“). Podvědomí se týká převážně fyziologické podstaty našeho já, a slouží k udržení našeho těla a zdraví, pokud je kontrolováno naším vědomím. Není-li kontrolováno, vede k degeneraci a šílenství. Vědomí slouží nejen fysiologické podstatě našeho já tím, že kontroluje podvědomí, ale zejména našim stykům s okolím, stejně jako tomu jest u zvířat. Člověk jest však povznesen nad svět zvířat tím, že má svobodu vůle, což se obecně vykládá nesprávně jako svoboda vědomí či podvědomí, což však ve skutečnosti znamená, že lidské já jest součástí lidského nadvědomí, které kontroluje a působí na lidské vědomí. Lidská svoboda vůle je tudíž zakotvena v řádu duchovním jako jiné hodnoty lidské duše, kterými se člověk teprve stává bytostí etherickou a způsobilou tvořiti kulturu. Vědomí jest tedy prostředníkem mezi podvědomím, které náleží hmotě a nadvědomím, které náleží duchu.

Poněvadž nadvědomí patří do rámce přesahujícího naše individuální já, můžeme tímto nadvědomím působiti na své okolí, ježto jím můžeme přizpůsobiti a uzpůsobiti podmínky našeho okolí našim záměrům. Tím se dá vysvětliti působení velkých duchů lidstva na současníky i časy budoucí. (Duchovní vůdcové, umělci, reformátoři atd.)

Poněvadž nadvědomí působí často proti všem lidským předpokladům a tudíž zdánlivě zázračně, říká se často, že myšlenka je všemohoucí. To však v této generalisaci není správné, ježto všemohoucí jest jen myšlenka Boha, ale správné a vědecky zjistitelné jest, že myšlenka kořenící v nadvědomí zmůže daleko více nežli myšlenka normální.

Vědomě a záměrně spojujeme svoji myšlenku se živnou půdou nadvědomí v podstatě isolací a koncentrací. K tomu lze dospěti intuitivně anebo vědeckou methodou a vědeckým postupem.

Isolace spočívá v podstatě v odpojení od podvědomé a vědomé duševní oblasti, což se děje tak, že se systematicky odpojujeme od normálního života tím, že se isolujeme od společnosti a svého zaměstnání a vyhledáváme samotu (světci vyhledávali kláštery, proroci odcházeli do pouště) a jejím zapojením do duševní oblasti nadvědomé tím, že navozujeme úplný soulad a klid celou svojí životosprávou, zejména potravou, magicky určitými signaturami signovanou a koncentrací (soustředěním) na chtěný myšlenkový obsah nadvědomí a určený rovněž přesnými signaturami. Tím se zapojíme do nadvědomí a sice jest možno vědecky si určiti a vybrati, do které oblasti nebo kategorie nadvědomí se chceme zapojiti. Jsme-li v této kategorii jednou zapojeni, můžeme hodnotami a silami této kategorie působiti v oblasti vědomí a podvědomí. Toto zapojení do nadvědomí se nazývá v magii evokace, kdežto promítnutí těchto sil nadvědomí do vědomí a podvědomí se nazývá emisí (ve staré magii projekcí).

Ve stavu nadvědomí nelze přirozeně žíti neustále a lze se do stavu tohoto ponořiti pouze na několik vteřin. Abychom však byli způsobilí k této evokaci a emisi, nutno se na ni důkladně a svědomitě připraviti isolací a koncentrací v předchozím odstavci uvedenou, kterou při různých magických pracích nutno praktikovati sedm až 72 dní.

Podstatou evokace jest, že po této svědomité a dlouhé přípravě jsme způsobili v určitý, předem stanovený okamžik, za určitých podmínek zbaviti na několik vteřin naše já všeho vědomého a podvědomého, naplniti naše já žádaným obsahem nadvědomým, a během několika vteřin zbaviti se opět tohoto nadvědomého, čímž právě nastává emise, tj. skutečnost, že nahromaděný a nadvědomý obsah se od našeho já odpoutává a bytuje dále svojí vlastní existencí.

Evokace a emise vyžaduje dlouholetých praktických cvičení. Jak shora zmíněno, možno prováděti evokaci a emisi buď intuitivně, v tomto případě nekontrolovaně a mimo vší vůli, anebo záměrně, vědeckou methodou, při čemž při stanovení podmínek nutno hlavně dbáti zákona analogie, vyjádřeného základní poučkou antické vědy: „Co je nahoře, je jako to, co je dole,“ který doznala i současná věda, která odkryla obdobnost mezi stavbou sluneční soustavy a strukturou atomu. (Jeans: The world around us). Na tomto zákoně jest založena astrologie a hermetická nauka o signaturách. Dle prvé se stanoví vhodná doba pro přípravu a provedení magických prací a dle druhé se stanoví způsob přípravy pomůcek při vlastní práci.

Tak jako jest fysiologickou a duševní strukturou každého individua dán předpoklad a vzájemné působení všech prvků k hladkému průběhu životních reakcí, tak musí býti průběh magické operace podporován a ulehčen vybudováním fysikální struktury, která svou analogickou signaturou působí na uvolnění duševních sil. Z fysiky je známo, že vdechování kyslíku působí veselí, což je účinek čistě fysiologický, kdežto magie sleduje účinky také na pláni nadvědomí. Tak ku př. červená růže pomáhá při zapojení do kategorie nadvědomí, meduňka pomáhá inspiraci, myrrha obdivu, benzoe a ambra podporuje isolaci a usnadňuje koncentraci atd.

Z tohoto všeobecného výkladu jest snad aspoň v hrubých rysech patrno, na jakých předpokladech jsem podnikl práci pro p. Ing. Luně, kterou blíže popisuji v dalším.

B. Výklad prací podniknutých pro p. Ing. Luně

Pan Ing. Luně si přál, abych magickou operací podpořil jeho akce, směřující k umožnění návratu jeho matky do Prahy.

Magicky tedy šlo o to, vytvořiti v nadvědomí duchovní korelát šťastného návratu jeho matky, propůjčiti mu emissí samostatné existence, tak aby se mohl vtěliti ve fysickou skutečnost.

Mathodicky jsem tedy musil nejdříve zkoumati veškeré podmínky této práce a stanoviti jak vhodný čas, tak i ostatní pomůcky podle předpisů astrologie a hermetické nauky o signaturách.

a./ Předpokladem tedy bylo vypracování podrobných astrologických themat nativitních pro matku ing. Luně paní Luňovou, pro pana ing. Luně samotného a pro paní Paulovou, která na výslovné přání p. ing. Luně měla cestu podniknouti a jeho matku přivézti. Přikládám kopie nativitních themat těchto tří osob. Aby bylo vidno, jak pracnou cestou se dochází s stanovení takovéhoto thematu, přikládám propočet thematu pana ing. Luně. Ostatní themata se vypočítávala stejným způsobem. Přitom podotýkám, že u p. ing. Luně a paní Paulové mně byla udána přibližná doba narození, takže jsem mohl korekturou dle pravidel astronomicko-astrologických zjistiti přesný okamžik zrození. U paní Luňové mně tato hodina známa nebyla a marně jsem žádal p. ing. Luně alespoň o dodání fotografie a důležitých životních dat, abych mohl typologicky a korekturou okamžik zrození pí Luňové zjistiti, což přirozeně ztížilo též stanovení podmínek vlastní práce magické.

b./ Na základě těchto themat jsem musel zjistiti tak zvanou methodou transitní vhodný den pro magickou práci, který by odpovídal natvitním thematům všech tří osob, jak patrno z přílohy transitní sub 4/.

c./ Dny určené methodou astrologickou jakožto příhodné jsem pak musel teprve zkoumati se stanoviska magického a theurgického, ježto den a hodina musí býti vhodnou nejen s hlediska astrologického, ale musí též souhlasiti analogicky s psychickou silou /hodnotou nadvědomí/, která měla býti evokována a emitována. Magické a theurgické podmínky jsou stručně tyto:

1./ Hodnota nadvědomí (dle magické terminologie „genius“) musí souhlasiti se zamyšleným účelem.

2./ Tato hodnota musí míti vztah k osobě neb věci, v jejichž prospěch se má práce podniknouti.

3./ Práce musí býti podniknuta za takových podmínek, aby astronomické postavení Luny odpovídalo účelu práce. (Průchod Luny tak zvanými měsíčními domy.)

4./ Konečně musí i chronotop vypočítaný pro okamžik zamyšlené práce býti k provedení práce příznivý.

Stanovení těchto podmínek vyžaduje nejen dokonalého theoretického vzdělání astrologického a magického, ale i důvtipu a prakse, a vyžádá si i pak vědecky minuciosně přesné kalkulace a úsilí, mají-li býti tyto podmínky přesně zjištěny. V daném případě jsem za pomoci svých spolupracovníků celou otázku velmi podrobně vědecky analysoval a zjistil toto:

Ze všech dnů, které přicházely se shora uvedených různých kriterií v úvahu, jsem stanovil po pečlivém úsudku den 7. srpna, 19. srpna a 20. srpna pro práce úvodní a den 15. září 1940 pro hlavní operaci.

První práce dne 7. srpna spočívala v tom, že jsem vytvořil v nadvědomí duchovní korelát šťastného návratu a emitoval tento myšlenkový náboj. K tomu bylo potřebí kuřidel signovaných solárně, poněvadž si této signatury vyžadoval transit pí. Luňové: Pluto trigon Slunce, které bylo takto dobře ozářeno a mělo paralysovati neblahý transit Saturn konjunkce Neptun a pochybnou šířkovou paralelu Neptuna k Venuši. Tato materialisační směs je vyúčtována na str. 8 mé obhajoby z 10. března 1941.

Druhá práce ze dne 19. a 20. srpna 1940 spočívala v zesílení myšlenkového náboje a přenesení jeho glyfu (signatury, charakteru) na kov a pergamen. Pergamen jsem opatřil tímto glyfem sám, kdežto do kovu vyryl ho můj spolupracovník dle mých instrukcí. Materialisační kuřidla byla určena dle signatur vypočtených pro hlavní práci na 15. září a šlo o 3 drogy solární, 3 merkurické a 1 lunární. Kov tvořila slitina mědi a cínu. Tato směs je popsána ve vyúčtování shora zmíněném. Čas a podmínky byly rovněž přesně propočteny.

Třetí a hlavní práce spočívala ve vlastní evokaci a emisi a konala se dne 15. září 1940.

Hodnotu nadvědomí, souhlasící s účelem evokace bylo možno evokovati a emitovati právě v tento den, v době mezi 11 h 40 m až 12 hod. poledne. Hodnota tato odpovídala nejen zamyšlenému účelu, ale zejména morální signatuře p. ing. Luně, o jehož přání běželo. Tento den nacházela se Luna na 335 až 340 stupni sféry a o tomto postavení praví staří autoři, že evokace za tohoto času konané mají neobyčejně příznivý vliv na cesty a to tím více, když paní Luňová právě tento den měla příznivý transit Luna sextil Saturn, při čemž i ostatní osoby měly téměř bezvyjímečně příznivé transity, vyznačené červeně na příloze sub. 4. Mimoto Luna v tomto postavení má dle starých klasiků dobrý vliv pro průběh věcí neobyčejných.

Také chronotop, který přikládám pod č. 5 vykazuje příznivý vliv co do výsledku práce, byť po odkladech a překážkách. Tuto práci jsem připravoval pokud šlo o mou osobu, jakožto hlavního operatéra, po dobu 6 neděl. Příprava spočívala v tom, že jsem si volil vhodné prostředí mimo Prahu, k čemuž jsem si vzal právě na tuto dobu svoji dovolenou, že jsem dodržoval přesně fysickou a psychickou dietu a že jsem se soustřeďoval na zamyšlenou evokaci. V čem toto vše spočívalo, jest uvedeno v poslední kapitole mé knihy „Theurgie magické evokace“ a prohlašuji a svědky dokázati mohu, že jsem podmínky ty přesně dodržel. Tři ze spolupracovníků se připravovali podobným způsobem jako já, jenže po dobu kratší, od 21. srpna do 15. září, ježto šlo o operatéry podpůrné, a zbývající tři pánové se připravovali pouze týden, ježto jejich účast spočívala v odborném obstarávání prací s ohněm a kuřidly dle předpisů, jejichž dodržení je důležitou součástí operace.

Kuřidla užitá na tuto práci byla jednak čistící, jednak materialisační, povahy solární co do 6 prvků, merkurické co do 2 prvků a lunární rovněž co do 2 prvků. Poměr a množství těchto prvků bylo určeno dle vědeckých předpisů s ohledem na den a hodinu práce, na hodnotu evokovaného nadvědomí a na postavení Luny v mundanním thematu i v thematech nativitních, jakož i charakter a signatury prováděné práce.

Mimoto bylo použito prášku barevného k docílení vhodné barvy ohně a veškerá tato kuřidla jsou popsána na výše zmíněné straně mé obhajoby.

Za těchto podmínek byla evokace a emise provedena a dle příznaků zjištěných byla naprosto zdařilou a jsem přesvědčen, že příslušná hodnota v nadvědomí byla odborně vytvořena.

Podle svého vědeckého přesvědčení a svého nejlepšího vědomí a svědomí mohu prohlásiti, že by se byla na základě této operace každá akce p. ing. Luně ve fysickém řádu směřující k uskutečnění jeho záměru, aby se jeho matka vrátila do Prahy, musela zdařiti, kdyby ji byl provedl skutečně ihned po provedení operace, jak bylo domluveno.

Ačkoliv jsem tedy plně splnil svůj úkol a provedl magickou práci k podpoře p. ing. Luně, tak přece p. ing. Luň výsledků mé práce nepoužil.

Doufám, že jsem tím celou vědeckou práci dostatečně popsal a vyložil, pokud jest v tak stručném pojednání možno a pokud to logická možnost výrazů a nedostatek české terminologie v tomto oboru dovoluje.

V Praze dne 15. března 1941.

Přílohy: 
1./ Thema p. ing. Luně 
2./ Thema paní Luňové 
3./ Thema paní Paulové 
4./ Tabulka transitů všech tří súčastněných osob 
5./ Thema chronotopu operace 
6./ Propočet thematu p. ing. Luně jako příklad propočtů themat ostatních.

PhDr. Jan Kefer v. r.

Zdroj: grimoar.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *