Alegorie

Slovo pochází z řečtiny a znamená jinotaj nebo vyjádření něčeho, např. abstraktní ideje, obrazem. Příkladem je alegorie spravedlnosti, vyjádřená postavou ženy držící v jedné ruce váhy, v druhé meč a mající zavázané oči. 

Alegorie však mohou být vyjadřovány též slovy, která podávají plastický obraz něčeho (např. Ezopovy a La Fontainovy bajky). O určitých obrazech říkáme, že mají alegorický smysl, když jejich děj vyjadřuje něco jiného, než je to, co předvádějí. V tomto smyslu mají alegorie funkci názorného zpředmětnění něčeho, aby bylo usnadněno proniknutí k podstatě věci, nebo zastření něčeho (v tzv. zvířecích bajkách se obvykle zastírala kritika společnosti).

Komunikativní obsah alegorie jako komplexního obrazu je tedy dán určitou strukturou symbolických prvků, což je charakteristické pro alchymistické texty, obsahující četné alegorie. Alegorie se používalo hlavně v poezii a ve výtvarném umění (symbolisté). Alegorie mohou symbolizovat, ale i analogizovat, tj. poukazovat na podobnost určitého objektu s jiným objektem.

V mytologiích se však alegorie úzce spojuje se symboly a obojí se nesnadno odděluje. Podobně je tomu v alchymii a hermetismu vůbec. Oproti symbolu, který je jednotlivinou, i když může vyjadřovat něco komplexního, je alegorie vždy množinou symbolů. Alegorie jsou ve srovnání se symboly vždy názorné, kdežto symboly mohou mít i povahu geometrických obrazců, schémat atd.

Zdroj:
NAKONEČNÝ, Milan. Lexikon magie. 2., rozš. vyd. Praha: Ivo Železný, 1995. 372 s. ISBN 80-237-2400-2.
Obrázek: Pixabay, archiv Lóže u Z.·.S.·.

Nadcházející události