Popis, kompetence, invokační zvolání a formule. Lóže u Z.·.S.·. pracovala se všemi níže uvedenými bytostmi a invokační cestou s nimi navázala kontakt. Jde o bytosti dosti ambivalentní, špatně se s nimi komunikuje, poměrně složitě se i volají. Dle naší zkušenosti jim více vyhovuje tzv. invokace obřadní (něco mezi evo a invo-kací). Rozhodně se nebát s nimi přijít do styku, určitě mají svou specifickou planetární moc. Osobně jsem je nejlépe využil v kombinaci s talismanickou magií.
Chašmodaj
(Silová anti-zóna Luny)
Zjevuje se v podobě černého psa se stříbrnýma očima a dlouhým jazykem. Doprovází ho mírný zápach zmoklé srsti.
Vize prostoru s mnohými středy. Rozdrobenost jako trvalý stav. Podivné tvary podobající se prsům a břichům, vyvolávající dojem tíhy. V kotli připomínajícím ženský prs se vaří smradlavá břečka a vylévá se na svět. Přítomna je stará čarodějnice.
Pocity bezcílnosti, šedé skleslosti, tíhy, dezorientace, absence středu. Přílišná melancholie, vláda emocí. Zároveň vyprahlost a suchost, vyvolané emocionálním nadbytkem. Neprogresivnost, těžkopádnost, zachování statu quo nebo regresní vývoj. Zbabělost. Směřování ke hmotě. Tíha. Dojem rozkladu.
Invokace Chašmodaje
Chašmodaji, anti-sílo Luny. Ve jménu Pána Aeonu, manifestuj se tak, abych mohl uvidět, poznat a integrovat tvoji povahu. Nechťji správně začlením doformule mé pravé vůle! Nu je moje útočiště, Hadit moje světlo a Ra-Hoor-Khuit síla a pádnost mých paží! Tak nechť se stane! Povstaň, Chašmodaji! Ukaž svoji tvář! Abrahadabra !
(Formule „Abrahadabra” může být nahrazena zaklínáním „ZAZAS ZAZAS NASA-TANATA ZAZAS”, o jehož intonování Crowley píše: „ …j e to velmi nebezpečné; otevírá to brány pekelné.” ([55], 107).)
Formule:
FACH HAVAWANG LYT, XOAC CHILHIG. ISH CHO KUDEX THALDOMA, BAJAVAIJA BHUCOOF, BEJACHI, BEXTEH. BUJOB HEV, BUJOB, CHAŠMODAJ!
Překlad:
Přivolávám tě, lunární démone. Přízraku temnoty vod, nemocných pocitů, sklíčenosti, posluhovačství. Zjev se, zjev, Chašmodaji!
TAFTARTARAT
(Silová anti-zóna Merkura)
Zjevuje se jako obrovský pavouk s malým tělem, neúměrně dlouhýma nohama a zelenýma očima. Nese na sobě zlatou korunu vykládanou drahokamy. Je okřídlený pegasovskými křídly. Doprovází ho vůně tavícího se cínu.
Vize velkého prostoru, ve kterém poletuje písek a malé částice. Víří je neustálý vítr. Zaznívá nepřetržité tlachání. Zjevuje se kostlivec s kosou. Záblesky chaoticky pobíhajících lidí a tisíců malých pavouků.
Pocity nestability, chaotičnosti, rychlého střídání protikladů, spojovaní a rozpojování, životnosti. Dojem, jaký by vyvstal, kdyby se pod pozorovatelem v rychlém sledu střídala bezedná hloubka s mělčinou.
Invokace Taftartarata
Taftartarate, anti-sílo Merkura. Ve jménu Pána Aeonu, manifestuj se tak, abych mohl uvidět, poznat a integrovat tvoji povahu. Nechťji správně začlením do formule mépravé vůle! Nu je moje útočiště, Hadit moje světlo a Ra-Hoor-Khuit síla a pádnost mých paží! Tak nechť se stane! Povstaň, Taftartarate! Ukaž svoji tvář! Abrahadabra!
Formule:
FAH HAVAWANG LYT, THOGUT CHILHIG. ISH CHO FEFPIAN WAQUOTH, ZAMPHALA. BUJOB HEV, BUJOB, TAFTARTARAT!
Překlad:
Přivolávám tě, merkurický démone. Přízraku chorobného myšlení, pomatené řeči. Zjev se, zjev, Taftartarate!
KEDEMEL
(Silová anti-zóna Venuše)
Vysoká štíhlá žena ve splývavých zelených šatech. Má dlouhé zlaté vlasy, na hlavě nese korunu. Celá září krásným měděným svitem. Mění se ve velký žlutý květ. Vůně jarní louky.
Vize křiklavých barev a fantastických tvarů. Pohybují se ve zpomaleném, hypnoticky točivém pohybu, jako by plavaly v sirupu. Příjemné vlnění samotné podstaty tohoto světa. Obrovský trychtýř vytahující nahoru.
Louka, v pozadí hory. Rozlévá se zde mnoho světla (1). Všechno kvete. Šíří se sladká vůně medu a nektaru; zaznívá uspávající ozvěna, vládne idyla. V trávě tancují nahá, štíhlá a velmi mladá děvčata. Také z nich vystupuje nádherná vůně. Převládá emotivní senzualita. V dálce stojí bílá věž, ze které vychází jemná namodralá záře. Všechny prvky jsou záhadným způsobem propojeny v jedno. Pocit, že všechno je podřízené, poslouchá a slouží. Ve skutečnosti žije vlastním nezávislým životem.
Na první pohled nehrozí žádné nebezpečí (2). Krásný, ale pod povrchem jedovatý, přeslazený svět. Po všem stéká zlatý med. Všechno je natolik příjemné, až se z toho mírně točí hlava a dostavuje se nevolnost. Nad vším se tyčí obrovská královna, která klifu řídí pomocí sladkých vláken.
Zároveň se pod povrchem ozývá pocit samoty, protože v prociťovaných požitcích je každý sám. Z nadměrné příjemnosti ztráta porozumění s okolím. Dostavuje se nuda.
Kedemel vyvolává melancholii, podobně jako Chašmodaj, ale intenzivněji. Zaměřuje se na všechno nevyrovnané a neukončené v souvislosti s bývalými milostnými vztahy.(3) Je přítomný v sexuálním aktu. (4)
Invokace Kedemela
Kedemeli, anti-sílo Venuše. Ve jménu Pána Aeonu, manifestuj se tak, abych mohl uvidět, poznat a integrovat tvoji povahu. Nechťji správně začlením doformule mé pravé vůle! Nu je moje útočiště, Hadit moje světlo a Ra-Hoor-Khuit síla a pádnost mých paží! Tak nechť se stane! Povstaň, Kedemeli! Ukaž svoji tvář! Abrahadabra!
Formule:
FACH HAVAWANG LYT, CHALUQ CHILHIG. ISH CHO BAJAVAIJA FOUIJA, BAJAVAIJA EMUUL. BUJOB HEV, BUJOB, KEDEMEL!
Překlad:
Přivolávám tě, venušinský démone. Přízraku ztřeštěné lásky, ztřeštěného sexu. Zjev se, zjev, Kedemeli!
1) Astrální Slunce. Povaha Venuše je podle hermetické tradice ohnivá. Tato silová anti-zóna má nadměrné množství přirozeného lumenu. Souvislost prozrazuje i slovní spojení „oslňující krása”.
2) Je-li mág pod vládou některého z démonů, nepostřehne v jeho klifě žádné nebezpečí, ale naopak – tato se mu bude jevit dokonalá a krásná. Například venušinská anti-zóna většinou příjemně voní. Když do ní ale mág vstoupí dokonale vyrovnaný, její vůně mu bude připadat příliš nasládlá, taková, jakou květy vydávají těsně před započetím rozkladného procesu. Tento princip platí i ohledně vzhledu klify a jejího démona. Čím více je mág vychýlen ze svého středu, tím více se mu harmonie jeví neharmonickou (ošklivou) a neharmonie harmonickou (krásnou).
3) Vhodným okulturním podáním povahy venušinského Kedemela a merkurického Taftartarata, včetně popisu zpětného odrazu jejich energií, je de Laclosův korespondenční román Nebezpečné známosti.
4) V současném období je v sexu přítomna téměř výhradně klifotická podoba Venuše. Vládci sexuality většiny lidí jsou démoni Kedemel a Barcabel.
SORAT
(Silová anti-zóna Slunce)
Neforemná temnota. Černý mrak s bezednýma očima. Zápach doutnajícího dřevěného popela. Silné negativní vyzařování.
Jádro skutečného zla. To vniká přes tuto anti-zónu z jiných dimenzí. Princip popření samotných základů lidskosti. (1) Nutí lidi konat ne-lidsky. Systematicky podněcuje utrpení, protože pomáhá naplňovat cíl – zbavuje lidskosti (lidské důstojnosti) oběť (umučené trosky degradované na zvířecí úroveň), jakož i mučitele.
Vize černého Slunce nad pustinami klifotu. Tunel, na jehož konci zeje absolutní tma. Známý symbol přiřazovaný této klifě – černý had požírající zatměné Slunce, je vířivým pohybem temnoty nad metafyzickou černou dírou. Vše je pohlcováno. Vládne zde úplné ticho a zároveň neustálé dunění stravujícího víření kolem černé díry. Pohlcovaný lumen občas mírně zabliká. Těžká atmosféra smutku a bezútěšnosti. Vše je pochmurné, slabé, skořápkovité. Jádro vtahuje, ale zároveň je branou zla. To vypadá jako nekonečně malý černý bod (anti-Hadit). Zjevuje se manifestace zla – černý dvojhlavý drak. Prší černý déšť, občas udeří temný blesk. Neforemné jádro probleskuje do podoby obrovské černé pravotočivé svastiky. (2) Pocit věčného odcizení bez možnosti návratu.
Pramení tady veškeré sekundární formy zla. Odtud se koruptují všechny síly. Vize obludy – pavouka/draka. Z černé Propasti mu trčí dlouhé nohy a jsou napojeny na osm silových zón. Veškerý temný kal, který je vyprodukován jejich koruptováním, stéká do Malchut. Je to nezvratný proces. Příšerný pavouk/drak (3) postupně vstupuje do našeho universa, vylézá z brány černého Slunce. Je tvořen vším, co vplyne do této metafyzické černé díry. Vše vyloučené se transformuje na jeho tělo z anti-matérie a tvoří jeho podstatu. Čím více lidstvem vyprodukovaných pokřivených podob sil je z evoluce vyloučeno, tím větší má tělo a o to víc vystupuje ven. Lidstvo ho vyživuje vlastními exkrementy a excesy.
Tato anti-sféra nezná upřímný, radostný smích. Podle tohoto znaku lze rozpoznat povahu působení, případně bytostí. Stejně tak je to se spontánní, prostou a nevinnou radostí. V klifě vládne smutek. Specifický, temný smutek je znakem sluhů tohoto principu.
Invokace Sorata
Sorate, anti-sílo Slunce. Ve jménu Pána Aeonu, manifestuj se tak, abych mohl uvidět, poznat a integrovat tvoji povahu. Nechťji správně začlením do formule mé pravé vůle! Nu je moje útočiště, Radit moje světlo a Ra-Hoor-Khuit síla a pádnost mých paží! Tak nechť se stane! Povstaň, Sorate! Ukaž svoji tvář! Abrahadabra!
Formule:
FACH HAVAWANG LYT, CHABOJ CHILHIG. ISH CHO SIEGONICA JAFRIX, COPIXAHEH, WEC, NOFU CHO XENCH’ZY HASPU. BUJOB HEV, BUJOB, SORAT!
Překlad:
Přivolávám tě, sluneční démone. Přízraku oslabeného Já, chatrnosti, stínové stránky, bráno do vnější Propasti. Zjev se, zjev, Sorate!
1) Lidské Já (lidskost) souvisí se silami Slunce a sefirou Tiferet. (Jde ovšem o umělý a proměnlivý, i když fundamentální výtvor společenské a kulturní struktury.)
2) Silné vtahování je nebezpečím této anti-zóny. Je nutno soustředit se na pozitivní jsoucno. Navzdory tomu je pravděpodobné, že mága zážitek dlouhodoběji poznamená.
3) Choronzon.
BARCABEL
(Silová anti-zóna Marta)
Zjevuje se jako plamen s červenýma očima a ohnivými dlaněmi. Mění se ve žhnoucí kamenný kvádr.
Vize pouště červeného písku. Sálá zde ohromné horko, jako by celý povrch planul neviditelnými plameny. (1) Nebe je taktéž ohnivě červené. Tyčí se k němu monumentální středověký hrad. Má hrubé kamenné zdi, které pulzují červení jako rozpálený kov. Všechno je protkáno tenkými žilami lávy. Bránu střeží neotesaný kamenný gigant s částmi železného brnění, pohybující se pomalu a těžkopádně. Nad branou je vytesán nápis: „Práce činí svobodným”. (2) Na nádvoří se pohybují těžce pracující lidé. Nesmyslně vláčejí velké kameny sem a tam. Smyslem je samotná práce, výdej energie.
Dlouhá chodba. Ze stěn trčí stovky pahýlů rukou. Tryská z nich krev, jejíž hladina sahá po kotníky. Chodba vede k díře v zemi – bráně do pekla. (3) U díry stojí dvě děvky s rohy tvořenými planoucí energií chtíče, obuté v těžkých botách. Ukazují na díru. Stéká do ní semeno vystříknuté z chtíče. Pekelné plameny jsou živeny nesmyslnou prací (4) a nezkrocenou vášní. Mužské semeno je tekuté palivo pekla. Je horké, jeho podstata je ohnivá.
Tajemstvím této anti-síly je pokrok. Skrze války, násilí a utrpení umožňuje, pomocí zákona vyrovnání, zjemňování myšlení a duše. Progres je závislý na pekelných plamenech. Výrazem toho je obraz lidských duší vařících se v kotli nad ohněm.
Plamenný meč z lávy bezcitně sekající do lidstva. Mučení ohněm. Reakce na silné popálení připomíná orgasmus.
Energie anti-zóny se formují do obrovského převráceného pentagramu. Dávají moc kdykoliv realizovat sex s necudnými ženami a ovládat je. (5)
Nesmyslná práce dává vznik gigantickým útvarům, reliktům, které zůstávají stát dlouhá období a v tomto smyslu zabraňují postupu dál. (6)
Je cítit agresi, násilí, podmanění a pokoření cizí vůle. Obraz ruky zatnuté do pěsti. Neustále se rozléhá dunění jako v kovářské dílně, jako by se zde kul svět. Tato klifa je velmi úzce spjata s martickou sefirou. Hranice mezi přivrácenou a odvrácenou podobou těchto sil je vymezena méně výrazně, než je tomu v ostatních zónách.
Barcabel uplatňuje svůj vliv hlavně přes muže. (7) Penis a pěsti jsou jeho nejsilnější centra na lidském těle. (8) Je mistrem mocenské sexuální magie. (9)
Zvládnutí Barcabelova vlivu je jedním z hlavních úkolů muže, protože z něho plyne velká část jeho nesvobody.
Na podrobný průzkum této anti-zóny je potřebná žena. Muž mnoho detailů přehlédne, neboť jsou součástí jeho vlastní povahy.
Energie je silně extrovertní. Jestliže nenajde východisko přes bránu Venuše, může vést k autodestrukci způsobené jednostranným výdejem energie. Ideálem zvládnutí je ohromná energie, vedená po trajektoriích vymezených dokonalou vůlí.
Invokace Barcabela
Barcabeli, anti-sílo Marta. Ve jménu Pána Aeonu, manifestuj se tak, abych mohl uvidět, poznat a integrovat tvoji povahu. Nechťji správně začlením doformule mé pravé vůle! Nu je moje útočiště, Hadit moje světlo a Ra-Hoor-Khuit síla a pádnost mých paží! Tak nechť se stane! Povstaň, Barcabeli! Ukaž svoji tvář! Abrahadabra!
Formule:
FACH HAVAWANG LYT, RAFHAXET CHILHIG. ISH CHO RADOVAR, BUGUT, HIQADNAMB’SHEKH, HANUFAKIZ, GREZEPGUN CHO SUN-DEGAI. BUJOB HEV, BUJOB, BARCABEL!
Překlad:
Přivolávám tě, martický démone. Přízraku války, krve, chtíče, zloby, energie destrukce. Zjev se, zjev, Barcabeli!
1) Tato anti-sféra byla křesťany označována jako peklo.
2) Tento nápis se nacházel nad branami nacistických koncentračních táborů.
3) Vchod do martické sféry vede přes hmotu, tj. přes zem.
4) Manuální, manus, ruka – výkonná část lidského těla. Je vybavena pěti prsty. Pět – číslo Marta. V angličtině slovo „arm” znamená „ruka” a zároveň „boj”, „vyzbrojit”, „nepřátelství”.
5) Tato schopnost může být nebezpečná, protože má tendenci spoutávat i samotného mága.
6) Jedním z charakteristických výrazů těchto anti-sil byla komunistická výstavba.
7) Muži mají v krvi o jednu třetinu více železa než ženy. (Železo je považováno za martický kov.)
8) Obě slova „penis” i „pěst” začínají slabikou „pe”. Hebrejské písmeno „Pe” je přiřazováno Martovi a tarotovému atu XI. – Věž.
9) Tento démon skrytě „vyučoval” mnohé diktátory a vůdce totalitních režimů, o kterých je známé, že žili zvrhlým sexuálním životem. Díky Barcabelovu vedení tak nevědomě docházelo k jistým formám sexuální magie a k indukci potřebných mocenských energií.
HISMAEL
(Silová anti-zóna Jupitera)
Podoba zpustlého, odulého krále. Tvář mu pokrývá strniště, jeho pohled je mírně opilý. Nese purpurový plášť a na hlavě korunu, která se ze zlaté změnila v lacinou napodobeninu. Prsty mu zdobí zlaté prsteny s drahými kameny. Doprovází ho vůně vína, pocit přesycenosti, tíhy.
Vize velkého hradního sálu, v němž hraje hudba a probíhá velký bál. Na dlouhých stolech se povaluje mnoho jídla a pití. Tato oslava je věčná. Tvoří celý životní obzor hostů. Sytost, blahobyt se mění v nechutnost. Čas ztratil význam. Hodiny na stěně jdou, ale jejich chod neznamená vůbec nic. Vládne atmosféra celkové těžkopádnosti mysli, jako po dobrém jídle, a výsměchu askezi.
Tato anti-zóna začíná uplatňovat svůj vliv na Zemi ve zvýšené míře. Nadchází její čas. (1) Hismael působí silně fyziologicky, například skrze pocity sytosti a blahobytu, které mohou vést k odčerpávání energie. Jedním z průvodních znaků jeho působení je nesprávná konzumace masa. Dalším pak omezení, znemožnění pohybu. Všechno zlato a bohatství je využíváno jen k uspokojování hladu a ostatních primitivních pudů. Potřeba obklopovat se krásnými ženami kvůli potěše, jako důkaz moci a postavení. Žena je ozdobou. (2)
Upnutí se na hromadění hmotných statků a přepychu. Potřeba dokazování si vlastní vlády – většinou ne násilně, ale jinými mocenskými prostředky. Motivací je důkaz vlády. Hluboké, fádní úvahy jsou střídány smíchem a veselím. Radost je ale opět jen pokryteckým dokazováním vlastní spokojenosti.
Král v hradním sálu občas vybuchne zuřivostí, všichni hosté však vědí, že hněv rychle pomine, a reagují na něj jen naoko. Král je ve skutečnosti otrokem – své žezlo dávno ztratil. V rukou svírá jenom královské jablko.
Invokace Hismaela
Hismaeli, anti-sílo Jupitera. Ve jménu Pána Aeonu, manifestuj se tak, abych mohl uvidět, poznat a integrovat tvoji povahu. Nechťji správně začlením doformule mé pravé vůle! Nu je moje útočiště, Hadit moje světlo a Ra-Hoor-Khuit síla a pádnost mých paží! Tak nechť se stane! Povstaň, Hismaeli! Ukaž svoji tvář! Abrahadabra!
Formule:
FACH HAVAWANG LYT, GEZMEQ CHILHIG. ISH CHO IT, ELX, ACHAJGEFUN, FEFPIAN SEH. BUJOB HEV, BUJOB, HISMAEL!
Překlad:
Přivolávám tě, jupiterský démone. Přízraku blaha, sklizně, tloušťky, chorobné posvátnosti. Zjev se, zjev, Hismaeli!
1) Koloběh působení planetárních sil, nebo psychologicky – archetypů kolektivního nevědomí, má několik úrovní a zdá se, že podléhá určitému cyklickému systému. Podle angelologie E. Páleše, vycházející též z Trithemiových a Agrippových výpočtů, v roce 1989 vystřídal jupiterský 72 letý duch času martického, působícího v letech 1917-1989.
2) Pojímání ženy je v každé anti-sféře jiné a vždy nějakým způsobem extrémní. V martické klifě je žena holým sexuálním objektem, prostředkem k ukojení mužského chtíče, ve venušinské odživotnělým zdrojem inspirace, v merkurické objektem intelektuálního zkoumání, povrchních filosofických úvah atd.
ZAZEL
(Silová anti-zóna Saturna)
Strašný ledový stařec. Je velmi hubený, zarostlý, jeho dlouhé kostnaté prsty připomínají pazoury. Jako základní esence z něho vyzařuje přísnost. Svým příchodem vyvolává automatickou poslušnost.
Pustá a zasněžená ledová pláň. Fičí vítr, v ovzduší poletuje suchý sníh. Vládne zde neustálá zima a šero, pocity hladu a bídy. Probleskují zástupy putujících vyzáblých lidí. Celá klifa se mění v černotu (ákáša), nabírá podobu černého vejce, nebo se zasněžené hory mění v onyxová pohoří. Navzdory pohybu vzniká dojem, jako by všechno, včetně času, stálo, bylo zmrzlé. Zaznívá hukot blízkého abyssu. (1)
Krajinou na bílém koni prochází černý rytíř – smrt. V ruce nese nástroj podobný pozemské kose. Pod brněním se ukrývá kostlivec. Smrt má své sídlo v této klifě. (2) Zároveň se v ní však rodí sexualita, nachází se zde její jádro. (3) Sex a smrt vyvěrají ze stejného pramene. Nejzazší podstata sexu leží v této silové (anti)zóně. Černý rytíř odhaluje svoje tajemství. Sexualita je smrtí. Jsou to dva rozdílné výrazy jedné a téže síly. Rytíř se mění ve zpodobení sexu.
Vládne silný dojem samoty. Klifa je pustá, vylidněná – záblesky putujících lidí jsou jen občasné. Působí jako velmi těžká, rozlehlá a zároveň velmi malá – její síly vedou ke stahování, ke kontrakcí.
Hlad a bída jako způsob transcendence. Krutost vyplývající z absence pocitů. Není jako vžít se do toho, co prožívají druzí. Apoteóza přesné spravedlnosti. Bezohledná realizace bez poznání, co se jí v duševním životě druhých vyvolává. Samotný cíl je nejasný, rozplývá se. Ideálem je zvláštní stav nicoty, nirvána, stav, kdy už nic není.
Na druhou stranu může Zazel vést k hmotářství, k obklopování se neživou hmotou. Je to vnější vyjádření nitra člověka pod jeho vládou. Nejsilněji působí v zimě a v pustinách (4).
Jelikož je Saturn nejvyšší silou klasické sedmice, jeho prvky se ve velké míře rozlévají do ostatních sil. Souvisí hlavně s Martem. Vlévá do něho vlastní aspekt smrti, který Mars obohacuje o emotivní kvalitu. Shodná je souvislost s Venuší. Do ní se vlévá saturnský aspekt sexuality a je obohacován emocemi. Saturnské síly se štěpí do sil Marta a Venuše. Viditelná je podobnost saturnské klify se slupkovitým aspektem klify lunární.
Invokace Zazela
Zazeli, anti-sílo Saturna. Ve jménu Pána Aeonu, manifestuj se tak, abych mohl uvidět, poznat a integrovat tvoji povahu. Nechťji správně začlením doformule mé pravé vůle! Nu je moje útočiště, Radit moje světlo a Ra-Roor-Khuit síla a pádnost mých paží! Tak nechť se stane! Povstaň, Zazeli! Ukaž svoji tvář! Abrahadabra!
Formule:
FACH HAVAWANG LYT, CHUFDOX CHILHIG. ISH CHO ETHENG, BECAPE CAJEGNE, ACAZE HEGLECHOJ. UNGOYUD NOFU CHO HASPU UDINBAK. BUJOB HEV, BUJOB, ZAZEL!
Překlad:
Přivolávám tě, saturnský démone. Přízraku smrti, tajemství ticha, řetězů času. Černý vchode do Propasti chaosu. Zjev se, zjev, Zazeli!
1) Abyss této klifě není blízko v prostorovém smyslu, ale ve vědomí pozorovatele se je-
jich „blízkost” může symbolicky vyjádřit i tímto způsobem. Ve skutečnosti se kvality
saturnské sefiry, klify a abyssu v jistém bodě slévají do jedné.
2) Stejně jako u martické klify, také zde je hranice mezi sefirotickou a klifotickou podo-
bou užší než u ostatních sfér. Z důvodu tohoto splývání považovala stará astrologie
Mars a Saturn za „zlé planety”.
3) Obdobný proces nacházíme i v lidském těle, kde ve vnitru kostí (Saturn) vznikají červené krvinky, základ vitality a života (Měsíc-Venuše).
4) Geograficky především oblasti Ruska, Asie a černé Afriky, sužované obrovskými hladomory a vysokou úmrtností. (Zároveň vysoká porodnost. Zrcadlí se princip sexu/ smrti.)
Protože tři následující anti-zóny nebyly kabalisty ani středověkými mágy prozkoumány (klasická astrologie počítá se sedmi planetami), jména a znaky jejich démonů nejsou všeobecně známy. Předkládáme magickou cestou získaná jména vládců tří nad-abyssálních klif společně s jejich symboly.
U těchto silových zón je potřeba si uvědomit, že rozlišení sefira-klifa, platné pod abyssem, zde platit přestává. Energie těchto zón jsou natolik mocné a vy-mykající se lidským způsobům klasifikace, že sefirotická a klifotická podoba v nich téměř úplně splývá. Taktéž přiřazení planet je problematické a novodobé okultní linie v něm nejsou jednotné. Obecně platí, že Uran je považován za vyšší oktávu Merkura, Neptun Venuše a Pluto Marta. Psychologicky vyjádřeno je například Uran síla (princip) Merkura uchopována a prožívána dnešním člověkem, který ji obohacuje o nové kvality, a tedy merkurickou sílu transformuje v novou – uranskou. Tento předpoklad je potvrzován také výsledky magické praxe, protože klify Urana, Neptuna a Pluta do určité míry připomínají klify Merkura, Venuše a Marta.
Příchodem Nového Aeonu začaly tyto tři „nové” síly uplatňovat svůj vliv na lidstvo. Z tohoto důvodu je v následujících popisech věnován prostor také způsobům jejich konkrétních démonických působení.
PAGROS
(Silová anti-zóna Urana)
Zjevuje se v nejasné podobě ducha tance. Vnímat se dají jen dráhy jeho mnohých a neu-stálých pohybů.
Vize obrovské prostorovosti. Do dálav se táhnou ohnivá mračna. V divokém staccatu dopadají dešťové kapky. Jejich bubnování doprovází maniakální klavírní tóny. Každá částečka anti-zóny podle nich víří v neutichajícím pohybu. Nezavládne ani chvíle klidu. Vše, co zpomalí, začne vřít nebo hořet. Plameny formují gigantická znamení. Prostorem probleskují létající disky.
Je tu znásobena ohnivá nervozita. Vládne až chorobný neklid. Vzduch – prostor je naplněn explozivní energií. V lidské mysli se vliv klify projevuje genialitou, nepředvídatelnými spojeními. Vede však ke kolapsu géniů. Velmi nepříznivě působí na nervovou soustavu.
Pagros usiluje promítnout obraz své klify na Zemi. Chce všechno v pohybu, s plameny za patami, výrazem čehož jsou nevídané války. Návrhy inspiruje obrovské ohnivé bojové stroje, napomáhající jeho plánu. Jeho působení začalo příchodem Nového Aeonu. Nepůsobí sám, ale v trojici spolu s Naedisem (démonem Neptuna) a Brugelem (démonem Pluta). Země je v současnosti vy-stavena působení této démonické trojky slité do jednoho proudu. Je to ohnivá iniciace Třetího Aeonu. (1)
Uranské energie jsou energiemi výbušnosti uvedenými do pohybu. Ideálem je stále výraznější a monumentálnější pohyb mas. (2) Archetypický obraz Pagrose, jeho signum, je hořící člověk pohlcovaný plameny, zmítající se ve zběsilém tanci. Dnešní uspěchaný životní styl (hlavně ve velkoměstech), pobíhání, neklid vytvářejí specifické energie, skrze které Pagros působí a otiskuje do světa svoji pečeť.
Tento démon ovládá nebo inspiruje mnohé součásti dnešního života. Jsou to například: Finanční toky a burza cenných papírů s nekonečnými fluktuacemi indexových křivek. Idea výbušného motoru – samotný pohyb aut indukuje uranské energie. (3) Stejně tak letecká a vojenská technika (spolupodílí se Brugel). Internetová počítačová síť. Životní styl mládeže – kluby, párty, diskotéky, dynamika, cestování; ale často bezcílné, samoúčelné. Rave a techno akce Pagrose energeticky vyživují. Spolu s Naedisem přivádí k drogám vyvolávajícím pohyb.
Pagros se projevuje též vytvářením složitých intelektuálních nebo byrokratických struktur, vyvolávajících nervozitu a výbuchy.
Esoterním tajemstvím tohoto démona je, že úzce souvisí s prostorem. (4) Pohyb je důkazem prostoru. Pagros se ve skutečnosti opájí možnostmi prostoru. Spolupůsobí v kvantové fyzice. (5) Pod jeho vládu spadá též prostorová geometrie, fyzikální zákony šíření zvuku a světla.
Taktéž si libuje v hluku. Vede k nervozitě a ta k pohybu – důkazu prostoru, k využívání jeho možností.
Speciálně souvisí s optikou. (6) Foton, se svou korpuskulárně-vlnovou povahou, je zhmotněním uranských sil ve fyzikální pláni.
Mnoho novodobých technologických vynálezů a objevů je inspirováno uranskými entitami. Většina z nich úzce souvisí s prostorem nebo s pohybem: mobilní telefony, 3D obraz, prostorový zvuk, bezdrátové internetové připojení, teleportace laserového paprsku, trend filmového zobrazování započatý snímkem Matrix atd. Tyto vynálezy mohou být využity správným uchopením uranských sil, nebo zneužity uchopením nesprávným. Tehdy se vlády nad nimi zmocňuje Pagros. Vhodným rozlišovacím znakem je, zda přivádějí ke klidu, nebo k nervozitě.
Invokace Pagrose
Pagrosi, anti-sílo Urana. Ve jménu Pána Aeonu, manifestuj se tak, abych mohl uvidět, poznat a integrovat tvoji povahu. Nechťji správně začlením doformule mé pravé vůle! Nu je moje útočiště, Hadit moje světlo a Ra-Hoor-Khuit síla a pádnost mých paží! Tak nechť se stane! Povstaň, Pagrosi! Ukaž svoji tvář! Abrakadabra!
Formule:
FACH HAVAWANG LYT, UNGASCAB CHILHIG. ISH CHO N’GOJAP JOACHABIM, BAJAVIJA EQALEAYBEA, THU, CHANEDAR. BUJOB HEV, BUJOB, PAGROS!
Překlad:
Přivolávám tě, uranský démone. Přízraku zmatené intuice, nesmyslných postupů, rychlosti, víření. Zjev se, zjev, Pagrosi!
1) Ohnivé uranské a plutonské sílyjsou orientované extrovertně, vodní neptunské introvertně.
2) Viz dosud nevídané stěhování národů (nejednou i násilné) a migrace odstartované ve 20. století.
3) Každým uplatněním principů některé planetární sféry ve fyzickém světě se indukují její energie. V tomto případě je to uranská explozivní výbušnost.
4) Kefer o Uranu poznamenává: „Metafysicky je prostorem.” ([159], 285).
5) Viz teorie nekonečného množství paralelních vesmírů, červí díry atd.
6) Očím a zraku je esoterně přiřazován živel ohně.
NAEDIS
(Silová anti-zóna Neptuna)
Zjevuje se jako vodní tvor podobný velkému mořskému koníkovi s vodnatýma bezednýma očima. (1) Doprovází ho pocit měkkosti a jemného dotyku vlažné vody.
Vize anti-sféry jakoby pod mořskou hladinou. Všechno se vlní. Neustálé jemné nadnášení, kolébání a unášení vodními proudy. Zaznívají lahodné uspávající tóny harfy. Zabarvení je nazelenalé, v dálce přechází do temnot. Ve všech směrech zeje nekonečná temná hlubina. Vychází z ní neustálý a velmi hluboký hukot, nesoucí se na hranici zachytitelnosti. Síly vůle jsou tu oslabeny. Zdánlivě nic nechybí. Není důvod k volnímu aktu. I na pohyb stačí jen velmi málo energie. Klifa souvisí s prenatálním stavem.
Naedis taktéž usiluje o promítnutí své klify na Zemi. (2) Ideálem je, aby se lidské vědomí konstantně nacházelo ve stavu zrcadlícím její podobu. Využívá k tomu hlavně narkotické látky. Inspiruje jejich výrobu a užívání. Mezi jeho nejsilnější nástroje patří momentálně drogy na bázi MDMA (Extáze). Stejně tak ovládá halucinogeny.
Fluidum neptunské klify se okamžitě tvaruje do formy myšlenky mága. Vše, co se v této anti-sféře myslí, se stává okamžitě „viditelné” i navenek. Okolí zrcadlí myšlenku. (3) Tento stav psychiky byl příznačný ve starobylých kulturách. (4) V našem světě k němu přivádí užívání halucinogenů. Naedis usiluje uvést současné lidstvo do stavu příznačného (podle okultismu) pro dávný legendární kontinent Mu, Lemurii a Atlantidu. (5) Je inspirátorem některých novodobých okultních proudů, napomáhajících realizaci tohoto cíle. (6) Jeho principem je rozptyl, ochabování volních sil, navozování senzuálního opojení. (7) V současnosti silně ovlivňuje životní styl mládeže. (8) V sexualitě vede ke splývání narkotických a sexuálních zážitků. Velkým nebezpečím jeho vlivu je duševní i fyzická prostituce, vykonávaná nikoli pro výdělek, ale jako životní styl. (9) Naedis se manifestuje též ve vzniku nové neptunské magie, kterou dnes nevědomě praktikují hlavně ženy. Vůči archetypickým kouzlům této magie se průměrní muži stávají bezmocnými. (10) Naedis člověka strhává do hlubin své klify.
Invokace Naedise
Naedisi, anti-sílo Neptuna. Ve jménu Pána Aeonu, manifestuj se tak, abych mohl uvidět, poznat a integrovat tvoji povahu. Nechťji správně začlením doformule mé pravé vůle! Nu je moje útočiště, Hadit moje světlo a Ra-Hoor-Khuit síla a pádnost mých paží! Tak nechť se stane! Povstaň, Naedisi! Ukaž svoji tvář! Abrahadabra!
Formule:
FACH HAVAWANG LYT, ALILAILY CHILHIG. ISH CHO ULAV BOHUNCH, LAXENGAB CHABAFER, ULAV SONPEBREI, KICFAV, N’GOJAP GRELLIS. BUJOB HEV, BUJOB, NAEDIS!
Překlad:
Přivolávám tě, neptunský démone. Přízraku nekonečné excitace, všech dě-vek, neohraničených moří, posedlosti, podivných snů. Zjev se, zjev, Naedisi!
1) Tento démon je extrémně mocný. Úzce souvisí s nevědomím.
2) Země může přijmout podobu kterékoliv klify. To, co vnímáme, je formováno stavem našeho vědomí. Globální změna úrovně (stavu) vědomí je nadějí klifotických entit na vybudování vlastního svébytného světa.
3) Pro okulturní podání povahy neptunské klify viz román S. Lema Solaris.
4) Tuto teorii zastával např. C. G. Jung. Psychické obsahy prožívali naši dávní předkové zároveň jako objektivní realitu. Známá je věta: „Primitiv mýty netvoří, ale prožívá.”
5) K. Grant uvádí, že jméno starobylého atlantského boha Chozzara (jinak známého pod jménem Neptun), jehož znakem a zároveň emblémem atlantské magie byl převrácený trojzubec, je vlastně jiné jméno Choronzona. V tomto ohledu je zajímavé sledovat vztah Choronzona a Naedise (např. princip rozptylu a ochabování vůle).
6) Hlavně učení M. Bertiauxe a řádu L.C.N. Tato učení využívají jako nástroj starobylé africké vúdú, ve kterém se dodnes zachovaly prvky prastarých myšlenkových reliktů.
7) Obrazně vyjádřeno, Naedis usiluje o to, aby se člověku z lásky hlava nejen „zatočila”, ale aby v tomto stavu zůstal navždy.
8) Vede ke zvyšování potřeby relaxace a zábavy, přičemž chybí odpovídající přiměřený výkon. Potřeba „zábavy” a „uvolnění” velké části dnešní mládeže není v rovnováze s jejím reálným volním výkonem. (Narušuje se rovnováha starobylé formule Solve et Coagula.)
9) Uplatňuje se hlavně přes Casiwona, zodiakálního protigénia Ryb.
10) Proces reflektují starobylé legendy o Sirénách (bytosti neptunské klify), které očarovávaly námořníky a unášely je do svých podmořských království.
BRUGEL
(Silová anti-zóna Pluta)
Nabírá podobu gigantického atomového hřibu. Rýsuje se v něm jeho zachmuřená hrozivá tvář.
Představuje moc, jejímž cílem je negace hmoty, její pohlcení. Brugel je nástrojem pra-laje. Příchodem Nového Aeonu započal svoje působení. Jeho vliv se projevuje nejpomaleji, zato však má nejzávažnější dopad. Vyústí do kosmické Valpuržiny noci – přechodu universa do stavu Nicoty. Keter (1) zrcadlící se v Malchut (10) prochází opět do Ain přes nulu (O). Brugelovu působení odpovídají slova Hora v Knize Zákona: „Jsem Pánem dvojité hole moci; hole síly Kof Nia – však má levice je prázdná, neboť jsem zkrušil universum; & nic nezůstalo.” ([59], 89).
Jeho vliv se uplatňuje hlavně přes stezky Alef (tarotové atu O. Blázen; Nicota – Ain) a Bet (tarotové atu 1. Mág). V pozitivní podobě rozkladu hmoty obzvlášť přes levou stezku Bet. Brugel není principem Nicoty, ale principem procesu přechodu od pozitivního jsoucna k Nicotě. Velmi intenzivně spolupůsobí se Soratem a jejich energie splývají. Plutonská klifa nabírá podobu nekonečné plochy zastavěné budovami a objekty nacistické architektury, protože nacismus byl doposud největší manifestací Sorata na Zemi. V jejím pozadí však stál Brugel, jehož cíl byl druhou světovou válkou dokonale naplněn urychlením vývoje atomové bomby (1) a korunován výbuchy v Nagasaki a v Hirošimě. (2)
Vize vlka pohlcujícího Slunce. Otevírající se oko Šivovo. (3) Energie klify jsou temné a těžké, chladivé a zároveň ohnivé. Oko je zatím jen mírně pootevřené, ale už dramaticky poznamenalo světový vývoj. (4)
Brugel spolu se Soratem působí masově. Individualita v jejich působení ztrácí význam. Přeměňují vůli k životu na vůli ke smrti, tj. podněcují hrůzy a utrpení v takové míře, aby smrt a únik ze světa byly přáním většiny lidstva. (5) Brugelovy energie ovládnou masy, vyvolají jejich pohyb a následně je přivedou k hlubokému zklamání, k pocitům nicotnosti.
Jeho mikrokosmický silový bod se nachází nad kořenem nosu. K životu se dá přivést imaginací Brugelova znaku v oblasti ovládané znamením Berana spolu s přenesením vědomí do ní. Správné oživení se projeví schopností volní manipulace s lidmi. Znak představuje směřování k bodu přechodu do Ain, jehož nástrojem je atomová energie.
Nad klifou se tyčí černá věž, ze které se šíří vibrace Brugela. Přítomen je Choronzon v podobě gigantického lesknoucího se černého pavouka. (6)
Invokace Brugela
Brugeli, anti-sílo Pluta. Ve jménu Pána Aeonu, manifestuj se tak, abych mohl uvidět, poznat a integrovat tvoji povahu. Nechť ji správně začlením do formule mé pravé vůle! Nu je moje útočiště, Hadit moje světlo a Ra-Hoor-Khuit síla a pádnost mých paží! Tak nechť se stane! Povstaň, Brugeli! Ukaž svoji tvář! Abrahadabra!
Formule:
FACH HAVAWANG LYT, NUOGAR CHILHIG. ISH CHO AXBIM SUNDEGAI, UGAMUJ CHO CHRADERXIDAEGL HACHAR, URGARTH CHO CHABOSEF, TAJEED CHO HEGLECHOJ. BUJOB HEV, BUJOB, BRUGEL!
Překlad:
Přivolávám tě, plutonský démone. Přízraku velkého ničení, otče ledového plamene, negace hmoty, noci času. Zjev se, zjev, Brugeli!
1) Energie uvolňující se při štěpení atomových jader je nástrojem Brugelova vlivu.
2) Japonsko – krajina vycházejícího Slunce (rodícího se Hora, Pána Nového Aeonu). Není překvapivé, že tato novoaeonská energie se poprvé manifestovala pod vlajkou červeného Slunce.
3) Temný pán Sauron Pána prstenů, vládnoucí mocí znicotnění, má za svůj znak rovněž oko.
4) Vzpomeňme Hirošimu, Nagasaki, plánování třetí světové (atomové) války Stalinem, dlouhotrvající studenou válku atd.
5) A. Hemberger o sféře Pluta uvádí: „Pluto je vládce podzemí. … Hodina, ve které vyvíjí nejvyšší magickou moc, je půlnoc. Démoni Pluta reagují na krev. Líbí se jim utrpení oběti. Těmto oblastem by se mělo bezpodmínečně vyhýbat, neboť zahrnují ty nejnesvatější, nejčernější a nejďábelštější magické praktiky. … Mocnosti Pluta reagují na v lidské psýché ležící síly a pohnutky, na tzv. archetypy. Jsou to nejtemnější aspekty jako nenávist, sexuální brutalita, sadomasochismus … mučení, masochismus vůbec,
perverze, které tvoří říši Pluta… Plutonský mág se podrobuje silám pekla. Kvadratury Pluta vytrhávají z hlubin démonický příliv a vrhají ho na mága. Protože lidé nejsou pro tuto vzdálenou zónu (posuzováno od Slunce) ještě zralí, představuje se jim Pluto jako naprosto ničivý agens, stejně jako děs, jako kníže podsvětí ,par excellence’.” ([170], 199).
6) V plutonské klifě je manifestován jiný aspekt než známější podoba projevená ve sluneční anti-sféře. Choronzon střeží každou bránu do Nicoty*, pokaždé v jiném aspektu, určeném povahou (proti)sféry, ve které se tato brána nachází. Podle Bertiauxe může být Choronzon považován zajeden z průchodů do universa B.
LILIT
Klasifikace planetárních démonů by nebyla úplná, kdyby nezahrnovala i démona Země, respektive klifu náležící sefiře Malchut. Tato sefira, představující hmotné universum, však nemá odpovídající klifu v pravém slova smyslu. Obdobně jako v Keter, tak i v Malchut vládne jednota sféry a anti-sféry. V našem světě se vedle sebe vyskytují fenomény a akty sladěné s relativním řádem (sefirotické), jakož i fenomény a akty vymykající se tomuto řádu (klifotické). Pozemskému klifo-tu (tj. klifotickému rozměru tzv. nadzemské zóny) vládne ženský démon Lilit, slučující v sobě chtonické a temné lunární aspekty.
Lilit se zjevuje v mnohých podobách, z nichž nejfrekventovanější jsou:
a) bahnitá neforemná masa vynikající enormní pohlcující silou;
b) černovlasá žena arabského typu s bezednýma očima (tato forma se někdy vyznačuje též zoomorfními prvky, jako jsou křídla anebo ptačí pařáty).
Antropomorfní podobu nabírá Lilit obvykle až pojisté době interakce s mágovou psýchéjejíž struktury dokáže díky své lunární – zrcadlící povaze reflektovat a napodobovat. Démon vyniká taktéž „astrální přilnavostí” a (podobně jako při saturnském Zazelovi) může být po podráždění tohoto archetypu obtížné vypudit jeho aktivizovaný obraz z vědomého okruhu, ve kterém se v podobě představ, zvláštních pocitů a atavismů objevuje především v čase soumraku a v noci. (1) S tím souvisí i otázka častých synchronicit démonicko-lunární povahy, jaké se v mágově životě v době praxe s Lilit vyskytují nápadně často. J. Veselý o typic-kém druhu takovéto synchronicity píše: „Při koncentraci na tento archetyp, která je v rámci příprav na magickou operaci nutná, se může stát, že se v magikově blízkosti vyskytne žena, která se vyznačuje souborem vlastností, jež postfreu-dovská psychoanalýza označuje jako Lilitin komplex.” ([293], 59). Osoby sig-nované komplexem Lilit jsou charakteristické zvláštním druhem „osudového” magnetismu, zpravidla se nacházejí ve stavu konstantního emocionálního utrpení, mívají depresivní sklony a problémy s vymezením hranic mezi reálnem a ireálnem. V jejich oblečení i výzoru převládají tmavé a stříbrné či postříbřené prvky. (2)
Charakteristickým znakem Lilit a její aktivizace v psychice je též zvláštní druh feminismu. Nejde zde o zvýrazňování síly ve vztahu k mužům, ani o vyhrocenou bezcitnost, typickou pro venušinský klifot, ale o chladnokrevné a nadřazené nazírání na muže jako na „živočicha”, bio-mechanickou hračku, případně užitkový nástroj. Žena posednutá démonem Lilit anebo její komplxovou identitou je schopna muže krátce po sexuálním aktu zabít, případně vážně zranit, přičemž impulz navádějící k takovémuto jednání může vnímat jako kód chování implantovaný do vlastní psychiky právě touto entitou. V oblasti sexuality Lilit inspiruje k využívání stříbrných pomůcek, jako jsou dýky, řetízky a lunární ozdoby.
V průběhu návštěv její zóny anebo přímých invokací se často dostavuje vize stříbrného kalicha, pohlcujícího mužskou sílu. V sexu poznamenaném komplexem Lilit je tento archetyp reflektovaný ritualizovaným pitím mužského semena z nádob co nejvíce podobných kalichu; v extrémnějších případech nutkáním ženy pohlcovat tímto způsobem semeno vícero mužů najednou. Taktéž více nebo méně ritualizované využívání menstruační krve v sexuálním aktu (např. její roztírání na mužské tělo či obličej) pochází od tohoto démona. Další sexuální deviací, převažující psychickou aktivizaci Lilit, je brutální ženská dominance, vynikající především psychologickou krutostí s relativně malým podílem fyzických zásahů (fackování, smýkání za obojek apod.). Často bývá spojena s triumfálním usazením se ženy a zpodobením muže s poddajným zvířetem (náhubek, obojek atd.), (3) případně k jeho ponižujícímu využití v souvislosti s fetišismem chodidel.
V průběhu těchto praktik (jakož i v průběhu evokací Lilit) dochází ke specifickému druhu vampyrizace mužské energie. V případě nadměrného vysátí této energie hrozí, že se normální solárně-falické uspořádání mágovy psychiky zhroutí, dojde k rozbití konglomerátu součástí jeho vědomé osobnosti, případně k posednutí evokovanou entitou, což v tomto případě znamená metamorfózu uspořádání vědomí do archaického lunárního stavu.
I když Lilit stojí mimo naši klasifikaci klifotických planetárních démonů, zasluhuje si, vzhledem ke své enormní energetické potenci, zvláštní pozornost praktika. (4)
1) Obdobný problém může vyvstat při kterékoli démonické entitě, a to v závislosti na obecné i momentální struktuře psychiky praktika.
2) Hmotným (zemským) projevem klifotického stavu lunárních sil bývá fascinace pier-cingem anebo nadměrným zdobením těla stříbrem.
3) Ve vizích anebo snění se Lilit často zjevuje sedící na monumentálním trůnu v triumfální nadřazené póze.
4) Pro podrobnou studii tohoto démona viz spis J. Veselého Lucifer a Lilit.
Zdroj: KARIKA, Jozef. Zóny stínu. 1. vyd. Praha: Vodnář, 2003. 403 s. ISBN 80-86226-57-3. a archiv Lóže u Z.·.S.·.
Obrázek: archiv Lóže u Z.·.S.·. a pixabay