Jedním z nejzajímavějších a lidem relativně blízkým odvětvím magie je živlová magie. I když z nějakého důvodu opomíjena či opovrhována, je funkční. Češi mají k tomuto druhu magie blízko díky svému historickému sepjetí s přírodou (keltové-slované-trempové-chataři) a díky květnané lidové slovensti (pohádky), ze kterých živlová magie jen čiší.
Níže uveden seznam bytostí živlů dle Bardona. Jde pouze o výběr, protože živlových bytostí je nezměrné množství. Podle našich zkušeností je nutné bytosti kontaktovat v místě nejsilnější koncentrace jednotlivých živlů. Kontakt (invo/evo-kace) moc nefungují v místnostech. Tedy oheň – místa suchá a teplá, voda – vlhká a chladná, vzduch – lehká a teplá, země – těžká a chladná. V článku “Předpis pro vyvolání gnoma” je zajímavý návod, dle kterého lze analogicky sestavit podobné.
OHEŇ
Obr. l:Pyrhum –
je v říši živlů mocný ohnivý duch, v hodnosti krále a vládce. Velký počet poddaných ohnivých duchů podléhá jeho moci a je mu stále k dispozici. Který mág tohoto ohnivého ducha ovládá, tomu svěří Pyrhum zvláštní metody, jimiž může mág pomocí ohnivého živlu dosáhnout pronikavých výsledků ve všech třech říších. Také živlové služební duchy dává Pyrhum k disposici, kteří, vybaveni jeho mocí, dokáží provést tytéž účinky, jako on sám. Mág se může od tohoto mocného ducha dovědět vše, čeho se dá magickým způsobem dosáhnout čistým ohnivým živlem. I tam, kde jde o ovlivňování živlem ohně, může Pyrhum vyvolat žádoucí účinek. Kdo z mágů přijde s tímto ohnivým duchem osobně do styku, sám se přesvědčí o jeho mnohostrannosti. Pyrhumovo znakové znamení se při prvním volání kreslí rudou barvou na sací papír. Sací papír je možno zaměnit železným plíškem, do kterého se znak vryje. Takto zhotovený talisman musí pak mít vždy tvar pětihranu. Toto pravidlo platí pro všechny bytostní znaky ohnivého principu.
Obr. 2:Aphtiph –
je rovněž ohnivý duch též hodnosti jako Pyrhum a dokáže vyvolat tytéž účinky. Jediný rozdíl mezi oběma ohnivými duchy je ten, že je Aphtiph méně aktivní, takže se dá následkem toho snáze ovládnout. Aphtiph je také člověku více nakloněn. Mága může seznámit s různými magickými pokyny, živlu ohně se týkající. Např. jak se ohnivým živlem ze pomoci různých působivých rituálů dají vyvolat vynikající účinky apod. Přeje-li si mág, zasvětí ho Aphtiph použitím zvláštních metod do dokonalé magie ohnivého živlu. Také své poddané dá Aphtiph mágovi rád k disposici, které vybaví toutéž mocí. Jeho znak musí být při prvním volání kreslen rovněž rudou barvou.
Obr. 3: Orudu –
je v říši ohně velmi obávanou bytostí vysoké hodnosti. Svými poddanými způsobuje přímým i ne-přímým způsobem sopečné výbuchy a přivádí všechny živelné pohromy, spojené s velkými a prudkými požáry. Tyto dokáže Orudu podle okolností nejen vyvolat, ale také zvládnout a uhasit. Komu se podaří dostat Orudua pod svou moc a získat ho za přítele, ten dokáže pomocí jeho pokynů vyvolat živlem ohně velkolepě vše možné, ovšem za předpokladu, že svým počínáním nebude jednat proti zákonům božské harmonie. Také Orudu může dát mágovi, právě tak jako oba předchozí ohniví duchové, k disposici své poddané a leckterý mág dokázal pomocí bytostí, daných mu Oruduem po bok, provést ohnivým živlem mnohý magický um. Oruduův znak se při prvním volání kreslí žlutou barvou.
Obr. 4: Itumo –
jehož barva znaku je rovněž žlutá, je mužská ohnivá bytost, která se ráda zdržuje a pohybuje v nejbližší blízkosti našeho zemského povrchu a svými poddanými ráda přivádí bouřky -nejraději lijáky-. Zvládne-li mág tohoto ohnivého ducha, dozví se od něho, jak přispěním jeho bytostí dochází k různým druhům bouřek, nebo je-li bouřka již v proudu, jjak je možno ji zastavit. Vše, co může způsobit blesk a hrom, je prací Ituma a jeho bytostí. Přispěním tohoto ohnivého ducha a jeho bytostí jsem též často a úspěšně ovlivňoval počasí.
Obr. 5: Coroman –
(barva znaku rudá) mající hodnost velkého přednosty, velí celým legiím bytostí, které mají v živlu ohně své různé úkoly. Coroman ovládá tento živel ve všech třech říších, tj. v říši člověka, zvířete a rostlin, ve kterých také projevuje svou působivost. Mágovi dá k disposici spolehlivé poddané, které mu mohou být ohnivým živlem nápomocni v každém směru, bez rozdílu, zda s nimi mág pracuje rituálně nebo zdali uplatňuje svůj vliv sympatickou magií. Coroman může mága seznámit s mnohými magickými praktikami, zejména pokud jde o léčení nemocí, které je možno léčit živlem ohně.
Obr. 6:Tapheth –
(barva znaku rudá) je stejně, jako Coroman, člověku přátelsky nakloněn a ochoten být mágovi nápomocen při různých alchymických pracích a chránit ho svým (ohnivým) živlem. Mága nechá ohnivým živlem zdařile provést různé magické práce a kromě toho ho naučí i tomu, rozeznávat při alchymických pracích růné stupně a poznávat jednotlivé alchymické procesy. Též Tapheth dá mágovi k disposici své poddané, s nimiž může mág v mnohém směru ohnivým živlem úspěšně pracovat.
Obr. 7: Oriman –
(barvaznaku modrá) je mocný ohnivý duch, který může být mágovi živlem ohně velmi nápomocen při mnohých magických praktikách. Jelikož se jeho základní vlastnost týká pyrotechniky, je také s to zasvětit mága do mnohých pyrotechnických uměleckých výkonů, které může pak mág vyvolat sám, buď rituální praktikou nebo je nechá provést bytostmi, jemu Orimanem přidělenými. Oriman a jeho poddaní bdí rádi nad pracemi u kováren a zdržují se s velkou oblibou všude tam, kde se s ohněm pracuje řemeslně i technicky. O všem, co souvisí s pyrotechnikou, se dostane mágovi od Orimana a jeho podřízených bytostí nejzajímavějších vysvětlení.
Obr. 8: Amtophul –
(barva znaku modrá). Co do hodnosti a moci nezůstává tento ohnivý duch nijak za bytostmi ohnivého živlu, které jsem již uvedl. Amtophul mágovi poradí, jak může být v říši ohnivého živlu účinný. Naučí ho v této říši uplatňování své autority, aby ovládl každou bytost ohnivého živlu. Amtophul je bezesporu znamenitým iniciátorem tak zvané „magie ohně”! Poučí také mága, jak se má chránit před ohnivým živlem, aby se stal ohněm nedotknutelný, tj. aby zůstal do určitého stupně nezranitelný. Mág pak může např. brát do ruky žhavé uhlí, aniž by se popálil. Amtophul prozradí mágovi velmi rád ještě mnohé jiné umělecké výkony, které se dají živlem ohně uskutečnit. V zásadě je však Amtophul dosti nebezpečným ohnivým duchem i tehdy, když je mágem již dokonale ovládán.
Mohl bych uvést jmenovitě ještě mnoho jiných ohnivých bytostí stejné hodnosti, s nimiž jsem kdysi přišel osobně do styku. Těchto osm příkladů ale jistě mágovi postačí.
VZDUCH
Pokud jde o bytosti živlu vzduchu, uvádím taktéž osm přednostů jejich jménem i znaky a to:
Obr. 25: Parahim
Obr. 26: Apilki
Obr. 27: Erkeya
Obr. 28: Dalep
Obr. 29: Capisi
Obr. 30: Drisophi
Obr. 31: Glisi
Obr. 32: Cargoste
Od bližšího popisování těchto inteligencí však upouštím, a to jedině z toho důvodu, protože -nehledě k jejich plachosti- nejsou vzdušné bytosti člověku vůbec nakloněny. Pouze velmi zdatnému mágovi se za cenu velké námahy podaří, dostat je pod svou moc. Čemu mne bytosti vzdušného živlu naučily, to jsem se konečně dověděl od každého přednosty nadzemské zóny. O této zóně a jejich bytostech informuji čtenáře v druhé kapitole hierarchie. Mé výpovědi si může každý mág ověřit vlastní praxí.
VODA
Následuje popis osmi bytostí vodního živlu.
Obr. 9: Amasol –
(barva jeho znaku je při prvním volání rudá) má za úkol, vyvolávat buď sám nebo svými poddanými bouře na moři, nebo tyto utišit, zastavit, podle toho, jak to Božská Prozřetelnost nařizuje. Amasol seznámí mága s umem dostat magnetickou sílu vody magicky i kabalisticky pod svou moc. Rovněž výtečné poddané určí Amasol mágovi k disposici, které mu pomohou vodním živlem splnit přání.
Obr. 10: Ardiphne –
(jehož barva znaku je rovněž rudá) je dobrým iniciátorem, který učí mága správnému provádění rituální magie vodním živlem u člověka i u zvířete, aby měl mág stále úspěch. Přijde-li ovlivněný objekt nějakým způsobem do styku s vodním živlem, buď deštěm (zmoknutím), mytím, pitím tekutin a pod., pomůže Ardiphne, nebo jemu podřízené bytosti, vliv uspíšit a tím splnit mágovo přání.
Obr. 11: Isaphil –
(barva znaku stříbřitě bílá) je překrásná vládkyně v říši vodního živlu. I sebenadanějšímu básníkovi by se nepodařilo vylíčit slovy její úchvatnou krásu. Isaphil má velmi mnoho poddaných, známých pod názvem nymfy a rusalky. Isaphil ví o mnohých magických tajemstvích, týkajících se prací s vodním živlem, takže může mágovi dát mnohá vysvětlení a svěřit mu různé praktiky. Jak u Isaphily, tak i u následující vládkyně Amue si mág musí dát dobrý pozor, aby při pra-cech s nimi neztratil hlavu. Obě totiž dovedou člověka mistrně okouzlit a k sobě připoutat svou úchvatnou krásou. Přeje-li si mág, dá mu Isaphil ráda k disposici své podřízené bytosti.
Obr. 12: Amue –
(barva znaku je též stříbřitě bílá). Tato ženská vládkyně má rovněž velký počet poddaných vodních bytostí. Hodlá-li mág zůstat s Amue v kontaktu, poučí ho tato vládkyně o tom, jak dostane ryby a ostatní vodní živočichy pod svou moc. Zabývá-li se eventuálně mág v hrubohmotném světě rybářstvím -chovem ryb, rybolovem a pod.-, obdrží od Amue cenné rady a pokyny, na jejichž podkladě ovládne dokonale vše, co žije ve vodě. Také podřízené bytosti dá Amue mágovi k disposici, které přispějí k splnění jeho přání.
Obr. 13: Aposto –
(barva znaku rudá) je zase mužskou bytostí v říši vodního živlu, která vládne nade všemi potoky a řekami, malými i velkými. Aposto poví mágovi o všem, co se nachází na dně potoků a řek a poví mu také, v kterých místech je ve vodě možno nalézt polodrahokamy a drahokamy. Aposto je dokonale obeznámen s magií vodního principu. Přeje-li si mág, dá mu Aposto k disposici velmi ochotné poddané. Tito zachránili již mnohému tonoucímu život při koupání, nebo při jiném vodním sportu. Od těchto bytostí se mág také dozví, kde se nachází mrtvola utonulého člověka.
Obr. 14: Ermot –
(barva znaku rudá) má skoro tytéž vlastnosti jako Aposto obr. 13. Ermot seznámí mága s magií vodního živlu a kromě toho ho naučí tomu, jak si může tímto živlem zhotovit magické volty pro určité účely. Své podřízené sluhy dá Ermot mágovi rád k disposici. Ermotova základní vlastnost vězí ve snaze vyvolávat vodním živlem u lidí vzájemnou lásku a náklonnost. Zejména u žen uplatňuje Ermot svůj vliv zvlášť vydatně.
Obr. 15: Osipeh –
(barva znaku modrá) je krásná vodní bytost v ženské podobě a je nejen dokonalou vládkyní tohoto živlu, ale i magie vody. S velkou oblibou zasvětí mága magií zvuku do rytmu vodního živlu. Jelikož vyniká zejména ve zpěvu a v tanci, umí také jí podřízené bytosti předvádět nejkrásnější reje, které doprovázejí líbeznými zpěvy. Odolá-li mág svádivému pokušení této vládkyně a dostane ji pod svou moc, dá mu k disposici četné poddané bytosti. Z vlastní zkušenosti však vím, že mágovi, který ji ovládá, slouží ráda nejraději sama.
Obr. 16: Istiphul –
(barva znaku modrá). Jako poslední uvádím ženskou vodní bytost Istiphul. Kromě magie vody, se kterou může mága blíže seznámit, nechá ho podle jeho přání shlédnout ve vodní hladině, nebo v hladině jiných tekutin obrazy z minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Istiphul je mistryní v přivádění různých proměn, které se dají vodním živlem uskutečnit. Kromě jiného učí Istiphul mága na přání, jak může živlem vody buď sám nebo magickými praktikami, nebo přispěním bytostí, podřízených Istiphul, roznítit lásku u přítele i nepřítele. Již leckterému mágovi se však Istiphul stala osudnou tím, že sejí podařilo upoutat mága svou krásou, svým velkým uměním v erotice lásky, takže se mu stala překážkou v jeho dalším pokroku. Tím, že mág přišel s Istiphul do styku, ztratil obyčejně zájem na každém dalším, pro něho směrodatnějším spojení. Nechť si proto každý mág opakuje, že musí bytost ovládat, ale že jí -bez rozdílu hodnosti a sférické příslušnosti- nesmí nikdy podlehnout.
Tyto zde uvedené bytosti nejsou pochopitelně jedinými ve vodním živlu a mág může podle přání navázat kontakt i s jinými bytostmi téže hodnosti.
ZEMĚ
V dalším uvádím několik bytostí čtvrtého, tedy zemního živlu.
Obr. 17: Mentifil –
(při prvním volání barva znaku černá) je v podzemní říši mocným králem gnomů, který je vybaven mnoha silami a vlastnostmi. Tento vládce může mágovi podat informaci o všech léčivých bylinách a může ho také seznámit s účinkem a se zpracováním bylin k léčivým prostředkům proti všem druhům nemocí, jimiž jsou lidé i zvířata postiženi. Kromě toho je Mentifil mistrem alchymických prací a je ochoten svěřit mágovi tajemství, jak je možno proměnit prima materii v kámen mudrců a jak se dá získat tak zvaný lapis filosoforum. Mentifilovi je k disposici veliký počet podřízených gnomů, který je mu nápomocen při jeho práci a působení v podzemní říši. Ovládne-li mág tohoto zemního ducha, získá ho za přítele a může se od tohoto mocného vládce zemního živlu mnohému naučit a obohatit své vědění leckterým tajemstvím.
Obr. 18.: Ordaphe –
(barva znaku černá) je rovněž mocným králem gnomů. Na veškeré pod povrchem země se nacházející kovy má tento zemní duch největší vliv. Přeje-li si mág, provede ho Ordaphe svou říší a upozorní ho na všechny poklady, které, v rudách ukryty, se nacházejí pod zemí. Též Ordaphe má velký počet podřízených gnomů, kteří konají pod zemí jim přidělené práce. Jedni střeží rudy, druzí pracují najejich udržování a zušlechťování. Ordaphe dá mágovi rád k disposici poddané, aby mu při jeho pracích byli zemním živlem vždy nápomocni. Nechť se ale mág chrání toho, požadovat od těchto bytostí cokoliv hrubohmotného a také ať jich nikdy nevyužívá pro sobecké účely. Hrozilo by mu nebezpečí, že by se z rozsahu a moci tohoto krále gnomů pak jen velmi těžko dostával.
Obr. 19: Orova –
(barva znaku černá) je další velký vládce v říši gnomů. Kromě obvyklého mocenského rozsahu, který přísluší každému zemnímu duchu, je tomuto vládci svěřen ještě zvláštní dohled nade všemi v zemi se nacházejícími kameny a drahokamy. Ořova také dokáže proměnit oblázky v drahokamy. Mágovi může dát opěrné body pro určité nabíjení kamenů buď zemním živlem nebo na podkladě jiných zvláštních metod. Orovovi je dobře znám okultní význam všech drahokamů a svým sdělením prospěje mágovi zejména pro talismany, kameny pro štěstí a pod. Přeje-li si mág, dá mu tento mocný vládce gnomů k disposici mnoho poddaných své říše. Nechť se ale mág chrání toho, podlehnout oslňujícímu zjevu Orovovu. Mág se od zemních bytostí může nechat poučit, ale nesmí nikdy od nich žádat něco hrubohmotného, protože ho tyto bytosti pak rády svádí k přijetí darů, čímž si mága učiní od sebe odvislým.
Obr. 20: Idurah –
(barva znaku če rn á)je dalším mocným vládcem gnomů a pověřen krystalizací v zemním principu. Jeho největší mocenský rozsah je pod zemí, kde jde o krystalické produkty, jako např. sole a pod. Od Idurah se mág dozví, kde se nacházejí eventuálně kamenné soli a jiné krystalické sloučeniny a dá se od tohoto krále gnomů také poučit o tom, jakým přírodním způsobem dochází k celkovému tvoření solí. Dále je mágovi vysvětlena chemická a hermetická analogie a současně se naučí znát okultní upotřebení různých solí pro magické účely zemním živlem. Idurah zná mnoho tajných metod, podle nichž je možno získat různé sole z rostlin a minerálií. Ochotně je svěří mágovi a seznámí ho také s jejich praktickým využitím v alchymii, v léčení atd. Od Idurah se může mág mnohému naučit, co mu pouhá školní moudrost nemůže nikdy poskytnout.
Obr. 21: Musar –
(barva znaku h n ě dá) je rovněž jedním z oněch mocných králů gnomů a specialistou v zemní magii. Mága učí znát elektro-magnetické proudy, působící v naší zeměkouli, dále jejich praktickému ovládání a využití. Kromě toho seznámí Musar mága s přírodní magií, kterou může vyvolat pomocí plusu a minusu země, tedy pomocí elektrického a magnetického fluida. Od tohoto krále gnomů se mág dozví také, jak -z hermetického hlediska pozorováno- oba tyto proudy vznikají a alchymickým rozložením ovlivňují život na i pod zemí. V říši zemního živlu je Musar jednou z nejvýznamnějších bytostí. Podle našeho pojetí je ho možno mít za skutečného zemního mága.
Obr. 22: Necas –
(barva znaku hnědá) patří rovněž mezi vládce gnomů. Mágovi vysvětlí hermetický postup vegetace a její okultní význam. Od Necase se mág dozví, jakým způsobem jsou podzemními proudy a silami živeny a udržovány stromy a rostliny, dále jak mág může živlovou magií podporovat a ovládat život vegetace.
Obr. 23: Erami –
(barva znaku černá) je rovněž uznáván za mocného mága gnomů. Na přání mága ho ovládajícího, naučí tohoto dokonalé sympatetické magii a seznámí ho kromě toho s přípravou zemního zrcadla a různých fluidických kondensátorů. Mimo to ho také zasvětí do praktického využití zemního živlu. Erami upozorní mága na způsob, jakým se může zemním živlem chránit před různými nebezpečími. Mnoho tajemstvích, týkajících se magické vědy v říši živlů, svěří Erami mágovi, jemuž dá také rád k disposici své služební duchy.
Obr. 24: Andimo –
(barva znaku černá) je stejně jak Erami člověku přátelsky nakloněn. Ví o všem, co se pod zemí odehrává v jeskyních, slujích, podzemních vodách, uhelných dolech atd., a jeho zvláštním úkolem je, všechny pod zemí se nacházející a tam pracující lidi chránit a být jim nápomocen. Andimo je velkým přítelem všech horníků. Který mág se těší jeho přízni, toho dokáže vždy ochránit, ať by se pod zemí nacházel kdekoliv. Ježto je Andimo dobře obeznámen i s alchymií, může podle okolností přispět mágovi také v této vědě radou i skutkem. Avšak na základě vlastní zkušenosti upozorňuji každého mága na to, že Andimo rád svádí k hrubohmotné projekci ohnivého kamene, tak zvaného živého sulfura, buď přímo jeho pomocí, nebo pomocí jeho poddaných. Vezme-li mág při takové projekci kamene tento bez jakékoliv ochrany do holé ruky, přivodí mu žhavý kámen velké popáleniny. S oblibou pokládá Andimo takové kameny buď přímo před mága, nebo před jeho magický kruh. Ať se v takovém případě mág kamene vůbec nedotýká a poručí Andimovi, aby kámen odstranil. Kdyby se ale mág dotknul takového ohnivého sulfura, kterého Andimo transmu-toval ze zemního principu, Andimovým znakovým znamením, které si byl před tím nakreslil ještě na jednom kousku pergamenového papíru a magicky preparoval, čímž se stal kámen alchymicky způsobilý, chytil by pergamenový papír s uvedeným znakem oheň a sulfurický kámen by se v současném okamžiku proměnil v pravý alchymicky rudý projekční prášek, v tak zvaného „rudého lva”. Tento prášek je pak dokonale bezpečný, dá se sesbírat skleněnou lžicí a uschovat v dobře utěsněné sklenici. Tento projekční prášek má pak obvykle projekční schopnost 1:10 000 a je nejčistším „kamenem mudrců”. Sice to pak mága svádí k tomu, aby použil prášku k získání zlata, nebo k prodloužení vlastního života. Kdyby mág podlehl jednomu z těchto pokušení, zpečetil by svou alchymickou prací vyslovené uzavření paktu s dotyčnou bytostí. Varuji proto včas každého mága před podobnou nepředložeností, aby takových alchymických praktik vždy zanechal. I kdyby se mág považoval být v magické vědě dosti zralý a zkušený, mohlo by ho to přece svést k eventuální ukvapenosti. Za mého kontaktu s Andimou jsem měl příležitost se o tom osobně přesvědčit, poručil jsem mu však, aby si prášek vzal opět sebou do své říše, načež ten s náhlým zasyčením zmizel.
Uvedených osm bytostí zemního živlu mágovi za příklad jistě postačí. Vlastními praktickými pracemi může každý mág získat individuální zkušenosti. Znovu upozorňuji každého mága na to, že při první evokaci nesmí žádnou bytost, bez rozdílu živlové příslušnosti, oslovit on první. Dále podotýkám, že má každá bytost jinou podobu, ve které se projevuje. Upustil jsem od toho, popsat jednotlivé bytosti podle jejich barvy, velikosti, podoby a způsobu mluvy, protože by to pro prakticky pracujícího mága mělo jen nepatrnou výhodu. Mohlo by se i stát, že by mág na základě přesného popisu nechal při evokaci pracovat svou obrazotvornost a namísto, aby přivolal bytost, stvoří elementála, který vezme na sebe podobu bytosti. Abych tomu předešel, nepopsal jsem u žádné bytosti docela přesně její zevnějšek. Poctivě pracující mág se neoddá žádným halucinacím a neutvoří si také žádné fantomy a pod. Je-li magicky dobře připraven, dostane pod svou moc vždy pravou bytost a bude ji právě tak dobře vidět, slyšet a pociťovat, jako své bližní. Jedině praxe dopomůže každému mágovi k tomu, aby ve všem dosáhl mistrovství.
Kliknutím se jednotlivé listy zvětší.
Zdroj: BARDON, František. Praxe magické evokace: návod k vyvolávání bytostí ze sfér, jež nás obklopují. Překlad Otilie Votavová. 3. vyd. Praha: Chvojkovo nakladatelství, 1998. 267, [156] s. ISBN 80-86183-03-3. a archiv Lóže u Z.·.S.·.
Obrázek: Pixabay