Prof. Jan Iglauer ve své samizdatové knize Kabalitická astrologie uvádí i 73. génia – “toho jehož jméno není radno vyslovit”. Jde o anděla smrti a posledního soudu, který se nazývá Melech ha-Mavet.
72 géniů
*Jména 72 géniů (či andělů Božích) jsou utvořena pomocí kabalistické metody Notarikon ze tří tajemných veršů 2. knihy Mojžíšovy 14:19-21 (= 3×72 he. znaků).
*Každé z hlásek hebrejské abecedy je zdrojem určitých sil. Kombinací, přemisťování a permutacemi pak kabalista formuje, řídí a směruje vytvořenou sílu.
*Každý génius je reprezentantem jednoho z mnoha paprsků sil, vycházejících z božství. Proto kabalisté ve svých operacích používají vždy jména těch géniů, kteří jsou přiřazeni zamýšleným silovým účinkům. Podobně „potřebná“ je také znalost jmen démonů (např. lemegeton), neboť jméno vystihuje podstatu a proto je možné jim pomocí jmen vládnout. *Pro hermetiky bylo v této otázce jistě významné učení Léviho, že „andělé jsou emanacemi světla, nikoliv však podstatou a rouchem, nýbrž zosobňuje je odlesk a božský vliv. Andělé touží být lidmi. Dokonalý člověk, bohočlověk, je nade všemi anděly”.
*Se systémem 72 géniů pracoval například již Agrippa z Nettensheimu (1486-1535, viz: De occulta philosophia) nebo Athanasius Kircher (1601-1680, viz: Oedipus Aegyptiacus)
*72 géniů je občas srovnáváno s tzv. Šém HaMeforašem, tj. 72-písmenným jménem Božím, s jehož pomocí lze konat zázraky.
73. génius
*Prof. Jan Iglauer ve své samizdatové knize Kabalitická astrologie uvádí i 73. génia – “toho jehož jméno není radno vyslovit”. Jde o anděla smrti a posledního soudu, který se nazývá Melech ha-Mavet.
Původ
*Azrael, z arabského Azra’il (عزرائي) nebo Azra’eil (عزرایل), tj. “Bůh pomáhá”. V islámsko-perské tradici je nazýván ‘Izrāīl (عزرائیل), v Zoharu je nazýván Azriel (עזריאל). V Tanachu je Azrael identifikován s Andělem smrti a je nazýván různými jmény: anděl ničení (מַלְאָך הַמַשְׁחִית), kati (מְמִיתִים), anděl propasti aj. V Koránu se Azra’il neobjevuje, místo něho se objevuje buď jméno Abou-Jaria (أبو جارية), nebo Malaikat Al-Maut (مليكة الموت) (dosl.: “andělé smrti”).
*Dle náboženské tradice bývá uváděn coby bytost sídlící ve třetím nebi. Má čtyři tváře a čtyři tisíce křídel a celé jeho tělo tvoří oči a jazyky, jejichž počet odpovídá množství lidí obývajících zemi. Izrail je často zpodobnován jako stojící jednou nohou na mostě, který spojuje nebe s peklem.
*Azrael se stal andělem smrti velice zajímavým způsobem. Když se Bůh rozhodl stvořit Adama, poslal Michaela, Gabriela a Israfila na zem, aby tu sebrali sedm hrstí hlíny, kterou chtěl Bůh na stvoření prvního člověka použít. Země mu nechtěla vyhovět, protože si myslela, že lidé způsobí jen bolest a trápení. Po tom, co se třem andělům nepodařilo splnit jejich úkol, poslal Bůh na zem Azraela. Ten si vzal hlínu násilím a vrátil se s ní do nebe. Bůh ho za to odměnil svým rozhodnutím, že Azrael bude v okamžiku smrti osvobozovat lidskou duši z fyzického těla.
Kompetence
*Vládne nad posledními věcmi člověka, je jedním z andělů zkázy, pomáhá Bohu dohlížet na Zemi.
* V židovské mystice bývá ztotožňován se ztělesněním zla, nikoli nutně či specificky přímo se samotnou smrtí. V islámských zdrojích je obvykle uváděn jako podřízený boží vůli “těšící se nejhlubší úctě” spíše než jako pouhé zosobnění smrti.
*Odděluje duše od těla všem bytostem (vč. džinů-démonů i andělů) a převádí je branou k poslednímu soudu. V knize života a smrti (ספר חיים ומוות) zapisuje a maže jména při narození a smrti. Zemře jako poslední na příkaz Boží (“Zemři!”).
*Zvláště se vzývá v těžké hodině smrti, kdy při těžkém utrpení člověk nemůže zemřít. “Umírající rabíni v okamžiku posledního výdechu vzývali jej táhlým tónem, načež se jejich duše odpoutala od těla.”
* Vláda zmíněného génia se vztahuje také na příčinu smrti a její okolnosti – tj. pohřeb, dědictví, odkazy. Lidé pod jeho vládou narození milují osamělost, vzdalují se hlučných společností, vyhledávají smutná a opuštěná místa.
*Azrael může být vzýván, když se zkoumají minulé životy nebo okultní témata!
Volání
*Azrael se přivolává 1. a 2. veršem, 130. žalmu v řečtině: εκ βαθέων εκέκραξά σε κύριε; κύριε εισάκουσον της φωνής μου γενηθήτω τα ωτά σου προσέχοντα εις την φωνήν της δεήσεώς μου (Ek batheón ekekraksa se, Kyrie. Kyrie, eisakúson tés fónés mú genéthétó ta óta sú prosechonta eis tén fónén tés deéseós mú.)
nebo v latině: De profundis clamavi ad te, Domine; Domine, exaudi vocem meam. Fiant aures tuae intendentes in vocem deprecationis meae.
*Jeho atributy jsou předměty a témata evokující smrt (černá barva, kosti, hřb. svíce, apod.)
*Ke snadnější komunikaci slouží též jeho singatura a saturnské kuřidlo (např. směs pelyněk+bez+konopí, aj.).
Zdroje:
MOUČKA, Ladislav. 72 talismanů merkurské sféry. Praha: Půdorys, 1998. 72 s. ISBN 80-86018-09-1.
WEBSTER, Richard. Encyklopedie andělů. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 2009. 198 s. Alef; 37. ISBN 978-80-7207-738-0.
DLUHOŠ, Marek. Kabalistická teurgie. 1. vyd. Praha: Vodnář, 2009. 155 s. ISBN 978-80-7439-003-6.
Zohar 2:202b; Qur’an 32:11; Qur’an 31:34
Bible: II Kings 19:35; Exodus 12:23; II Sam. 24:16; I. Chronicles 21:15; Jób 33:22; prov. 16:14
Iglauer, Jan – Kabbalistická astrologie (samizdat)
www: luzs.cz; en.wikipedia.org, sacred-texts.com
Obrázky: archiv Lóže u Z.·.S.·., Wikipedia.org, Pixabay