Rozhovor Fratera Alberta s Eugene Canselietem

Eugène Canseliet (18. prosince 1899 v Sarcelles – 17. dubna 1982 v Savignies) byl francouzský spisovatel a alchymista, jediný žák Fulcanelliho.

Adepta Fulcanelliho poznal roku 1915. Pod jeho vedením údajně provedl transmutaci v podniku Usine a Gaz de Sarcelles; přítomen byl spolu s Gastonem Sauvagem a Julesem Chapagnem.

Podle Canselieta se naposledy setkal se svým mistrem Fulcanellim v roce 1953 ve Španělsku.

Rozhovor Fratera Alberta s Eugene Canselietem

(překlad ze sborníku Parachemy – Volume IV: Number 4 Fall 1976 – p.366)

“Nechť se student tajemství pečlivě zdrží četby a společnosti pseudofilosofů; Milovník pravdy má číst ony málo početné autory, kteří jsou nicméně chvalně známí a důvěryhodní; má mít v podezření to, co je snadno pochopitelné, zvláště pokud jde o mystická jména a tajné operace. Pravda se totiž skrývá v temnotách a filosofové nikdy neklamou více, než když hovoří otevřeně, a nikdy nehovoří více pravdy, než když jsou jejich slova temná.” Canseliet 

Eugene Canseliet

Možná Vás bude zajímat, Že jsem se právě vrátil z Evropy, kde jsem se sešel s jediným Žákem Fulcanelliho, Eugenem Canselietem, abychom u něj doma objasnili některá témata, jež působí neporozumění mezi těmi, kdo čtou jeho knihy, a též ozřejmili dřívější Canselietovy výklady jeho vlastního pojetí alchymie.

Společně s panem Augusto Pancaldim z Ascony jsme 17. srpna tohoto roku vyrazili Orient Expressem z italské Domodosselly do Paříže. Prostřednictvím pana Villa-Santa z Lugana bylo předem dohodnuto, Že bych se s Eugene Canselietem, jediným Fulcanelliho Žákem, měl sejít v jeho domě poblíž Beauvais, což je asi hodinu cesty z Lionského nádraží v Paříži. Protože Canseliet anglicky nemluví, přijal roli tlumočníka pan Pancaldi, který plynule ovládá 4 jazyky a sám se aktivně věnuje praktické alchymii, aby pomohl překlenout složitou jazykovou bariéru alchymie.

Když jsme v předem dohodnutý čas dorazili, Madame Canseliet nám sdělila, Že o naší návštěvě nic neví a Že Monsieur Canseliet není doma. Vypadalo to, Že jej zapírá, aby nebyl rušen. Dohodli jsme se, Že se stavíme později, neboť dobře věděla, kde jej sehnat. Vrátili jsme se tedy za nějaký čas a byli přijati Canselietem. Odemkl řetěz u vstupní branky a uvedl nás do svého domu do nepříliš velkého obývacího pokoje. Canseliet byl menší postavy, měl prořídlé vlasy, které po stranách a v zadní části jeho hlavy v dlouhých pramenech splývaly volně ke krku.

Všichni tři jsme zasedli ke kulatému stolu. Po úvodních formalitách se rozvinul hovor a Canseliet souhlasil, Že zodpoví mé otázky, které jsem si připravil ve vlaku cestou z Paříže do Beauvais. Pan Pacaldi otázky četl, a aby předešel případnému nedorozumění, zapisoval hned pečlivě Canselietovy odpovědi. Některá Canselietova původní francouzská slova jsou uvedena v závorce. Je tak možné porovnat významy jednotlivých slov a ukázat, Že se překlad z francouzštiny shoduje s jejich původním významem.

Otázka: „ Pane Canseliete, v Evropě jste znám svými literárními počiny, zejména pak vydáním dvou knih Fulcanelliho. Vzhledem k tomu, že pouze jedna z nich byla přeložena do angličtiny, není Vaše jméno tolik známé v U.S.A. jako ve Vaší rodné Francii. Rád bych podal věrný popis našeho osobního setkání ve vašem domě. Mohuse vás zeptat na některé doplňující informace?“

Ano, neboť Alchymie se ve své podstatě nemění (neměnná Alchymie je velká harmonie). V jistém smyslu je to umění hudby, stejně jako umění kněžské, jež
vyžaduje neustálé očišťování (purification), neboť alchymista by měl být v neustálém souladu (soit au diapason) se svojí materií a s Kosmem. To vše musí
být v naprosté čistotě přesně tak, jak praví Rulandus ve svém Lexikonu: alchemia est impuri separatio…
Alchymie je tvořena třemi předpoklady:
1. Být v harmonii s materii, s níž pracujeme
2. Tato harmonie musí být též uvnitř samého alchymisty
3. Být v harmonii s Kosmem
Toto vše musí současně tvořit jedinou harmonii.
Tato harmonie může být významným způsobem rušena vlnami, jež narušují počasí, což poznáme podle neustále zataženého nebe a současně probíhajícího období sucha.

V laboratoři dnes pracujeme stejným způsobem jako staří, s tím rozdílem, že máme výhodu lepšího technického vybavení. Na druhé straně nám však schází to, co staří měli, a sice bližší vztah k přírodě. Měli též výhodu v tom, že průběh všech čtyřech ročních období nebyl narušen tak, jak to zažíváme dnes. Když je nebe zatažené, Duch Universa nemůže sestoupit.

Otázka: Vaše jméno, Canseliet, se stalo téměř synonymem jména Fulcanelliho. Je to proto, že jste jediný, kdo může být nazván jeho žákem?

Jsem jediným (le seul) Fulcanelliho žákem.

Otázka: Pracoval jste s Fulcanellim teoreticky nebo jste byl jeho jediným pomocníkem při praktické alchymistické práci v laboratoři, nebo obojí?

Fulcanelli a já jsme se zabývali pouze teoretickou alchymii. Ve Fulcanelliho přítomnosti jsem toho viděl hodně. Jelikož jsem mu mnohokrát prokázal laskavost, mohl jsem jej často sledovat při práci. Nepracoval jsem s ním. Jen jsem přihlížel. Fulcanelliho jsem poznal v roce 1915. Bylo mi tehdy 16 let a stalo se to prostřednictvím jeho sluhy, který mi řekl: „Představím Tě jednomu velmi zajímavému člověku,“ a tím byl Fulcanelli.

Otázka: Kdy jste viděl Fulcanelliho naposledy?

Pohyboval jsem se v blízkosti Fulcanelliho po dobu 15 let. Roku 1930 Fulcanelli zmizel. Byl to rok, kdy vyšly „Příbytky filosofů“. Znáte „Tajemství katedrál“ ? Tato kniha byla přeložena do angličtiny, ale nejsem si jist, zda-li je to dobrý překlad, už proto, že sám anglicky neumím. V roce 1932 pak zemřel Jules
Champagne, jehož portrét visí tamhle na zdi. Právě on tuto knihu ilustroval.

Otázka: Znáte Fulcanelliho původ? Víte odkud pocházel?

Ne. Vím jen, že měl velký okruh přátel. Patřil mezi ně například Ferdinand Lesseps (stavitel Suezského průplavu) a Pierre Curie, mám-li zmínit jen pár známých jmen.

Otázka: Víte, kde je Fulcanelli nyní? Nebo máte alespoň tušení?

V roce 1922 mě několikrát navštívil v Sarcelles. Když v roce 1930 zmizel byl to již starý muž (un vieillard), avšak když jsem ho v roce 1952 znovu viděl, vypadal sotva na 50.

Otázka: Koho považujete za nejvíce znalého žijícího alchymistu v Evropě či ve světě?

Neznám žádného.

Otázka: Jste zde na Zemi v kontaktu s jinými alchymisty? Pokud ano, s kým konkrétně?

Nevím o nikom. Byli jimi Barbault a Savaret, ale dnes znám pouze studenty alchymie, a konečně já sám jsem také starší student, jeden z nejstarších, který pracuje s mladšími studenty, neboť alchymie je především umění ohně.

Otázka: Oba jsme osobně znali Armanda Barbaulta. Co si Vy myslíte o něm a jeho spagyrické metodě práce?

Je to spagyrická chemie. Osobně mi sdělil, že chce pracovat právě tímto způsobem. Jeho „Turba“ není prima materia filosofů. Nedá se to brát úplně vážně (ce n ‘est pas serieux). Ze zbytků rostlin totiž není možné získat nic užitečného. Jsou však oblasti, kde důležitou roli hraje osobní přesvědčení, a člověk se řídí tím, čemu věří.

Otázka: Jak to vidíte s budoucností praktické laboratorní alchymie?

Věřím, že mladí se jí chopí. Již 20 let pozoruji, že budoucnost alchymie patří mládí. Filosof se svým kamenem je vždy v přítomnosti a tato přítomnost zároveň obsahuje minulost i přítomnost.

Otázka: Myslíte, že bychom mohli společně provést několik praktických laboratorních experimentů ve vaší laboratoři nebo na jiném, Vámi zvoleném místě?

Nevidím v tom problém v okamžiku, kdy bude laboratoř připravena, ovšem ne v tomto ročním období.

Pan Pancaldi poté řekl Canselietovi : Mohu zajistit potřebné přípravné kroky našeho setkání. Záleží jen na Vás, jaký způsob zvolíte pro přípravu filosofického merkura, jestli suchou či vlhkou cestu, nebot’použity mohou být obě. Čas bude záležet na tom, kde zrovna budeme příští rok od začátku června do srpna.

Upřednostňuji suchou cestu. Víte, že merkur filosofů může být získán jen v určitém, vhodném čase? V tradiční alchymii bývá za tento čas považováno jaro, neboť pouze merkur filosofů získaný v tomto období je skutečně filosofickým merkurem. Proto je nanejvýš důležité znát správný čas.

Otázka: Vyznáte se v získání filozofického merkura oběma způsoby, vlhkou i suchou cestou? Jste schopen to předvést?

Ne. Podle mne většina tradičních textů tím, že mluví o suché a vlhké cestě zastírá možnost použití suché cesty pro získání filozofického merkura. Je to trik. Filosofického merkura lze dosáhnout pouze suchou cestou.

Zde jej pan Pancaldi přerušil a s poukazem na mě řekl: „On dokáže použít skleněnou nádobu pro suchou i vlhkou cestu.“ Na to Canseliet odpověděl jednoduše: „Ne“.

Otázka: Čím je pro Vás tedy filosofický merkur?

Duše (l’ame). Je to nepatrná část, která může být z materie získána prostřednictvím sublimace suchou cestou. Nazývá se též malou rybkou (le petit poisson = la remore), jež se stává kamenem.

Otázka: Ověřit si někdy Fulcanelli, jak získat filosofický merkur v laboratoři? A dotkl jste se jej i vy tímto způsobem? A pokud ano, dokázal byste filosofický merkur rozpoznat na první pohled, když bych vám jej ukázal?

Ano, přihlížel jsem. Ano, filosofického merkura jsem se dotknul. Ano, kdyby mi někdo nějaký ukázal, poznal bych jej.

Otázka: Byl jste svědkem, když Fulcanelli prováděl transmutaci ve zlato?

Ano. Byl jsem přítomen spolu s Gastonem Sauvagem a Julesem Champagnem. Transmutace proběhla v podniku Usine a Gaz de Sarcelles, kde jsem byl zaměstnán. Prováděl jsem ji sám pod vedením Fulcanelliho.

Otázka: Provedl Fulcanelli ještě nějakou další transmutaci, u které byste byl přítomen pouze vy?

Ne. Fulcanelli neprovedl žádnou jinou transmutaci, při které bych byl přítomen pouze já. Vím jen o té v Sarcelles.

Otázka: Předáváte dál svým žákům, to co Vás učil Fulcanelli?

Vedu školu (chef d’ecole) podobně jako Andre Breton. Jsem s žáky v kontaktu prostřednictvím knih a důležité korespondence. Mnoho lidí mne též navštěvuje. Kdybych čas od času nepředstíral, že nejsem doma, moc bych toho vskutku neudělal. Významně si rovněž dopisuji s přáteli v Itálii.

Otázka: Měl jste v laboratoři nějaký vlastní alchymický úspěch poté, co vás Fulcanelli opustil? Můžete některý uvést?

Ano, kdysi jsem se zabýval experimentováním více, než dnes. Tehdy jsem dosáhl Aurory Borealis. Poslední vaření (coction) jsem však ještě neuskutečnil, nepočítám-li dosažení souslednosti barev a planet. To se neděje v kameninové nádobě. Tak jako tak, je však možné díky harmonickým a jemným pískavým zvukům dojít k srovnání s chromatickou stupnicí. Můžeme říci „chromatickou“ díky její barevné analogii s hudební stupnicí. Poslední vaření jsem nemohl uskutečnit, protože čas, který staří nazývali „týdnem týdnů“ (la semaine de la semaine) kvůli nepřízni počasí, ještě nenastal. Ovzduší je narušeno různými nepříznivými vlnami. To je také důvod, proč se mé poslední vaření jednoduše může i nemusí uskutečnit.
Aby takový týden mohl v průběhu jara nastat, je třeba následujících tradičních předpokladů: krásného počasí s jasným nebem a též přibývající Luny v druhé čtvrti před úplňkem. Tyto dvě věci není vždy jednoduché spolu skloubit.

Otázka: Učíte stále ještě praktickou laboratorní alchymii?

Učím prostřednictvím knih a osobních setkání. Mým hlavním polem působnosti jsou věda a univerzita, nikoliv takzvané okultní kruhy.

Otázka: Vaši žáci učí?

Kulturní asociací pařížské univerzity mi bylo uděleno uznání s titulem „savant“ (učenec, vědec), na což jsem pyšný.

Otázka: Dovolíte mi vyfotografovat si vaši laboratoř, aby následující generace měli její obrázek?

Nyní právě svoji laboratoř stěhují. Schody nahoru už zdolávám velmi těžko. Tam na konci zahrady vidíte nový krb. Jak známo, komín je důležitou součástí laboratoře.

Otázka: Používáte v současnosti některý z vašich alchymických preparátů pro své vlastní zdraví?

Ano. Díky tomuto alchymickému preparátu jsem stále ještě tady. V roce 1974 jsem utrpěl srdeční infarkt. Zotavil jsem se jen díky „nitru“, který jsem získal ve formě růžové soli z jarní rosy .

Po odpoledni stráveném s Canselietem jsme odjeli zpět do Paříže, kde nás večer čekalo další setkání. Setkali jsme se s významným Francouzským přírodovědcem Prof. Dr. Monod-Herzenem, který projevil velký zájem o laboratorní alchymii. Bylo to nejen příjemné setkání, ale také rovněž velmi zajímavé a podnětné, neboť pan profesor se celý svůj Život zabývá hledáním původu světla z pohledu (současné) fyziky , přičemž bere jako doplňující informaci, to co odhaluje alchymie.

Brzy poté, jsme měli příležitost osobně se seznámit s panem Juliem Villa-Santou de Luganem, který rovněž před lety vedl rozhovor s Canselietem při diskusi u kulatého stolu v rozhlasovém pořadu Swiss Radio network. Mohli jsme jej tak porovnat s naším rozhovorem. Žádný podstatný rozdíl jsme nezaznamenali. Seňor Villa-Santa i jeho Žena, dříve hraběnka Sophia Tekeli de Scel jsou oba dychtivými studenty alchymie a teší se příští rok na naše společné experimenty s Canselietem ve Francii poblíž Beauvais.

“Díky nejasnostem textů, protkaných kabalistickými výrazy, jsou tyto knihy účinnou a pravou příčinou hrubého omylu, který zaznamenáváme. Neboť navzdory varováním a naléhavým prosbám jejich autorů, studenti je zatvrzele čtou podle smyslu, který nabízejí v běžném jazyce. Nevědí, že tyto texty jsou vyhrazeny zasvěceným a že k jejich správnému pochopení je nezbytné mít tajný klíč. Právě na jeho odhalení je třeba především pracovat.” Fulcanelli 

Zdroj:
https://docplayer.cz/9344755-Rozhovor-fratera-alberta-s-eugene-canselietem-p-eklad-ze-sborniku-parachemy-volume-iv-number-4-fall-1976-p-366.html
Obrázek: viz zdroj rozhovoru, wikipedia.org, archiv Lóže u Z.·.S.·.

Nadcházející události