Universální hermetický výcvik III. – Mistr

Obsah:
MAGICKÝ VÝCVIK – III. stupeň – MISTROVSKÝ.
Kapitola VIII. Principy ódické léčby (pranické).
Kapitola IX. Magické léčení (hatha-jógou).
Kapitola X. Spirituelní dech

Kapitola VIII. Principy ódické léčby (pranické).

V kapitole o psychickém dechu jsme se zmínili o léčení pranou. V této části jej poněkud rozvedeme.

Pranická léčba je totožná s tzv. léčením magnetickým. Životní magnetismus není nic jiného než jinak pojmenovanou kosmickou energií (pranou), modifikovanou v lidském organismu a přeměněnou v energii nervovou.

Systémů pro magnetické léčení je několik a je možno říci, že každý magnetizér má svůj vlastní způsob léčení. Ovšem zakládají se všechny systémy na principu vyzařování nervové energie z těla a na vůlovém dráždidlu vyvolávajícím mocnější výrony, které se pak v těle podle pacientovy nemoci vhodně rozvádějí, působíce léčivě na ten který chorý orgán. Vedle magnetické síly, která je vlastním léčivým činitelem, je zde tedy činná vůle, jež působí na hojnější exteriorizaci nervové síly a která určuje směr jejího proudění, a nato nesmíme zapomenout.

Je známo, že rozrušený magnetizér, nebo takový, jenž se nedovede soustředit a chtít vyléčiti nějakou chorobu, nemá pražádné úspěchy, nebo velice malé. Také i jasnovidci pozorují u takovýchto povrchních magnetizérů – fušérů – slabý výron z jejich prstů. Z toho vyplývá, jak mocně působí na magnetické emanace vyškolená vůle. Proto také indičtí jogíni kladou velký důraz na vnitřní chvění (vibrace) při léčbě, tvrdíce, že lze docílit jejich prajednoduchou metodou větších a pozoruhodnějších rezultátů než některým z osvědčených a velmi složitých léčebných systémů moderních magnetizérů.

Hlavní princip pranické léčby spočívá v nahromadění prany v těle magnetizéra rytmickým dýcháním a vhodně užitou vůlí – a v rozvedení oné prany po těle pacienta. Tím oslabené nebo choré orgány se opět oživí nebo posilní. Léčitel musí sobě jasně v mysli představit za použití vhodné koncentrace, že z jeho prstů, jimiž se dotýká nemocného místa, tryská mocný proud léčivé božské síly a vniká v bodě dotyku do těla pacientova, v němž vyvolává obrat k lepšímu.

Občas sjíždí rukama přes choré místo a dělá jimi pohyb, jakoby chtěl z rukou něco střásti. Po jedné takové magnetické operaci si musí léčitel dobře umýt ruce ve studené vodě, aby nepocítil sám na sobě nějakých defektů, anebo aby nepřenesl chorobu na jiné. Voda je tu pohlcovačem chorých fluidů, ulpělých na rukou magnetizéra. Rovněž se doporučuje po magnetizaci použíti čistícího dechu.

Magnetizér má dbát, aby jeho vystupování vůči pacientovi bylo jemné a příjemné, aby vzbuzovalo důvěru a víru ve svou moc a sílu. Má pečovat úzkostlivě o fyzickou čistotu a snažit se všemožně vystříhat všeho, co by pacientovi bylo odporným a nepříjemným – jako mnohomluvnost, podrážděnost, netrpělivost ap. Také dech má býti čistý a nezapáchající. Při každém cvičení si má magnetizér počínat takto:

Důkladné omytí rukou studenou vodou a tření až do zahřátí.
5 minut rytmického dýchání.
Vložení rukou se slabě zakřivenými prsty na choré místo, nejlépe na nahé tělo, přičemž nutno upřeně, avšak klidně se dívat na nosní kořen pacientův s koncentrací, aby proud oživující síly se rozlil a řádně rozvedl po chorém organismu a přinesl žádoucího ulehčení a konečného uzdravení.
Potírání chorého místa. Setřásající pohyb rukama každou 3. minutu.
Očišťující dech a omytí rukou.

Kapitola IX. Magické léčení (hatha-jógou).

Umění magického léčení (pomocí hatha-jógy) bylo ve středověku i starověku jedním z největších tajemství zasvěcovacích středisek Orientu.

Brahmáni, velekněží egyptští a perští vyučovali této léčbě jenom své nejpokročilejší žáky, a to ještě po nejpřísnějších zkouškách fyzických i duševních, neboť dobře věděli, že praktiky hatha-jógy jsou dvojsečným mečem, velmi nebezpečnou zbraní, jíž nevědomý člověk může způsobit mnoho zla jak jiným, tak i sobě.

Všechny uvedené praktiky jsou přizpůsobené našim poměrům. Je pozoruhodnou skutečností, že každé sebejednodušší cvičení hatha-jógy prováděné vědomě budí bezděky psychický smysl a že v kratší nebo delší době se projeví u žáka ta nebo ona hermetická schopnost, snad ani nežádaná. Tento fakt nastupuje zvláště po cvičeních směřujících k vyléčení choroby a lze jej vysvětlit jenom zvýšenou senzitivitou chorého jedince, kteráž se cvičením ještě stupňuje.
Přistoupíme k hlavnímu bodu našeho tématu.
Je všeobecným pravidlem v magii, abychom pracovali s přírodou, chceme-li dosíci nejlepších rezultátů. Každý čin máme započíti v době, která je magicky a astrologicky odpovídající jeho vnitřní povaze. V magii se praví, že signatura doby úkonu se musí shodovat se signaturou úkonu samotného a předmětů jemu sloužících.

Pravidla máme dbáti zvláště v léčbě, má-li býti úspěšná.

Nejnovější výzkumy na poli experimentálního hermetismu potvrzují teorii starých adeptů, podle níž aura (duchovní fluidická atmosféra) každé věci, tedy i lidská, má úzké vztahy se zvěrokruhem – tj. s 12 nebeskými znameními.

Slunce probíhá zvěrokruhem, působí svými výrony na lidskou auru a tu si nutno zapamatovat, že každé znamení zvěrokruhu zabarvuje či specializuje ony výrony svým způsobem. Tak např. prochází-li Slunce znamením Lva, jsou jeho emanace podstatně jiné, než prochází-li znamením Štíra. I účinky Slunce jsou jiné.

Na tom se zakládá léčení jednotlivých orgánů. Každý orgán nese totiž signaturu určitého zodiakálního znamení, je poroto nejlépe léčit hatha-jógou nějaký orgán v době, kdy se Slunce nalézá v odpovídajícím znamení. Schema to znázorňuje:
Znamení Skopce odpovídá hlavě
Býka krku
Blíženců plicím
Raka hrudnímu koši a žaludku
Lva srdci a páteři
Panny trupu
Vah ledvinám
Štíra pohlavním orgánům
Kozoroha kolenům
Vodnáře lýtkům
Ryb nohám

Skopec, Rak, Váhy a Kozoroh odpovídají hlavě, žaludku, vaječníkům, ledvinám, játrům a kůži.
Býk, Lev, Štír, Vodnář odpovídají hrtanu, srdci, pohlavním ústrojům, krvi.
Blíženci, Panna, Střelec a Ryby odpovídají plicím, vnitřnostem, nervovému systému a děloze.
Uvedených 12 léčebných cvičení dechových podle 12 znamení zvěrokruhu je velmi účinných.

I. cvičení od 21. III. – 19. IV. Slunce ve znamení Skopce.
Stojíme zpříma s tělem poněkud dopředu nachýleným. Rozpažíme ruce dlaněmi nahoru. Nyní sevřeme ruce v pěst, napínáme současně veškeré svalstvo poslušné naší vůle. Pak zvedneme pomalu ruce do výše až nad hlavu, pozvolna vdechujeme. Poté necháme svalstvo ochabnout za současného vydechnutí a spustíme ruce do dřívější polohy. Cvičíme 3× denně po dobu 10 minut. Při cvičení se koncentrujeme na chorý orgán s mocným přáním, aby se uzdravil. Dechové léčbě velmi napomáhá vhodná sugesce, kterou pronášíme po každém vydechnutí hlasitě a určitě. Koncentrace se nesmí a sugesce se nemá vynechati.

II. cvičení od 20. IV – 22. V. Slunce ve znamení Býka.
Taktéž pozice počáteční jako v předešlém cvičení. Ruce předpažené. Napneme svalstvo a za pozvolného vdechování se blíží ruce k sobě až k doteku. Poté za povšechného ochabnutí svalstva a vydechování se vzdalují ruce od sebe a vracejí se v dřívější polohu.

III. cvičení od 22. V. – 21. VI. Slunce ve znamení Blíženců.
Základní pozice. Ruce vzpažené nahoru a sevřené, svalstvo napjaté. Obě ruce za pozvolného vdechování ohýbáme v loketním kloubu, až se dotýkáme ramen prstními články. Při vydechování necháme svalstvo ochabnouti a ruce klesati, načež vzpažíme znovu a cvičení se opakuje.

IV. cvičení od 21. VI. – 22. VII. Slunce ve znamení Raka.
Opět základní pozice. Poté ohneme trup dopředu v pravém úhlu; ruce visí nataženy dolů. Vdechujeme a současně zvedáme ruce nad hlavu, aniž bychom se vzpřímili. Vydechujeme a ruce spouštíme opět dolů.

V. cvičení od 22. VII. – 22. VIII. Slunce ve znamení Lva.
Základní pozice. Připažené sevřené ruce dlaněmi dovnitř, prsa vypnuta, ruce v bok. Hluboce vdechneme a ohýbáme tělo v bocích za současného vydechnutí napravo, přičemž pošinujeme levou rukou po těle až k podpaždí. Dřívější poloha, opětovné hluboké vdechnutí, načež vydechujíce ohýbáme tělo zase nalevo. Opakujeme střídavě.

VI. cvičení od 22. VIII. – 22. IX. Slunce ve znamení Panny.
Základní pozice. Sevřené ruce připaženy dlaněmi ven. Svalstvo při vdechování napjaté. Zadržíme dech a střídavě 10× rozpínáme a stlačujeme hrudník a břicho.

VII. cvičení od 22. IX. – 22. X. Slunce ve znamení Vah.
Základní pozice. Ruce připažené dlaněmi dovnitř. Nohy napjaté. Zvedneme ruce nad hlavu a ohýbáme tělo dopředu a spouštíme ruce natažené dolů až k nohám, načež se pozvolna vzpřimujeme a zvedáme ruce v dřívější polohu. Při zvedání rukou vdechujeme při klesání vydechujeme.

VIII. cvičení od 23. X. – 22. XI. Slunce ve znamení Štíra.
Základní pozice. Ruce připaženy. Zvedneme pravou a střídavě levou nohu nataženou poněkud do výše a kroužíme zprava doleva a naopak. Při kroužení hluboce dýcháme.

IX. cvičení od 22. XI. – 21. XII. Slunce ve znamení Střelce.
Ležíme naznak. Dáme ruce v bok a zvedáme, současně hluboce vdechujíce, nohy do výše, aniž bychom je ohnuli v kolenou, až tvoří s trupem pravý úhel. Vydechujíce spouštíme nohy dolů.

X. cvičení od 22. XII. – 20. I. Slunce ve znamení Kozoroha.
Základní pozice. Zvláštní svalovou kontrakcí zvedneme pravou a střídavě levou nohu do výše, aniž bychom jí pohnuli na tu kterou stranu, anebo ohnuli v kolenou. Je to jakési okamžité zkrácení pozvednuté nohy o 6–7 cm. Váha těla spočívá přitom na jedné noze; nesmíme se kymáceti. Zvedajíce takto nohu vdechujeme, při spouštění nohy vydechujeme.

XI. cvičení od 21. I. – 19. II. Slunce ve znamení Vodnáře.
Základní pozice. Ruce připaženy. Vystoupáme na špičky a vdechujíce klesáme pomalu do dřepu; nesmíme se patami dotknouti země. Vystupujíce vydechujeme.

XII. cvičení od 20. II. – 20. III. Slunce ve znamení Ryb.
Stojíme na rukou i nohou. Ohýbajíce ruce v loketním kloubu a vdechujíce, klesáme trupem pozvolna k zemi, až se jí bradou dotýkáme. Kolena se nesmí dotknouti země. Poté zvedajíce tělo vydechujeme.

Seznam nejobyčejnějších chorob, které léčíme těmito cvičeními:
anémie (chudokrevnost) 1, 2
astma, choroby plicní a průdušek 3, 6, 9, 12
bolesti hlavy 1, 2
dyspepsie (porušení trávení) 6, 12
horečka 1, 2, 3
houser 5, 7, 9
hysterie 1, 5, 8
chřipka 1, 2, 3
jaterní choroby 5, 6, 12
kožní nemoci 2, 6, 10
ledvinové choroby 6, 7, 10
malárie 2, 7, 9
nachlazení 1, 2, 3
nečistá krev 3, 7, 11
nemoci hrtanu 1, 2
nervoza 2, 3, 6, 12
nespavost 1, 2, 6, 12
neuralgie 1, 2, 12
pohlavní nemoci 7, 8, 9
povšechná slabost 5
průjem 4, 6
revmatismus 1, 4, 5, 10, 12
srdeční choroby 5, 11
střevní choroby 4, 6
vodnatelnost 1, 3, 11, 12
zácpa 4, 6, 7
zádumčivost 1, 2, 6
žaludeční nemoci 4, 6, 7
ženské choroby 7, 8
žlučové choroby 3, 4, 6

Podrobný seznam léčení těmito cvičeními i léčbou bylinnou je uveden v díle „Herbarium spirituale siderum“. Autorem tohoto díla je František Kabelák; právem se soudí, že je autorem i díla Univerzální hermetický výcvik.

Kapitola X. Spirituelní dech.

I. cvičení.
Ulehneme nebo usedneme pohodlně na židli a necháme svalstvo ochabnouti. Dýcháme rytmicky, meditujeme o svém vyšším „Já“. Představujeme si, že jsme bytostí nezávislou na lidském těle, které můžeme kdykoliv opustit. Neztotožňujeme se s fyzickým tělem, nýbrž považujeme je za pouhou schránku, již toliko po čas pozemského života používáme. Mysleme si, že jsme bytostí schopnou v prostoru se volně pohybovat, že naše hmotné tělo je nám sice nutným nástrojem, že však lze nám také existovat bez něho. Ignorujeme je průběhem cvičení docela. Brzy budeme mít pocit, jako bychom se nalézali mimo tělo, jako bychom byli bytostí éterickou. Cvičení trvá 20 minut. Toto cvičení nekonejme příliš často; postačí 1× za 3 dny, neboť se tu vystavujeme nebezpečí, že se v podobných meditacích naprosto ztratíme, že se staneme snílky, kteří rádi opouštějí fyzickou pláň a prodlévají stále v oněch závratných výšinách, zanedbávajíce pozemské povinnosti.

II. cvičení.
Poloha těla jako v předcházejícím cvičení. Dýcháme rytmicky a meditujeme o našich vztazích k Duchu všehomíra, jehož jsme částí. Představujeme si, že jsme s každou sebemenší částí Všeducha úzce spojeni, že vše, co připravujeme jiným, připravujeme i sobě, že jsme Jednotou, že pociťujeme všechny vesmírné vibrace, a že jsme účastni božské síly, moci a moudrosti. Při každém vdechu si představujeme, že přijímáme mocný proud prany, který při vydechování vysílejme s myšlenkou Nejvyšší lásky ke všemu vesmírnému tvorstvu. Cvičení konejme jenom tehdy, pociťujeme-li jakési vnitřní povznesení, jinak necvičme.

Vědomé vymísťování astrálu (exteriorizace).
Podle hermetických nauk je astrální tělo druhým principem člověka. Je to věrná kopie těla fyzického, z něhož se může za jistých okolností i vymístit, tj. opustit je a jednat zcela samostatně, nezávisle na něm. Fantomy zemřelých, spiritisticky materializovaní duchové, dvojnící lidí živých, magicky vyvolané bytosti jsou jenom různé materializace jednoho a téhož principu, astrálního těla oživeného nějakým vědomím.

Astrální tělo je nositelem životní síly, proto opustí-li ono nadobro tělo fyzické (jako např. při smrti), umírá tělo a spěje k rozkladu. Při dočasném opuštění těla hmotného, je s ním astrální tělo spojeno ódickou páskou, jíž se udržují tělesné funkce v rovnováze. Toto éterické sympatické spojení obou těl je tak mocné, že jakékoliv podráždění astrálního těla se okamžitě spojuje (sděluje) i tělu fyzickému, na němž se projeví účinkem odpovídajícím prvotnímu podráždění. Tak bodne-li někdo kovovým hrotem do vymístěného fantomu živého těla člověka, třeba do ruky, objeví se na fyzickém těle v tom samém místě bodná rána. Takovým způsobem lze i člověka zničit a moderní čarodějové se zbavují takto často svých nepřátel.Tím vzniká i oprávněnost a velká důležitost magických mečů při evokacích.

Vysílání astrálního těla vyžaduje pro toho, kdo neprodělal předcházející stupně velmi velké námahy, neboť astrální tělo jeho je ještě úzce spojeno s tělem hmotným, pod jehož vládou se nalézá. Avšak kdo neúnavnou prací a vytrvalostí dospěl až ke stupni mistra, ten, kdo stálým cvičením uvolnil ona železná pouta vížící tělo astrální k tělu fyzickému, ten bude míti práci poměrně snadnou.
Zapamatujme si dobře, že k vysílání astrálního těla je třeba „soustředěná síla vůle“.

I. přípravné cvičení.
Zbavíme se šatů, které nás tíží, usedneme pohodlně do lenošky u otevřeného okna. Dýcháme rytmicky po dobu 5 minut, koncentrujeme se na vysílání astrálního těla. Pozorujeme na obloze uhánějící mráčky, živě si představujeme, že se pozvolna zvedáme z lenošky, že stoupáme výš a výše až k mráčkům, s nimiž plujeme ve volném prostoru.
Tato představa musí býti tak intenzivní, že zapomínáme na svou hmotnost a musíme mít pocit opravdového vznášení. Ukončíme čistícím dechem. Cvičení trvá 20–30 minut. K ukončení použijeme budík.
Podobně cvičíme i v přírodě, kde ulehneme do trávy na odlehlém místě.

II. přípravné cvičení.
Tímto cvičením docilujeme kataleptického (strnulého) stavu, který je hlavní podmínkou k docílení skutečného vymístění (exteriorizace). Není to snad katalepsie bezvědomá, nýbrž za fyzického vědomí.
Ulehneme pohodlně na postel (v přírodě i do trávy) a po 5 minut rytmicky dýcháme za povšechného ochabnutí svalstva. Koncentrujeme se, že naše tělo ponenáhlu upadá do strnulého stavu:
nejprve: chodidla
pak: lýtka, stehna, trup, ruce, krk
posléze: celé tělo
Musíme mít dokonalou představu, že nemůžeme tělem ani hnout! Tato imaginární strnulost přejde po několika cvičeních ve strnulost skutečnou, avšak jde o vědomou strnulost, jíž silným aktem vůle dokážeme se snadno zbavit a kteráž ostatně po krátké době mizí sama sebou. Cvičení trvá 20–30 minut.

Vlastní vymístění.

Před tímto pokusem nesmíme nic jísti ani píti (po dobu 3 hodin). Ulehneme opět ve volném šatě na pokrývku nebo svlečeni do postele. Svalstvo necháme ochabnout, dýcháme rytmicky, 5 minut se koncentrujeme na přání vymístit astrální tělo. Lépe je, když si ucpeme vatou uši a zavážeme oči.

Poté se uvedeme do katalepsie dle předešlého popisu přípravného cvičení a koncentrujeme se na zdar pokusu a přejdeme asi na 5 minut v trpný stav. Na to si velmi živě představujeme, že vystupujeme pomalu z fyzického těla. Údy (astrální) se postupně oddělují, následuje trup astrální, od trupu hlava astrální – až vidíme vedle sebe ležeti své fyzické tělo. Prostor i hmota nám nečiní žádné obtíže a překážky. Máme slastný pocit nebývalé volnosti a svobody; stoupáme výš a výše, až k nebetyčným, nadhvězdným výšinám. Zpočátku cvičíme 20–30 minut, později hodinu. Použijeme opět budíka. Po nějaké době pozměníme cvičení tím způsobem, že představu o stoupání do výše nahradíme představou procházení se po pokoji, celém bytě, domě, ulici, městem atd. Přitom si představujeme, že chodíme jako ve fyzickém těle, že otevíráme dveře, stoupáme po schodech nahoru, odemykáme vrata klíčem a pod. Když jsme takto cvičili několik dní, snažíme se v témž stavu přinésti z vedlejšího pokoje do místnosti, kde ležíme, nějaký lehčí předmět, např. pero, sklenici, knihu a pod. Po několika pokusech konstatujeme, že předmět se skutečně nalézá nyní v pokoji, kde cvičíme. Pamatujme si, že žijeme 2 životy: fyzický a duchovní!

Pohybování předmětů vůlí.

Když jsme svou vůli vyškolili do té míry, že můžeme podle libosti pohybovat neživými předměty bez dotknutí se jich nějakou částí fyzického těla, dosáhli jsme opravdu stupně, o jehož významu si nikdo nemůže činit představu. Takový je skutečný mistr. Cvičme však dále.

I. cvičení.
Na dlouhý ženský vlas zbavený tuku (24 hodin máčení v éteru) připevníme voskem korkovou kostku asi 1 cm3 a nyní zavěsíme tento vlas na vyšší místo tak, aby visel volně ve vzdálenosti asi ½ m od našich očí směrem nahoru i dopředu, ležíme-li. Po upevnění a ustálení vlasu v pohybu pohodlně usedneme, dýcháme rytmicky po 5 minut, zíráme upřeně na korek a koncentrujeme se na přání, aby se korek rozhoupal. Po několika zkouškách se nám to podaří. Později můžeme připevnit na vlas nějaký těžší předmět, např. sklo a pod.

II. cvičení.
Sedíme pohodlně na židli, rytmicky dýcháme a snažíme se svou vůlí vyšinout z původní polohy skleněnou kouli ležící na hladké skleněné podložce. I zde použijeme vhodné koncentrace a síly magického pohledu. V počátcích se doporučuje jemně kroužit slabě zakřivenými prsty nad koulí ve vzdálenosti asi 2–3 cm.

III. cvičení.
Můžeme-li pohybovat neživými předměty, můžeme se nyní pokoušet o zastavení pohybujících se předmětů. Usedneme do lenošky a zíráme upřeně na kyvadlo hodin visících před námi na zdi. Dýcháme rytmicky a koncentrujeme se na přání, aby se pohybující kyvadlo zastavilo. Cvičení můžeme zkoušet i na jiných tvorech, jako zastavit ptáka v letu a pod.

Vyšší magické schopnosti a stavy. Úkaz levitace čili vznos fyzického těla.

Usedneme se zkříženýma nohama po způsobu orientálců na zem a kroužíme neustále hlavou jedním směrem zleva napravo, rytmicky dýcháme a přitom se koncentrujeme na přání, abychom se vznesli. V prvních cvičeních můžeme koncentrační myšlenku šeptati. Cvičení konáme tak dlouho, až nastane vznes. Mistr těchto cvičení přemění svou osobnost, docílí nezranitelnosti, schopnosti chodit po vodě a pod.

Pokročilejší mistr nemá ani zapotřebí kroužit hlavou, neboť nastoupí u něho podmíněný stav k vyvolání fenomenů již pouhou koncentrací vůle.

Doslov.

Mistr dospěl až sem. Nemá zapotřebí více rad. Jde svou vlastní individuální cestou a vstupuje do řad, z jejichž středu je mu přidělen duchovní vůdce.

Není pro něho v kosmu žádného tajemství. Koncentrací na jakýkoli předmět se mu projeví jeho vlastní podstata a bude čísti ve vesmíru jako v otevřené knize.

Pouhou vůlí zastaví tepot vlastního srdce, utiší bouřný proud krve, přeruší dýchání, aniž by nastala smrt. Pocit hladu, žízně, tepla, zimy, bolesti leží v dosahu jeho vůle a lze mu všechny tyto pocity okamžitě vyvolat nebo zapudit.

Jeho vědomí a moc jsou nekonečné, absolutní. Je vševědoucím a všemohoucím. Je pánem svého těla, naprostým jeho vládcem, neboť zlomil osten jeho smrti. Jsa neustále činným a věčně se zdokonalujícím, pomáhá nejen lidstvu, ale i všemu tvorstvu na dráze pokroku, bdí jako starostlivý otec nade všemi bytostmi, které právě tak jako on prodělaly bolestnou zkoušku ohněm jsoucnosti:

stali se vlastní prací, jenom vlastním přičiněním,bez jakéhokoliv aktu Božské milosti dokonalými.

Konec hermetického výcviku.

Obrázek: Pieter Bruegel the Elder – De parabel der blinden (1568), zdroj: commons.wikimedia.org

Nadcházející události