Smíchovský, Jiří Arvéd (1898-1951)

Jednou z nejvíce rozporuplných osobností českého hermetismu byl Jiří Arvéd Smíchovský. Jezuita, údajný zednář, černý mág, konfident nacistické tajné služby, konfident komunistické statní bezpečnosti. Člověk nadmíru vzdělaný, milovník knih… 
,,Pocházím z rodiny národnostně smíšené. Otec byl německého původu, s německým školním vzděláním, matka jest Češkou. Za prvního sčítání lidu v roce 1921 jsem přiznal národnost německou. Pokud jsem byl v Československu, pohyboval jsem se současně ve společnosti české i německé. De facto jsem neměl vůbec národního neb politického přesvědčení a zůstal jsem v tomto směru i později indiferentní. 

Obecnou školu jsem navštěvoval v Praze. Středoškolské studium jsem zakončil zkouškou zralosti na německém gymnasiu v Praze ve Štěpánské ulici v roce 1916. Absolvoval jsem pak právnickou fakultu německé univerzity pražské a byl jsem promován doktorem práv v roce 1920. 

Pak jsem byl nějaký čas asistentem archeologického ústavu při filosofické fakultě výše uvedené univerzity a později jsem vstoupil do německého bohosloveckého semináře v Praze, odkud jsem byl poslán za účelem dalšího studia na Collegium Germanicum et Hungaricum de Urbe v Římě. Po několika letech jsem přerušil studium theologie, opustil římskou kolej a studoval opět řadu let na státní univerzitě v Římě, v Toulouse v jižní Francii a v Paříži staré dějiny a srovnávací dějiny náboženské. Tato studia jsem zakončil doktoráty v Římě i ve Francii a habilitoval se jako soukromý docent pro srovnávací dějiny náboženství a náboženskou psychologii. Po návratu do Prahy jsem byl nejprve prokuristou v obchodním podniku svého otce a pak jsem se formálně věnoval povolání advokátnímu.“ 

Agent Smíchovský

Těmito slovy začíná Jiří Arvéd Smíchovský líčit svůj život. Než budeme sledovat jeho další osudy, měli bychom ještě doplnit, že se narodil 1. 5. 1898 v Praze. (Ti, kdo znají knihu Milana Nakonečného Novodobý český hermetismus, mne možná budou chtít opravit, protože zde je jako datum narození uvedeno 1. 5. 1897. Nevím, zda jde o tiskovou chybu, ale ve Smíchovského vyšetřovacím spise figuruje rok 1898.) 

Jak naznačují jeho studia, byl velmi inteligentní (mluvil pěti jazyky). Měl však velmi zvláštní — intrikářskou — povahu. Zřejmě tento povahový rys jej přivedl za první světové války do služeb zpravodajské služby. Z rakouské armády Smíchovský zběhl k Italům, kde mu bylo nabídnuto, krátce po uzavření příměří, aby vstoupil do italských služeb. Mezi jeho první úkoly patřila práce mezi českými legionáři v Itálii. Především vyhledával osoby, které se zabývaly zpravodajskou činností pro Československo. Jako agent italské zpravodajské služby (později i civilní) působil s přestávkami Smíchovský až do roku 1930. 

,,Vojenskému zpravodajství jsem se později vyhýbal proto, ježto jsem poznal, že mi chybí k tomuto výkonu nepostradatelná odborná kvalifikace. Nejvíce jsem působil v cizineckém oddělení politické policie v Římě. Abych získal rozhled a dílčí vědomosti na různých úsecích zpravodajské činnosti — tuto jsem počal považovat za své povolání, přičemž zaměstnání, která jsem při tom náhodně vykonával, měla poslání krycí — pracoval jsem v době svých studií v Toulouse a v Paříži s některými osobnostmi francouzského politického života a seznámil jsem se se zpravodajsky zajímavými otázkami, týkajícími se tehdejších poměrů ve Francii, v severní Africe apod. 

Do roku 1932 jsem v Československu zpravodajsky nepůsobil. Přijel jsem do republiky z rodinných důvodů, neměl jsem zde žádných konkrétních zájmů a měl jsem v úmyslu vrátiti se dříve či později do Itálie, jakmile by můj spor s tehdy velmi vlivným ministrem Giovanni Gentilem, který mne donutil k odchodu, upadl v zapomnění. 
Roku 1932 jsem byl získán zdejším (tedy pražským, pozn GWN.) italským velvyslanectvím za účelem dodávání periodických zpráv z československých prostředí politických a tuto funkci jsem vykonával honorárně až do roku 1938. 

Stával jsem se dle potřeby členem různých politických stran, třeba i současně, například sociálně demokratické, národně-socialistické, lidové atd. 
Osobní známosti (s dr. B. Šmeralem a jinými) poskytovaly mi možnost sledovati dosti zblízka i činnost komunistické strany. Krom toho jsem byl přechodně členem Svazu proletářských bezvěrců, Federace proletářské tělovýchovy atd. 
Stálé spojení jsem udržoval i s pražskými Trockisty. Těchto informačních pramenů používal jsem však jen zřídka, ježto se v té době italský zájem obracel převážně k českým a německým pravicovým stranám. 
Vyhovuje danému příkazu, vstoupil jsem asi v roce 1934 do Národní obce fašistické, kde jsem působil také aktivně v několika sekcích(…) 
(…) V NOF jsem se brzy spřátelil s bývalým čsl. generálem R. Gajdou a s často se měnícím okruhem jeho bývalých spolupracovníků.“ 

Politický a národností postoj 

Smíchovský se více než Čechem nebo Němcem cítil být kosmopolitou. S českým prostředím se nikdy nesžil a jediné čeho si vážil, byli reprezentanti historických věd. Československé poměry se mu jevily jako malé a neuspokojivé. 

Obdobný postoj však zastával i k československému německému prostředí, o němž také neměl valného mínění. Dokonale je znal a přiznává, že z jeho osobního hlediska mu připadalo nezajímavé a nesympatické. V sudetoněmecké otázce se naprosto neangažoval. Sympatizoval s německými katolickými, konzervativními (+ některými šlechtici) kruhy. 
Po Mnichovu 1938 je Smíchovský rozhodnut vrátit se do Itálie. Zajímal se však o poměry na Slovensku a tak jej demobilizace zastihla 12. 12. 1938 v Prešově. 
Po návratu do Prahy zaútočil jako velitel fašistické úderky na vinohradskou synagogu. Údajně proto, aby se zmocnil cenných knih. Nad touto akcí se však vznáší otazník. I ve Smíchovského postoji k židům nacházíme mnoho rozporů:

,,Nebyl jsem antisemitou; nemohl jsem jím býti již pro svůj původ. Měl jsem stálý a hojný styk s mnoha židovskými skupinami, z nichž některé mi byly velmi blízké v jejich národním negativismu i celkové mentalitě. To mi však nebránilo dodávati občas Gajdovi a jeho tiskovinám protižidovské argumenty.“ 

Nakonec do Itálie neodjíždí. V lednu 1939 se totiž dozvěděl, že má být Gajda odsunut z republiky na nějaké čestné a lukrativní místo do zahraničí. Spekulovalo se o Anglii, Dálném východě či Sovětském Rusku. Březen 1939 však tyto úvahy přerušil. Bezprostředně po okupaci je Smíchovský v bytě své matky zadržen dvěma německými tajnými policisty. 

Výslech obsahoval tyto body: 

a) Smíchovského působení v zahraničí, kde měl poškozovat zájmy říše
b) Dezerce za první světové války. (Smíchovský byl německým říšským občanem a mohl být za dezerci souzen, protože ta podle německých zákonů nepodléhala promlčení)
c) Příslušnost Smíchovského ke svobodným zednářům. (I když v Novodobém českém hermetismu stojí, že Smíchovský byl svobodný zednář, on sám toto popírá, doslovně říká, že nebyl příslušníkem žádné československé lóže a že jeho příslušnost k této společnosti byla pouze proklamovaná. Na druhou stranu toto prohlášení dvojnásobného ,,fikaného“ doktora nemusí vylučovat příslušnost k některé za zahraničních lóží.)
d) Smíchovského informace o Gajdovi a jeho politických stycích. 
e) Smíchovského styky s některými sudetskými politiky. 

Výslech trvající do pozdních nočních hodin skončil tak, že byla Smíchovskému nabídnuta spolupráce s blíže neurčenou říšskou brannou organizací. Pro případ souhlasu měl být Smíchovský chráněn před zásahy jiných německých úřadů. K dalšímu jednání se měl dostavit do hotelu Wilson. 

Na dalších schůzce bylo už se Smíchovským jednáno mnohem důrazněji a jeho dřívější jednání označeno za nepřátelské. Chce-li je napravit, musí spolupracovat. Později se dovídá, že se jedná o SD (sicherhetsdienst). Bylo mu slíbeno, že se jeho spolupráce bude omezovat na dobrozdání v otázkách historických, politických a státovědeckých. 
Jenže Smíchovského práce je shledána jako příliš abstraktní a jeho hlášení jsou prakticky k ničemu. Smíchovský je z nejrůznějších příčin během války třikrát zatčen a vězněn. (Zájemce o podrobnosti odkazuji na Novodobý český hermetismus.) 

Smíchovský a Golem 

I když je činnost Smíchovského jako agenta SD přinejmenším sporná, jisté je, že byl jakýmsi vědeckým spolupracovníkem šéfa pražské SD Waltera Jacobiho. Hotové vědecké práce sloužily Jacobimu jako pramen k různým účelům. Na základě Smíchovského podkladů vzniklo i několik propagandisticky zaměřených spisků. Jedním z nich je i kniha ,,Golem metla Čechů, rozklad českého nacionalismu“. 

Jádrem knihy je tvrzení, že v pozadí vzniku Československa stáli svobodní zednáři, kteří potom mladou republiku různými prostředky ovládali. V knize najdete údaje o významných svobodných zednářích působících v politice první republiky. Pozornost je věnována i vzniku poválečného svobodného zednářství. Jacobi uvádí zednářský vliv i na některé mládežnické a tělovýchovné organizace (skaut a sokol), jež jsou přímo označeny za jakési zednářské přípravky. Pro zájemce o dějiny tajných společností je kniha jistě zajímavá, poněvadž obsahuje informace a dokumenty spíše nedostupné. Dnes je však nesehnatelná, a přestože jí bylo prodáno na 700 000 kusů, nachází se většinou v soukromých sbírkách. Ani nemusím zdůrazňovat, že obsah knihy je ostře antisemitsky a protizednářsky zaměřen. 

Většinu materiálů nashromáždil Smíchovský. Mezi zednářskými materiály se mu podařilo získat údajně i knihovnu dr. Josefa Volfa, významného svobodného zednáře, v níž měl objevit korespondenci prezidenta Edvarda Beneše s francouzským Velkým Orientem. M. Nakonečný tvrdí, že z této korespondence vyplývá, že Beneš jednal proti zájmům českého státu, podle instrukcí francouzských zednářů. 
Tyto dopisy měly po květnu 1945 Smíchovskému zachránit život. Výměnou za doživotní trest je předal komunistickému vyšetřovali. Tyto dopisy údajně sehrály roli v únoru 1948, kdy jimi měli komunisté donutit Beneše k odstoupení. Znovuobjevení těchto dopisů by znamenalo nutnou revizi některých předválečných a poválečných událostí 

Smíchovského osudy po válce byly ještě smutnější než za války. Plní roli falešného svědka v mnoha procesech. Sám prohlásil, že přivedl na šibenici osmačtyřicet nevinných lidí. Od dubna 1949 je prominentním vězněm na Mírově. Měl být deportován do SSSR, ale nakonec je rozhodnuto jinak a Smíchovský je zabit dozorcem ranou do týla. (Moc věděl?) Smíchovský v strašlivých mukách umíral několik hodin. Naposled vydechl 22. ledna 1951. 

Mág Smíchovský 

Vzhledem k výše uvedenému vzdělání můžeme Smíchovského považovat za jednoho z nejvzdělanějších českých (německých) hermetiků. Měl vynikající paměť a dokázal z hlavy citovat celé dlouhé pasáže knih. Smíchovského kabalistické a theurgické vědomosti oceňoval i František Kabelák, který se s ním a jeho přáteli scházel. Kabelák se zmiňuje, že Smíchovský byl nejen teoretikem, nýbrž i praktikujícím mágem. Ve sklepení U Zlaté lodi prováděl četné démonologické operace. Asistoval mu zde i další ze zapomenutých českých hermetiků de la Cámara. 

Ve Společnosti českých hermetiků Universalia Smíchovský přednášel o slovanské mystice, tajných lóžových společnostech a filozofii J. de Maistreho. Stýkal se i s dr. Janem Keferem, od nějž si půjčoval vzácné tisky z knihovny Národního muzea, nadto je spojoval zájem o theurgii. 
Jako soukromý docent přednášel v Římě o náboženských sektách, o této problematice se chystal napsat rozsáhlé dílo, ale nesehnal na něj peníze. 
Jeho znalostí si byli vědomi i nacisté, kteří jej zapojili do speciálních úkolů. Zmiňme snad jen, že měl posoudit využití magie pro válečné účely či zda mohou speciálně cvičené osoby telepaticky přenášet státní tajemství jiným osobám do ciziny. 

,,Respekt vzbuzovaly nejen jeho ohromné znalosti, ale také jeho ohromná knihovna, umístěná ve velké samostatné místnosti, opatřená spletí četných regálů, kde bylo možno nalézt mnoho vzácných spisů z mnoha oborů. Smíchovský se však věnoval především studiu hermetismu, později theurgické a bohužel posléze i černomagické praxi. Knihy sbíral všude a posílal je z Itálie a z Francie domů v celých balících, objednával je z Německa i z Francie a poslal domů dokonce — jak mi řekla jeho sestra Blanka Č. — i bednu knih, které získal z jakési klášterní knihovny v Itálii, když tam sloužil jako voják rakousko-uherské armády. Byl posedlý knihami a shromáždil neuvěřitelnou sbírku vzácných tisků. Nezanechal však po sobě žádné písemné dílo, kromě překladů arabského súfisty Omara Chajjáma a hebrejské liturgie.“ (Milan Nakonečný) 

Poslední svědectví spoluvězňů dokládají, že se zoufalý Smíchovský, kterému nesvítala žádná naděje na propuštění z vězení uchýlil k ďáblu. Bez ustání prý opakoval starořeckou formuli pro jeho vyvolání, kterou si pamatoval. I to později přispělo k legendě, že Smíchovského odnesl ďábel. 
Smíchovský rozhodně nebyl jednoduchou osobností, která by zasluhovala jednoduchých soudů. Do našich osobností českého hermetismu však právem patří. V tomto článku jsem se pokusil podat autentické informace, které nejsou běžně dostupné. Případné zájemce o podrobnosti odkazuji na použitou literaturu. 

Zdroje:
JACOBI, Walter. Golem–: metla Čechů: rozklad českého nacionalismu. 3. vyd. Praha: Orbis, 1942. 100, [3] s.
NAKONEČNÝ, Milan. Novodobý český hermetismus. 1. vyd. Praha: Vodnář, 1995. 267 s. ISBN 80-85255-85-5.
Obrázky: archiv Lóže u Z.·.S.·. a Pixabay


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nadcházející události

Úno
4
So
10:00 LXXXVII. LUZS Jihlava v Luka nad Jihlavou
LXXXVII. LUZS Jihlava v Luka nad Jihlavou
Úno 4 @ 10:00 – 17:00
LXXXVII. LUZS Jihlava – výjezdní setkání  ! Pouze pro členy či pozvané hosty ! PROGRAM: Odvozy z Jihlavy zajišťují @Sopor a @Gebo – s nimi se domlouvejte individuálně, ideálně tak,[...]
Bře
4
So
10:00 LXXXVIII. LUZS Jihlava (přednášk... v Nasypaný čaj
LXXXVIII. LUZS Jihlava (přednášk... v Nasypaný čaj
Bře 4 @ 10:00 – 16:00
LXXXVIII. LUZS Jihlava PROGRAM: 10:00 – 12:00 = ! Pouze pro členy či pozvané hosty !  – 10:00 Organizační okénko – 10:30 Invokace VI. genia Šémhamforáše (vede Dóv) – 11:00[...]
14:00 Přednáška: Mgr. Zuzana Marie Kos... v Nasypaný čaj
Přednáška: Mgr. Zuzana Marie Kos... v Nasypaný čaj
Bře 4 @ 14:00 – 16:00
Přednáška pro veřejnost: Mgr. Zuzana Marie Kostićová, Ph.D. – Konspirační teorie jako moderní mýtus aneb co spojuje rozdělenou společnost anotace bude doplněna
Dub
14
celý den Ekologické dny Olomouc 2023 – be... v Sluňákov - centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s.
Ekologické dny Olomouc 2023 – be... v Sluňákov - centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s.
Dub 14 – Dub 16 celý den
Tradiční Ekologické dny Olomouc Program bude doplněn. https://slunakov.cz/ekologicke-dny-olomouc/