Hájek z Hájku, Tadeáš (1525-1600)

Thaddaeus Hagecius ab Hayek či Thaddeus Nemicus. Český astronom, matematik a osobní lékař císaře Rudolfa II. Tadeáš Hájek jako syn Šimona Hájka (asi 1485 – 1551) pocházel ze staré pražské rodiny. 

Roku 1554 jej Ferdinand I. povýšil do šlechtického stavu, Maxmilián I. jej roku 1571 pasoval na rytíře. Třikrát se oženil a měl tři syny a jednu dceru.

Tento muž byl lékař a renesanční přírodovědec, astronom a také alchymista. V Praze se roku 1525 narodil a roku 1600 zemřel. Hájek bydlel v dnes již zbořeném domě U zlatého koníčka dnes zvaném U červeného srdce.
Rudolf II. potřeboval na svém dvoře někoho, kdo by se stal arbitrem elegance a váženosti a kdo by podával reference, doporučení a také odmítnutí alchymistům, kteří pracovali v pražských laboratořích. Nestal se jím nikdo jiný než Tadeáš Hájek. Jako řiditel alchymistických dílen musel čelit Hájek různým podvodníkům a starat se o správný chod práce. Mimo to také napsal pár velmi slavných děl. Mezi ně hlavně patří spis „O kometách“, ve kterém Hájek poměrně moderním způsobem píše o jejich vzniku, letech…
Jako zajímavost můžeme uvést učené pojednání O pivu (De cerveceria), které vyšlo v roce 1554 a Hájek v něm dospěl k jedné z prvních teorií oxidace.

V letech 1548 až 1549 přednášel medicínu a astronomii ve Vídni, magistrem umění se stává roku 1551. Roku 1554 studuje v Bologni medicínu a přechází do Milána, kde poslouchá přednášky Girolama Cardana. Záhy se však vrací do Prahy, kde přednáší na univerzitě matematiku a astronomii až do roku 1558. Později se věnoval lékařské praxi. Byl osobním lékařem císařů Maxmiliána II. a Rudolfa II. Na Hájkův popud byl do Prahy pozván Tycho Brahe, se kterým Hájka poutalo přátelství. Hájek byl ve vědecké korespondenci s předními evropskými učenci své doby.
Hájek jako první uveřejnil v tisku způsob, jak určit polohu hvězd stanovením přesné doby jejich průchodu poledníkem. Je autorem řady astronomických a lékařských spisů. Do dějin české matematiky se vepsal svojí zahajovací univerzitní přednáškou, která vyšla pod názvem De laudibus geometriae. Jedná se o první spis českého původu, který si všímá minulosti matematických věd v našich zemích. Vyměřil oblast kolem Prahy a je spoluautorem mapy z roku 1563, která se ale ztratila. Roku 1572 uveřejnil svá pozorování supernovy v souhvězdí Kasiopeja. Působil též jako překladatel do češtiny (přeložil několikasetstránkový herbář).


Tadeáš Hájek z Hájku

Narodil se v roce 1525 v rodině bakaláře pražské univerzity Šimona Hájka. Studoval ve Vídni, Praze a Bologni a v roce 1551 se stal mistrem na Karlově univerzitě, kde vyučoval matematiku. Jeho zájmy byly vskutku všestranné. Věnoval se lékařské praxi, sestavoval horoskopy a zabýval se vyměřováním a mapování okolí Prahy. V roce 1562 připravil české vydání Mattioliho Herbáře doplněné botanickými poznatky z Čech. Při této práci ovšem musel vytvořit zcela nové české botanické názvosloví, které je zčásti platné dodnes. Od roku 1566 působil jako vrchní lékař u císařského vojska bojujícího z Turky. Díky tomu se dostal také na císařský dvůr a stal se osobním lékařem císaře Maxmiliána II. a jeho syna Rudolfa II. Rudolf ho pak také pověřil vrchním dozorem nad svou alchymistickou laboratoří a prověřováním schopností a důvěryhodnosti alchymistů přicházejících do Prahy. Díky tomu měl rozsáhlé styky se všemi tehdejšími významnými badateli a ne náhodou se John Dee a Edward Kelley po svém příchodu do Prahy ubytovali právě u Tadeáše Hájka.
Ze všech oborů se však Hájek nejvíce zajímal o astronomii. V listopadu 1572 zaznamenal vznik nové hvězdy – supernovy v souhvězdí Kasiopeia. Svůj objev zaznamenal ve spise Dialexis de novae et prius incognite stelae, v němž také vysvětlil, že do té doby převládající z Aristotela vycházející představa o neměnnosti hvězdného nebe je chybná. Protože supernovu souběžně s Hájkem objevil i slavný dánský astronom Tycho Brahe, oba vědci si začali dopisovat a velice se sblížili. Když pak byl Brahe po smrti svého příznivce dánského krále Frederika II. nucen opustit svoji laboratoř na ostrově Hven, zasloužil se právě Hájek o to, aby císař Rudolf II. pozval věhlasného Dána do Prahy. Tadeáš Hájek z Hájku se ještě dočkal toho, že se k Tychonovi Brahe připojil další známý astronom Johannes Kepler a začátkem září 1600 zemřel.


Tadeáš Hájek z Hájku (1525-1600)

… byl jeden z nejvzdělanějších lidí své doby.Lékař, astronom, kartograf, botanik, matematik, astrolog a v neposlední řadě také alchymista. Typická renesanční osobnost. Byl osobním lékařem císaře Rudolfa II. a byl to on, kdo byl pověřeným examinátorem při přijímání nových alchymistů do císařova laboratoria. V roce 1554 byl za zásluhy povýšen do šlechtického stavu. V témže roce vydal svoji významnou práci, která se zabývala tématem navýsost českým- vařením piva. Touto prací ja nám nejen dodnes sympatický, ale hlavně v ní dospěl k jedné z prvních teorií oxidace. V roce 1571 byl pasován na rytíře. Významná je jeho práce astronomická. Po Hájkovi je pojmenován měsíční kráter a planetka.

Zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tade%C3%A1%C5%A1_H%C3%A1jek_z_H%C3%A1jku
http://alchymie.wz.cz/alchymisti.html
https://www.mezinami.cz/alchymie-v-dobe-cisare-rudolfa-ii-cast-treti/
Obrázek: Wikipedia, archiv Lóže u Z.·.S.·.

Nadcházející události