Magik by měl mít určitě vlastnosti, o kterých píšeme jinde. Zde si uvedeme znalosti, které by měl magik pro svou praxi (úspěšnou) znát a umět. Hermetismus je na rozdíl od například šamanismu velmi náročný na studium. Proto byli hermetiky v dřívějších dobách pouze osoby nadprůměrně inteligentní a v současnosti téměř nikdo. Níže shrnutí Josefa Veselého (na základě Fr. Kabeláka), se kterým téměř bez výjimky souhlasíme.
1. Hebrejská gramatika (nauka o přízvuku, tvarosloví a syntax)
Magik se neobejde bez alespoň základní znalosti hebrejštiny. Výbornou příručkou – kromě učebnic a dobrého slovníku (např. Geseniova) – je Crowleyho kniha 777 and other Qabalistic Writings, která obsahuje, mimo jiné, soupis hesel, uspořádaných podle jejich numerických hodnot. Bez znalosti hebrejštiny by např. D. Tyson nemohl vytvořit pracovní model Křídel větrů, jehož analýzou se zabývám na jiném místě.
2. Jazyky (aramejština, arabština, perština, koptština, řečtina a latina)
Tyto jazyky jsou potřebné pro studium starých hermetických textů. Zvláště při výkladu těžkých míst může srovnávací jazykověda prokázat studentovi hermetismu cenné služby.
3. Překlady bible: Septuaginta (zajímavá hlavně svými chybami), Aquilův
překlad, targumy, Vulgáta
To, že znalost překladů bible není pro hermetika samoúčelná, ukázal ve svém díle Had Genese S. de Guaita.
4. Přísloví a výroky
Tento způsob vyjadřování je starými autory často užíván k charakteristice osob i věcí.
5. Život a zvyky starověkých národů
Bez jejich znalosti jsou mnohé pasáže v hermetických textech dnešnímu čtenáři nesrozumitelné.
6. Mýty a pověsti
Pro hermetika jsou významné hlavně mýty a pověsti, které se týkají stvoření světa a člověka, života význačných osob i přírodních jevů, dále pak legendy náboženské, vztahující se k dogmatice, kultu a etice.
7. Bajky, alegorie, podobenství, symboly
Podle Kabeláka je bajka vyprávěním, ve kterém se lidu činí přístupnou životní moudrost za pomoci obrazů vzatých z fyzického světa, přičemž se nehledí přísně na hranice skutečnosti. Alegorie je obrazným vyjádřením ideje. Alegorickým výkladem se dosahuje odhalení a očištění ideje z jejího obalu. Podobenství se užívá k porovnání ideového a hmotného, aby jejich nápadnou analogií se idea stala zřejmou a byla tak přiblížena chápání. Předmět užitý k porovnání může být vzat ze skutečnosti nebo i vybájen, avšak v tomto případě nesmí přesahovat rámec možností a musí se držet hranic skutečnosti, čímž se podobenství odlišuje od bajky. O mimořádném významu symbolů v magii jsem již hovořil na jiném místě.
8. Zeměpis, především zeměpis starověkých geografů
Nutno studovat ze stejného důvodu jako život a zvyky starověkých národů.
9. Přírodní vědy: zoologie, botanika, mineralogie, fyzika, chemie, astronomie a lékařství
Bez jejich pomoci, jak uvádí Kabelák, nelze studovat posvátné texty ve vztahu v Velikým Dílům hermetismu. Znalost těchto oborů nemusí být na vědecké urovni. Magik nemusí např. umět určit jednotlivé druhy drabčíků nebo křísů, ale nemůže, stoje pod javorem, tvrdit, že je to lípa. (Příklad je vzat ze skutečnosti, nestal se však na území ČR; ani v tomto ohledu jsme dosud – naštěstí evropského standardu nedosáhli.) Při studiu zoologie, botaniky a mineralogu se magik procvičuje ve znalosti analogií, které by měl umět nazírat. Pro povšechné studium zoologie doporučuji Brehmův Život zvířat. Rostliny a přípravky z nich se v praktické magii často používají. Magik je musí znát, poznat n vědět kde rostou. Výbornou příručkou botaniky, která může zároveň sloužit jlko klíč k určování, je Květena ČR a samozřejmě i slavný Mathioliho herbář, jakož i Polívkovy Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí. Magik také Bašto pracuje s různými minerály. Musí je dovést rozlišit a v případě potřeby i najít v přírodě. V tom případě pak potřebuje vědět, kde je hledat. Z oboru mineralogie je na trhu řada hodnotných a krásně vypravených děl. Znalost fyzikálních zákonů a jejich projevů je potřebná, aby magik dokázal rozlišit jevy „přirozené” od „nadpřirozených”. Pokropíme-li rozpálené máslo svěcenou vodou a ono vyprskne, jedná se o fyzikální úkaz, nikoli o projev nevole prchajícího satanáše. Nezapomínejte při své praxi na fyzikální zákony! Je s podivem, kolik lidí je schopno škrtnout sirkou, aby se podívali, mají-li v nádrži dost benzínu. Magik by měl znát i teorii chaosu, která je pro něj zajímavá svým nekonvenčním pohledem na dříve sice známá, ale přehlížená fakta; může se zde ke svému prospěchu přiučit určitému způsobu myšlení a nazírání na svět. Měl by např. umět rozpoznat, je-li někde nablízku tzv. podivný atraktor. Vzhledem k tomu, že moderní fyzika se svými postoji stále více přibližuje hermetickým vědám, je třeba sledovat i vývoj a nové objevy v tomto oboru (hlavně ve fyzice elementárních částic). Neméně důležitá je i znalost chemie, jelikož magik často pracuje s různými organickými i anorganickými látkami; potřebuje proto znát jejich vlastnosti. Velmi užitečnou chemickou příručkou je The Merck Index of Chemicals and Drugs, opětovně vydávaný ve stále doplňovaných vydáních americkou firmou Merck & CO., Inc. Z tuzemských pramenů je velice dobrý Vydrželův CODEX AGROL, kde lze najít poučení i o vlastnostech přírodních látek, které se dnes již v průmyslu ani v lékárenství nepoužívají. Mnoho zajímavého lze objevit i ve staré Pharmakopoei a ve starých učebnicích pro drogisty. Vynikající příručkou je také Jandovo dílo Nomina atque Synonyma pharmaceutica et technica. Velmi potřebná je i znalost toxikologie, protože magik někdy pracuje s jedovatými substancemi. Je dobré předem prostudovat příslušné pasáže z Klinické toxikologie od Riedla, Vondráčka a kol. Bez znalosti astronomie nelze dobře porozumět astrologii. Znalost lékařství by měla být zaměřena hlavně na historickou medicínu, pochopitelně je však třeba rozuměl též základním funkcím lidského organismu a znát pravidla pro poskytování první pomoci. Mnozí velcí magikové byli občanským povoláním lékaři.
10. Filosofie
Pro hermetika jsou zajímavé především filosofické systémy, které vytvořilo setkání Řecka, Egypta, Palestiny a Persie, tj. škola alexandrijská, novoplato-nismus, křesťanství a gnóze. Zanedbávat by však neměl ani filosofické směry indické a čínské. Aby se magik uměl vyvarovat myšlenkových chyb, měl by si také prostudovat Aristotelovo dílo O sofistických důkazech a Schopenhauero-vu Eristickou dialektiku.
11. Matematika
Má význam zejména pro studium kabaly, neboť idea je nejlépe vyjádřitelná číslem, Kabelák doporučuje hlavně díla polského matematika Hoene-Wronskiho.
12. Tradice
Kabelák zde má na mysli tradici v biblickém smyslu, tj. výklady k psanému zákonu, zjevené již Mojžíšovi i s jejich exegetickými pravidly a normami, pro které nejsou v Tóře náznaky ani důkazy. Osobně doporučuji magikovi také studium lidových tradic a zvyků různých národů, které mu mohou osvětlit mnohé otázky.
Kromě zde uvedeného by měl být magik obeznámen ještě s psychologií, psychopatologií, psychoanalýzou a analytickou psychologií. Duševní poruchy a choroby jsou, jak již bylo řečeno, mezi okultisty častým jevem. Je třeba znát symptomy těchto chorob, dokázat je včas rozpoznat a chorým jedincům se vyhnout. Znalost psychoanalýzy je zase potřebná pro odlišení pravých vizí od vizí falešných, který bývají pouhými projekcemi operatérova nevědomí. Analytická psychologie je pro hermetika cenná hlavně svým učením o archetypech. Magik je musí umět poznat, když na ně při své praxi narazí; stejně tak musí porozumět i symbolice individuačního procesu, neboť tento proces se ho bezprostředně dotýká.
Podle Crowleyho je též zapotřebí, aby žák usiloval vyniknout v nějakém sportu. Tento sport by měl být vybraný co nejlépe tak, aby udržoval jeho tělo zdravé.*) Dále by měl mít „základní znalosti klasiků, matematiky a vědy, a právě tak dostatečné všeobecné znalosti moderních jazyků a informace o prostředcích života, které mu umožní cestovat jistě a pohodlně do kterékoliv části světa.”
S těmito požadavky – uznávám, že poněkud maximalistickými – ostře kontrastuje skutečnost, že někteří současní mladí zájemci o hermetismus nejen, že naprostou většinu výše vyjmenovaných znalostí a dovedností postrádají, ale pokoušejí se proniknout do nejzazších tajů Universa navzdory tomu, že jim zůstaly skryty taje českého pravopisu, ba i znalost skloňování podstatných jmen. Kabelák znalost mateřského jazyka ve svém výčtu sice neuvádí, nepochybně však proto, že v jeho době byla tato znalost běžná i mezi profánními lidmi; byla u nás ostatně poměrně rozšířená ještě v osmdesátých letech. Stav našeho školství však není pro jeho ubohé produkty omluvou. Hermetik musí být schopen sebevzdělávání. Na námitku, že pravopis je „staroaeonská konvence” odpovídám, že i Crowley byl plně gramotný. (Na svoji čest prohlašuji, že jsem si tuto námitku nevymyslel, ale že jsem se s tímto způsobem argumentace opravdu setkal. Jsem si vědom toho, že tato informace je ze všech údajů obsažených v této knize nejméně uvěřitelná, nicméně je přesto pravdivá.) Ale všechno je relativní. Ostatně i na mě by při mojí nedokonalé znalosti hebrejštiny, mizivé znalosti aramejštiny a latiny a téměř naprosté neznalosti řečtiny a arabštiny hleděl takový Athanasius Kircher jako na analfabeta.
Z výčtu potřebných znalostí hermetika je zřejmé, že magik musí o své vzdělání pečovat sám. Vysoké školy mu mohou být nápomocny pouze v omezené míře (např. astrologie, jejíž alespoň průměrná znalost se u magika automaticky předpokládá, se ve školách nevyučuje) a žádná vysoká škola věd hermetických u nás neexistuje. Kdyby existovala (jako kdysi ve Francii), představoval by obsah této knihy zhruba objem učiva, které by uchazeč musel znát, aby úspěšně složil přijímací zkoušku na fakultu magie.
Nemá-li člověk příslušné vlastnosti a postrádá-li potřebné znalosti, nejsou mu nic platná žádná cvičení a nepomohou mu žádné meditace: mystické vzdychání mu na odvaze nepřidá a z civění na vlastní pupek nezmoudří. Pokud by se čtenářům zdálo, že požadavky zde kladené na magika jsou přehnané, dovoluji si připomenout tento Crowleyho výrok: „Magik musí všechno co má vestavět do své pyramidy, a když má tato dosáhnout až ke hvězdám, jak široká musí být její základna! Není žádné vědění a žádná moc, která by pro magika byla neužitečná. Lze téměř říci, že v celém Universu není materiál, který by magik mohl postrádat. Jeho posledním nepřítelem je Velký Mág, který všechny iluze Universa stvořil, a aby se mu magik mohl vzepřít v boji tak, aby z něj něco zbylo, musí mu být zcela roven.”
Těm, kteří nejsou ochotni nebo nedokážou vyhovět nárokům, které jsem v této kapitole uvedl, či o to alespoň poctivě usilovat, a chtěli by přistupovat k magii lehkověrně nebo pragmaticky, jsou určeny nezapomenutelné řádky, které jako vážně míněné varování napsal již před více než sto lety Papus: „Zpátky, lidé profánní a profanující! Ať jsi kdokoli, ty, jenž chceš vésti svá bádání až k praxi, uvažuj dobře a obáváš-li se předsudku, posměšku anebo šílenství, uvrhni do ohně tyto počerněné stránky! Vzpomeň si, že – pán svých pohnutí a znalý tajů hvězd – nesmíš nikdy dovolit víru ženství, aby ovládl tvou bytost. Přistupuješ-li k magii v naději, že zničíš své soky, jsi pouhým otrokem a jen páni mají právo vniknouti do mystického chrámu. Přistupuješ-li k magii v naději, že ukojíš své chtíče dosažením bohatství, jsi pouhým sluhou osudu, jehož ovládají přeludy hmoty a nedojdeš nikdy míru, jenž plyne z pohrdání tím, co jest nízkého. Otrok či sluha, vrať se ke svým láskám aneb ke svým pozlaceným okovům, ale neotvírej dále souhrn vědy jiného věku, zůstane navždy skrytou tvým nízkým chtíčům. Pokrč rameny aneb vysměj se nahlas, nazvi žáky Hermovy šarlatány a hallucinovanými, ale nesnaž se dále provádět tyto bizarní obřady: jsouť smrtonosný duchům chabým a podobny temným jedům, léčí jen ty, kdož jich dovedou pochopiti a s nimi zacházeti.”
*) Doporučuji hlavně kondiční sporty: pro muže posilování, pro ženy kalanetiku. Udržu-je-li se ve formě tělo, drží lépe „fazónu” i duch. Pro obě pohlaví se hodí jóga. Crowley dokázal zaujmout některé ásany i ve vysokém věku, ačkoliv, jak sám přiznával, „hanebně vyšel z formy”. Vhodná jsou i asijská bojová umění, šerm nebo střelba, jimiž se posilují vlastnosti jako je schopnost rychle a pohotově reagovat, odvaha a zodpo-vědnost. Paracelsus uměl obratně zacházet s kordem. Nejeden dnešní hermetik je dobrým střelcem.
Zdroj: VESELÝ, Josef. Magie. 3. vyd. Praha: Vodnář, 2008. 608 s. ISBN 978-80-86226-89-7.
Obrázek: Pixabay