Alchymie je umění ohně. Proto je velmi důležité znát teploty hoření různých materiálů. Teplota závisí nejen na výhřevnosti látky, ale i na dalších podmínkách, např. množství vzduchu.
Hořící cigareta = 450-600 °C
Hořící cigareta při nasátí vzduchu = cca 700 °C
Plamen zápalky = 650-850 °C
Živočišný tuk = 800-900 °C
Hoříčí petrolej = 990 °C
Plamen svíčky = 800-1000 °C
Hořící benzín = 1100 °C
Hořící dřevo = 700-1100°C
Kamna na dřevo (kamna) = 1100 °C
Hořící metanol = 1200 °C
Hořící uhlí (kamna) = 750-1500 °C
Lihový kahan = 1600-1700 °C
Plamen plynového sporáku = 1900 °C
Plynový hořák = 1700-1975 °C
Plamen PB plyn + kyslík = cca 2400 °C
Plamen vodík + kyslík = cca 2600 °C
Plamen PB + oxid dusný = 3100 °C
Svářecí acetylén + kyslík = 2700-3200 °C
Pro srovnání několik čistě přírodních teplot ze Slunce:
Jádro Slunce: 15 000 000 °C
Okraj jádra: 7 000 000 °C
Povrch Slunce: 5800 °C
Sluneční koróna (výlevy plazmatu zevnitř Slunce do kosmického prostoru): řádově miliony °C/kelvinů (Pro přepočet ze stupňů Celsia (°C) na kelviny (K) se přičítá 273.)
Podle dnes nejvíce uznávaných fyzikálních teorií o vesmíru je patrně maximální možnou teplotou takzvaná Planckova teplota – přibližně 1.42×10na32 K!
BARVA PLAMENE
Barvu plamene ovlivňuje teplota. Toho lze využít pro orientační odhad teploty ohně. Toto však platí při hoření běžných látek, v případě chemikálií bývá barva jiná.
Rudé = 700°C
Třešňové = 850°C
Světločervené = 950°C
Žluté = 1100°C
Bělavé = 1300°C
Bílé (do modra) = 1500°C
Plamen je viditelná oblast hořících plynů nebo par. Z jeho barvy a svítivosti lze usuzovat na druh spalované látky a na dokonalost spalování.
1. (nesvítící část plamene) – palivo na knotu se vypařuje.
K dispozici je dostatek kyslíku, aby palivo začalo hořet.
Teplota u knotu je asi 600 ° C.
2. (modrá zóna) – označuje přebytek kyslíku a plamen hoří čistě a modře.
Teplota se pohybuje kolem 800 ° C. Teplo z této zóny taví v okolí vosk, který vzlíná do knotu.
3. (temná zóna) – pyrolýza – v důsledku nedostatku
kyslíku se vytváří nepatrné uhlíkové částice. Teplota je asi 1000 ° C.
4. (luminiscenční zóna) – tato oblast je jasně žlutá.
Je v ní ještě nedostatek kyslíku pro dokončení spalování. Pyrolýza pokračuje
a vznikají větší částice uhlíku. Teplota se pohybuje kolem 1200 ° C.
5. (závoj – nesvítící zóna) – zde je kyslík již v přebytku, částice uhlíku hoří rychleji a zcela shoří na hranici mezi zónou 4 a zónou 5.
Teplota se zde pohybuje kolem 1400 ° C.
Pokud zde klesne teplota pod 1000 ° C, uhlík přestane hořet a začne se tvořit
kouř obsahující saze (známé jako začouzení stropů, nebo dna hrnce).
Zdroje:
https://dum-zahrada.okhelp.cz
https://en.wikipedia.org/wiki/Fire
sdh-olesnik.blog.cz
https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/165
Obrázky: archiv Lóže u Z.·.S.·. a Pixabay