Jsou dva druhy magických zrcadel a to plochá a dutá. Pro oba druhy se hodí normální zrcadla, natřená stříbrným amalgamem nebo černým lakem anebo opatřená tekutým nebo pevným fluidickým kondenzátorem. Zejména posledně jmenovaná mají pro naši magickou praxi obzvláštní význam a několika příklady popíši jejich způsob zhotovení.
- Pro nejjednodušší s jedním kondenzátorem zhotovená zrcadla se hodí povrch zrcadla, misky (nejlépe skleněné), který natřete tekutým nebo pevnýmfluidickým kondenzátorem.
- Z lepenky si vystřihněte kotouč o průměru 20-50 cm podle toho, jak velké chcete mít magické zrcadlo. Ze sacího nebo filtračního papíru vystřihněte stejně veliký kotouč, navlhčete nebo natřete ho několikrát stejnoměrně štětkou nebo vatou, až je kotouč fluidickým kondenzátorem úplně prolnut, načež ho nechte uschnout. Sací nebo filtrační papír přilepte na přistřiženou lepenku, nechte vše uschnout a zrcadlo máte hotové.
Tak jednoduché zrcadlo si může zajisté zhotovit každý sám. Komu by kulatý tvar nevyhovoval, může volit ovál nebo hranatý tvar. Také si můžete dát zrcadlo do rámu, přejete-li si to. Fluidickým kondenzátorem, který k tomu potřebujeme, může být onen jednoduchý, doporučuji však vzít raději složitý fluidický kondenzátor. - U třetí metody si počínejte právě tak, pouze povrch impregnovaného sacího nebo filtračního papíru natřete tence bezbarvým lakem a posypte celý povrch přes jemné sítko rozmělněným pevným fluidickým kondenzátorem. Zrcadlo, které je po uschnutí již hotové, je nejlepším magickým plochým zrcadlem, jaké si můžete vůbec představit, protože obsahuje oba fluidické kondenzátory, proto se znamenitě hodí pro praxi.
- Příprava parabolického nebo dutého zrcadla není rovněž komplikovaná. Ze sklárny nebo hodinářského obchodu si opatřete vypouklé sklo, jakého se užívá k výrobě nástěných hodin. Též vypařovací miska vykoná tutéž službu. Stranu navenek vypouklou natřete několikrát stejnoměrně černým lihem nebo rychle schnoucím nitrolakem (acetonovým autolakem).
Chcete-li upotřebit zrcadla pro optické jasnozření, stačí, když je opatříte černým dřevěným rámem a zrcadlo je hotové. Jestliže je kromě toho chcete míti opatřeno fluidickým kondenzátorem, natřete vnitřní stranu slabě dobrým bezbarvým lakem, posypte ji přes jemné sítko pevným fluidickým kondenzátorem a nechte uschnout.
Kdo by si chtěl zhotovit zrcadlo z dutého skla, které nemůže obdržet, vezme místo skla vydlabané dřevo nebo kus lepenky, která se dá snadno zpracovat, je-li navlhčená.
Jednoduché, levné a snadno dosažitelné duté zrcadlo si zhotovíte z hlíny, sádry a podobného materiálu. Žlutou hlínu nebo sádru rozmícháte tekutým fluidickým kondenzátorem tak, abyste s hmotou mohli dobře pracovat. Žádané zrcadlo zformujete ručně, necháte je pozvolna uschnout, aby se ne-utvořily trhliny. Vzniknou-li přece, zamažte je měkkou hlínou a nechte tvar opět dobře uschnout. Hotovou zrcadlovou formu vyleštěte sklem nebo smirkovým papírem, aby nezůstaly špinavé pruhy a natřete dutou zrcadlovou plochu bezbarvým lakem. Na olakovanou plochu nasypte přes sítko kondenzá-tor a nechte zrcadlo opět uschnout. Černým lihem nebo nitrolakem můžete ještě také nalakovat orámování, jestliže jste je neopomněli udělat, a zadní část formy. Tím jste zrcadlo dohotovili.
Takové zrcadlo, které jste si z hlíny nebo sádry sami zhotovili, je dokonce magicky mnohem účinnější než zrcadlo skleněné, protože má dva působivé kondenzátory, tj. pevný a tekutý. Tekutý kondenzátor je ve hlíně a pevný na povrchu zrcadlové plochy. Toto zrcadlo má pouze tu nevýhodu, že je v porovnání s jinými zrcadly těžké a snadno se rozbije.
Zůstane-li Vám po přípravě zrcadla ještě trochu fluidického kondenzátoru, dobře ho uschovejte, protože ho můžete upotřebit i pro jiné účely, jako např. pro magickou hůl, která se zhotovuje z jalovcové větve asi 30 – 50 cm dlouhé, do jejíž celé délky se navrtá úzký otvor, který se naplní pevným kondenzátorem. Hůl se zazátkuje, zapečetí a pro různé magické operace, jako přenášení vůle na žijící osoby nebo jiné bytosti, pro upoutání atd. magicky nabije.
Zdroj:
BARDON, František. Brána k opravdovému zasvěcení. Vyd. 4. Praha: Chvojkovo nakladatelství, 1998. 242 s. ISBN 80-86183-01-7.
Obrázek: pixabay, archiv Lóže u Z.·.S.·.