Egypt

Mnozí z mnohých t. zv. „adeptů a osvícenců”, odvažují se označovati jednu z nejstarších nám známých esoterních kultur — Egypt, za mrtvou, neuvažujíce o tom, že všechno nové, co navazuje na tradici spojuje se přímo na moudrost země Khemi, jež proniká svými závratnými ideami až k základům všech náboženských systémů dneška, křesťanství nevyjímaje. 

V legendách starého Egypta naleznete pravzory všech postav pozdější mytologie. Hermes, Zeus, Venuše, Merkur, Neptun a jiní antičtí bohové, jsou obměnou egyptských esoterních postav, a v křesťanském nábožen-ství Kristus odpovídá egyptskému Osiridovi, a jeho oběť personifikována jest mythickým Horem. Trpící Marie prolévala již tisíce let před svou existencí slzy v osobě tajemné Isidy a mystérium její mateřské lásky jest zosobněno v bohyni Mut, jež pouhou přeměnou projevu stává se universální pravdou lásky, nebo láskou demiurga, v jehož rukou amalgamovala pralátku zlatem hvězd a úrodnou prstí pro myriardý květů naší země.
Za zakladatele uceleného systému náboženského, vynálezce počtů, svatého písma, řeči a vědeckého systému pokládali Egypťané divinisovaného kněze nebo boha zvaného Thovt, Tautes nebo Ezhovtej, řecky Her-nes. Nesahá-li jeho existence až do doby atlantské, jest vznik jeho učení prastarý a počíná ještě v dobách, jež do nedávná naše věda nepokládala za historické. Nejdůležitějšími, nám známými hodnotami esoterní filosofie Thovtovi jest osm základních theoremat:
1.) Neosobní bůh,
2.) kosmologická genese,
3.) evoluční zákon polarisace,
4.) zákon  o  síle slova  a  představě,
5.) zákon lásky,
6.) zákon oběti,
7.) zákon analogii,
8.) zákon periodicity dění.
Egyptská genese spočívá na Thovtově dělení podle čísla 9, resp. 10. Třebaže jest evoluční nebo vývojová, bývá jistě ne neprávem porovnávána se statickým systémem sefirot židovské kabaly, jemuž byla pravděpodobně prvotním vzorem. Těchto devět základních etap personifikuje Thovt devíti bohy, t. zv. Božským Devaterem. Devítka, podle ternárního klíče symbol vědění, číselná hodnota písmene Teth, t. j. Toth a posvátného jména Tehor, není číslem náhodně voleným. Nejenom pozdější esoterismus řecký (devět mus, devět archontů), ale i křesťanský (ku př. devítinásobné zjevení Ježíšovo po jeho smrti), potvrzují podstatnost této hodnoty. Na rozdíl od geocentrických genesí národů jiných, jest tato konstruována kosmologicky. Od pralátky, nebytí, Nun, dospívá po řadě etap prorok na konci tohoto systému k zemi, jež spojivši se se záporným principem, přijala od něj své plody. Z hvězdného prostoru sestoupila na naši planetu Příroda, Eset a Nebthet, život — Usirev a smrt — Sufceeh. Příroda, analogicky jako kladný život a kladná smrt, stává se podvojnou ve své negativní podstatě.

Genetická Eset a receptivní Nepthys. Tak jako život živí se smrtí, udržuje se i příroda věčným cyklem nebo cirkulací tím způsobem, že přijímá stále zpět to, co byla na druhé straně již jednou vydala. Fysický život individua zanikl by smrtí docela, kdyby nebylo přírody v užším slova smyslu (Ducha přírody). Thovtova legenda mluví o tomto zákoně, sdělujíc jej zasvěcencům obrazem Osiridovy smrti, jenž vrcholí vznikem koruny pozemského stvoření, ztělesněnou analogií božské Trojice Horem — člověkem jako ideou. I on bývá často porovnáván se sluncem jako jeho bůh, neboť má svoje východy zrození, má poledne životů a má i západy smrtí. Jeho otcem byl mrtvý bůh, a matkou nesmrtelná, věčná Příroda, zářící Isis… A to jest i matka moje, naše i vás všech, a nikdy nikdo z nás nebude se cítiti na tomto světě opuštěn, najde-li k ní jednou cestu a porozumí-li jejímu hlasu, který zní nejkrásnější hudbou kosmických sfér a hladí i kárá nás ve své nevýslovné dobrotě, moudrosti  a  lásce.
Kterak se staří Egypťané modlili? Nežádali si nikdy dobra ani o něj neprosili, nýbrž se ztotožňovali se svým ideálem a dobro vysílali. Tím není míněn ovšem obsah modliteb, nýbrž typický posismus egyptského adepta, mluvící za všechny dlouhé výklady. Pro zajímavost citujeme zde jednu z modliteb mrtvého, určených Reovi a   obsažených  v   egyptské knize mrtvých:


„Re, jenž sídlíš ve svém světě,
Re, který svítíš ve slunci,
A vycházíš ze svého obzoru,
Re, jenž pluješ po svém nebi plném azuru,
A mezi bohy rovného nemáš,
Re, který plyneš po sloupech Sovových,
A vítr probouzíš svým dechem ohnivým,
Re, jenž dáváš svoje plodivé světlo oběma zemím,
Zachraň mne před bohem podoby tajemné,
Jehož obočí jsou rameny vah,
V den súčtováni!
Spoutané provinilce do svých temnot zaklíná,
Aby jejich duše byly rozptýleny  v  ničem.
Vysvoboď mne  z rukou katů nečistých,
S nemocnými prsty.
Neboť dobře se mi vedlo u Rea,
A nyní přistávám ku břehu Usirovu.
Jsem  z  průvodu pána obětí,
Znám knihu proměn,
Létám jsa sokolem,
A kroužím s holubicí,
A věčnost trávím, duchy poutaje.

Ve všech esoterních kulturách tohoto světa, byla zaznamenávána iniciační tradice dvojím způsobem: písmem a uměním. V Egyptě obojí se prostupuje a doplňuje tak, že není ani možno pochopiti celek a systém jedním bez druhého. Je-li dnes písmo prostředkem k zachycení exoterního slova, jest umění písmem pocitů a vnitřních stavů, jež nelze slovy vyjádřiti. A v Egyptě hieroglyfy jsou obrazy, a obrazy jsou písmem. Moderní badatelé vytýkají Egypťanům, že stejně jako jiní orientální národové na vysokém stupni technické dokonalosti, neznali perspektivy a nevyjadřovali vzdálenost, nýbrž hodnotu kresleného. V přísnosti této umělecké metody — neboť nelze zde mluviti o ne-dokonalosti nýbrž o kázni — tkví celá esoterní podstata egyptského umění: Egypt nezná prostor a nezná čas, a všechny závratné pravdy k nimž dovedl dojiti cestami nám dnes neznámými do bezprostředního styku, zobrazuje jako všichni velcí národové kteří opravdu dosáhli cíle svého poslání na této zemi stručně, synteticky, tedy v plánu zredukovaném na nejmenší možný počet rozměrů, t. j. plošně.
Zvláštní, jakoby ztrnulé držení těla a údů na obrazech egyptských bohů, působí na nezasvěceného pozorovatele dojmem vážné, často až přehnané nehybnosti. I já podlehl jsem kdysi tomuto chladnému kouzlu smrti, tak sugestivně klamnému a prchavému, a po dlouhém hledání jeho nejvnitřnější podstaty došel jsem jednou s duší vyprahlou a s trpkou chutí marnosti v srdci do jednoho z Isidiných templů na nilském poříčí. V západu rudého soumraku kreslily sloupy svoje stínové dvojníky na vlhkou dlažbu chrámovou a kdesi v dálce volání chudých pastýřů chvělo se horkým vzduchem. Na chladném kameni průčelní stěny rýsoval se obraz Isidy,  vytesaný dnes mrtvou již rukou umělce před tisíci a tisíci léty. Pozvolna houstlo šero v ovzduší a jakási neznámá síla připoutala moje oči k obrazu bohyně. A tehdy přepadl mě pocit života. Jako blesk, spontánně a tak silně, že prohnal mráz celou moji bytostí a vteřinová hrůza před něčím nezměrně velikým, neporovnatelně živým a všudypřítomným rozbušila mi srdce a rozšířila zornice : Ta Isida nestála; dále šla, tiše, majestátně, bez dechu — ale já jsem se zastavil: a teprve tehdy jsem pochopil, že život lidský jest jen vteřinou tak krátkou, tak zoufale krátkou, že z knihy kosmického dění, napsané těmito primitivními figurkami můžeme postřehnouti toliko momentní snímek.

Marně, marně mluví nová doba o starém Egyptu jako o přežité kultuře; žije dále v nás, s námi a kolem nás; byla-li by soudobou, prchala by z našich rukou jako chiméra a písek pouště; ale právě proto, že jest tak vzdálena, počínáme ji chápati. Svěží květy jsou v hlase jejích primitivních legend a jas v ústech jejích proroků a přes propasti věků mluví k nám útěchou majestátní píseň naivních pohádek starého E-gypta do víru, shonu a útrap našeho století. Lidé bláhoví! Proč zoufáte uprostřed neklidného spánku? Vždyť přijde jednou ráno, které stvoříme si spolu! Až vzduch pohltí dým a země popel, probudíte se v říši Atumově, tak jako malé dítě z těžkého snu, abyste poznali, že jste součástí nekonečna a že vaše srdce buší uprostřed věčných dnů, pod duhou jeho majestátu, naplněnou našim, pozemskou bolestí rozzářeným štěstím!

Zdroj:
LASENIC, Pierre de a LOUŽECKÝ, Lukáš, ed. Přednášky pro Universalii a Horev-klub: texty z období 1931-1996. 1. české vyd. Praha: Vodnář, 2014. 552 s. Bibliotheca horev; sv. 9. ISBN 978-80-7439-010-4.
Obrázky: archiv Lóže u Z.·.S.·. a Pixabay


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nadcházející události