Pozoruhodný návod na vymisťování do astrálu pochází od F. Kabeláka. Tato metoda spočívá v řízené imaginaci za pomoci koncentrace na signaturu inteligence jménem Sata-Pesajah, která odpovídá stálici Sirius. Celý postup, zbavíme-li jej kabalistické omáčky (ovšem velmi lahodné a pikantní), vypadá asi takto:
Příprava
1. Je nutno si dobře vrýt do paměti výše uvedenou signaturu. (na konci textu i ve velkém provedení).
2. Pomocí otáčivé mapy hvězdné oblohy je třeba se obeznámit s rozmístěním hvězd na obloze v době, kdy je pokus podnikán.
3. Je zapotřebí zvládnout imaginační kreslení pentagramu.
4. Nakonec si magik musí vštípit do paměti podobu hebrejského písmene Tav.
Další příprava spočívá v meditaci a kontemplaci o astronomických poznatcích, týkajících se hvězdy Siria, a v rozjímání nad signaturou inteligence Sata-Pesajah.
Praktický návod
Experimentátor si musí opatřit černou vlněnou přikrývku a obšít ji kolem dokola obrubou z vlněných třásní, zbarvených bíle s nepatrným přídechem žlutého okru. Na tuto přikrývku se musí večer položit, uvolnit svalstvo a imaginovat zářící bod velikosti zrna čočky (jakoby vzdálenou hvězdu). Jakmile tento bod v imaginaci upevní, začne jej přibližovat: nejdříve pomalu, potom stále rychleji, ale plynule a bez přerušování, jako by pozoroval hvězdu letící k němu z hvězdných dálek, která se přibližováním stále zvětšuje. Jakmile tímto způsobem dopraví bod tak blízko, že se mu tento jeví ve velikosti sportovního disku, rozšíří operatér obsah představy tím způsobem, že na povrchu disku začíná spatřovat stále více a více zřetelnou kresbu magického znaku inteligence Sata-Pesajah. (Povrch letícího disku není plochý, ale vypouklý – těleso si stále uchovává svůj původní čočkovitý tvar.) Když letící disk získá velikost vyplňující tři čtvrtiny zorného pole, musí se experimentátor upnout k představě, že se disk přibližuje zezdola, takže operatér se vznáší nad ním. Když okraje disku zakryjí celé zorné pole, začne se vnucovat představa, že srážka je nevyhnutelná, takže magik podvědomě zaváhá. Toto zaváhání je známkou toho, že pokus dobře probíhá. Najednou se však disk s kresbou magického znaku začne, aniž by tomu magik chtěl, jakoby vracet zpět a stále rostoucí rychlostí se vzdaluje. Znamená to nejen to, že experimentátor váhal příliš dlouho, ale i konec pokusu. V okamžiku, kdy se dostaví podvědomé zaváhání, musí magik „zavřít oči” a skočit střemhlav do středu disku. Tento krok je provázen pocitem pádu do prázdna, případně i pocitem hrůzy. (Nikdy neskákejte, začal-li se disk už vzdalovat!) Ve chvíli, kdy zdánlivě chybí už jen nepatrná chvilka do dopadu a roztříštění, se stane něco neočekávaného. Magik totiž bezbolestně dopadne do „bezčasové vzpomínky” a má pocit, jako by se náhle probudil po dlouhém a nepříjemném snu na místě, které je mu podvědomě známé. Tehdy začíná vize. Je-li operatér postavami, které vidí, jakkoli obtěžován, zkrotí je vložením ruky na vrchol pentagramu. Pro návrat do fyzického těla je nutno imaginovat písmeno TAV. Po probuzení se experimentátor nesmí oddat spánku, nýbrž musí zůstat bdělý a svůj prožitek intelektuálně zpracovat, případně zaznamenat. Pokud hned usne, vymizí většina vzpomínek na tuto astrální cestu z jeho paměti.
Bardonův popis bytosti
Sata-Pessajah:
Nechá mága poznat, jak se u všech bytostí nadzemské zóny projevuje akášický princip a jak je možno se z této sféry přemístit do akášického principu, tedy do tak zvaného principu příčiny. Sata-Pessajah je nadmíru mkocná inteligence a poskytne mágovi různé možnosti a návody, jak může akášickým principem chránit své mentální a astrální tělo při přemísťování do nadzemské zóny před veškerými nebezpečími. Zároveň zasvětí sata-Pessajah mága do tajemství, jakým způsobem může v nadzemské zóně učinit své mentální a astrální tělo natolik neviditelné, aby nebyl viděn žádnou bytostí z jakékokliv zóny. Ještě mnoho jiných tajemství může tato ingeligence mágovi projevit.
Zdroj:
VESELÝ, Josef. Magie. 3. vyd. Praha: Vodnář, 2008. 608 s. ISBN 978-80-86226-89-7.
BARDON, František. Praxe magické evokace: návod k vyvolávání bytostí ze sfér, jež nás obklopují. Překlad Otilie Votavová. 3. vyd. Praha: Chvojkovo nakladatelství, 1998. 267, [156] s. ISBN 80-86183-03-3.
Obrázky: archiv Lóže u Z.·.S.·. a pixabay