Flamel, Nicolas (1330-1418)

Nejslavnější středověký alchymista, který žil v Paříži a znal tajemství transmutace olova ve zlato. Podle pověsti koupil od starého žida jakýsi rukopis, jehož studium mu umožnilo poznat tajemství zhotovování Kamene mudrců.

Dílo

Pomocí vyrobeného zlata pak vykonal mnoho dobrodiní pro chudé a nemocné, dal postavit několik kostelů atd. Alchy-mickou transmutaci uskutečnil s pomocí své ženy Pere-nelly 17. ledna 1382. Flamelovi připisované spisy o al-chymii vyšly souborně několikrát: Les oeuvres de Nicolas Flamel (Les figures hiéroglyphiques, Le sommaire philosophique, Le livre des laveurs et le bréviaire), b. 1.; za red. J. Langeho: Des berùhmten Philosophi Ni-colai Flamelli Chymische Werke, 1681. (Ziegler G.: Nicolas Flamel, Paris 1971 ; A. Poisson: Nicolas Flamel: sa vie, ses fondations, ses oeuvres, Paris 1893; čes. Vysvětlení hieroglyfických figur, 1990.)
Zdroj: Nakonečný M.: Lexikon magie, Praha 2001

Nicolas Flamel (1330 Paříž – 1417/18) byl písař, notář, obchodník s rukopisy a alchymista.
Svou kariéru zahájil jako veřejný písař a notář v Paříži nejprve v blízkosti Hřbitova neviňátek a později naproti kostelu Saint-Jacques-la-Boucherie, v ulici, které se pak začalo říkat Rue des Ecrivains. Otevřel si dílnu poblíž domu zvaného A la Signe de la Fleur de Lys, kde kopíroval rukopisy a knihy.
Flamel je označován za autora alchymistické knihy Kniha hieroglyfických obrazů[1], která byla vydána v Paříži roku 1612 pod názvem Livre des figures hiéroglypiques a v Londýně roku 1624 pod názvem Exposition of the Hieroglyphicall Figures.

Legendy o Flamelovi

  • Během jeho poklidného života se mu jedné noci ve snu zjevil anděl a ukázal mu knihu s podivnými hieroglyfy na každé sedmé stránce. „Flamele,“ řekl mu anděl, „dobře si tuto knihu prohlédni; ničemu z ní neporozumíš, vůbec ničemu, ty ani mnozí další, ale nadejde den, kdy tam uvidíš, co nikdo jiný.“ Když Flamel vztáhl po knize ruku, anděl zmizel ve zlatém oblaku. O mnoho let později se mu dostala do rukou velmi veliká zlacená kniha s podivnými znaky, vyrytými do listů z tenké kůry. Obálka byla z umně opracované mědi, s podivnými literami a číslicemi. Flamel v ní rozpoznal knihu, kterou kdysi spatřil v onom podivném snu. Na prvních stránkách se v ní zlatým písmem pravilo, že ji sepsal „Žid Abraham, kněz, levita, astrolog a filosof pro národ židovský, jenž byl z Božího dopuštění rozprášen mezi Galy, pozdrav“.
  • Flamel podivnou knihu okamžitě koupil za dva floriny. Měla jednadvacet stran. Na každé sedmé straně byly jen obrazce. Texty byly pro Flamela nesrozumitelné, neboť nebyly psány latinkou. Flamel soudil, že autor knihy odhalil Židům umění trasmutace kovů, aby byli s to platit daně Římanům. Dohadoval se rovněž, že kniha podává návod na Velké dílo. Po 21 letech marných pokusů si náhle uvědomil, že nejvhodnějším vykladačem této knihy by byl Žid. A jak najít vhodnějšího než tím, že se připojí ke zbožným poutníkům, kteří se každoročně vydávají do kostela Saint-Jacques-la-Boucherie na cestu do Compostely ve Španělsku.Na cestu se vydal roku 1378. Po vykonání pobožnosti v chrámu svatého Jakuba v Compostelle navštívil se svou pečlivěsopatrovanou knihou celou řadu tamních synagog, ale bezvýsledně. Avšak jeho štěstí (nebo osud) se obrátilo na zpáteční cestě. V Leónu se seznámil s boloňským obchodníkem, který ho poslal za svým přítelem zvaným Maitre Cynches, židovským konvertitou. Ten v knize rozpoznal dávno postrádaný spis Eš mezaref rabi Abrahama, text, který kabalisté pokládali za navždy ztracený. Oba noví přátelé odcestovali do Paříže, aby tam originální dokument rozluštili. Na této cestě však mistr zemřel.
  • Flamelovi tedy trvalo další tři roky, než se mu podařilo dovést své experimenty ke zdárnému konci. Když pak došlo na předposlední stadium se substancí ve skleněné nádobce v peci, s tlukoucím srdcem a zatajeným dechem pozoroval měnící se barvy. Objevovaly se ve správném pořadí jak to bylo popsáno ve spisu: od šedé k černé, od černé k bílé. Bílá se zjevila jako kulatá zář okolo okraje černé atd. a pak všechno zbělelo. Dosáhl stadia bílého elixíru. S pomocí své ženy Perenelly zaznamenal, že okolo poledního v pondělí 17.1.1383 dosáhli transmutace přidáním bílé substance do půl libry roztaveného olova a tyglíku. Výsledným produktem bylo ryzí stříbro, čistší než stříbro z dolů. Po tomto úspěchu vrátil Flamel zbytek bílého elixíru zpět do nádoby a pokračoval v zahřívání. Znovu se jedna po druhé objevovaly správné barvy a 25.4 dovršil své dílo a pomocí rudého kamene proměnil rtuť ve stejné množství ryzího zlata. Se získaným zlatem se stal Flamel nejbohatším mužem v Paříži, avšak jeho pohádkové bohatství zůstalo velkým tajemstvím. Ve své poslední vůli Flamel odkázal peníze na založení čtrnácti špitálů, výstavbu tří kaplí a obdarování sedmi kostelů. Odkud tohle nesmírné bohatství pocházelo? Tvrdívalo se, že z alchymického zlata. Tvrdí se, že Perennelle zemřela roku 1397 nebo 1404 a byla pohřbena na Hřbitově neviňátek. Flamel žil do roku 1418. Jistý Paul Lucas však ve svém díle Voyage au Levant píše, že se s manželi Flamelovými setkal v roce 1705 a později v roce 1761 se účastnili představení v pařížské Opeře.

Nicolas Flamel se narodil v městečku Pontois v Isle de France roku 1330. Pracoval jako veřejný písař a později jako notář. Pracoval v kanceláři poblíž Hřbitova neviňátek a později v kanceláři u kostela Saint-Jacques de la Boucherie. Zde byl také pohřben. Ve své kanceláři – dílně si po smrti svých rodičů vydělával opisováním knih, listin a rukopisů.

Údajně v roce 1357 zakoupil od neznámého muže za dva floriny podivnou knihu s ještě podivnějšími znaky. Listy knihy byly z jemné kůry velmi mladých stromů. Vázaná byla v měděných pozlacených deskách. Dílo obsahovalo dvakrát sedm listů. Každý sedmý nebyl popsán, ale skvostně pomalován.Texty nebyly psány latinkou, ale jazykem, který byl naprosto nesrozumitelný. Možná, že se jednalo o řečtinu, nebo jiný starý jazyk, který Nicolas Flamel neovládal. Nic nedávalo smysl. Z titulu knihy vyplývalo, že autorem díla je Žid Abrahám, kníže, kněz, levita, astrolog a filosof. 

Dvacet jedna let strávil Nicolas Flamel marnými pokusy knize porozumět. Rozhodl se tedy vydat se na pouť do Compostelly ve Španělsku, aby zde naše vysvětlení obrazů z knihy Abrahama Žida. Na zpáteční cestě, roku 1378, se v Léonu seznámil se znalcem kabaly, který rozpoznal, že se jedná o spis Eš mezaref rabi Abrahama. Se svým přítelem, židovským učencem mistrem Canchem se vydali do Paříže, aby znovu začali pracovat na alchymických pokusech. Mistr Cancha však v Orléansu onemocněl a zemřel, ale stačil N. Flamela zasvětit do tajů Velkého díla. Po návratu do Paříže ještě strávil další tři roky pokusy, než své dílo zdárně dokončil a jeho další alchymické operace vedly k úspěchům.

Nicolas Flamel velmi miloval svou manželku Perrenellu. S její pomocí, jak sám zaznamenal, okolo poledne v pondělí 17. ledna 1382 dosáhl transmutace jejímž výsledkem bylo ryzí stříbro. Velké dílo dokončil v tomtéž roce 25. dubna. Podle návodu knihy získal ryzí zlato. Flamelovi v transmutacích pokračovali a nabyli velkého majetku. Flamel založil v Paříži nemocnice, kosteli a kaple. Milodary z jeho jmění byly vypláceny ještě roku 1742.

Perrennelle zemřela roku 1397 nebo 1404, uvádí se i rok 1413 a byla pohřbena na Hřbitově neviňátek. Jiná verze uvádí, že smrt své ženy Flamel pouze předstíral, aby zmizel z očí mocným odjel do Švýcarska a poté do Indie. Roku 1705 byli údajně manželé Flamelovi viděni uzbeckým dervišem, roku 1715 viděl kdosi Flamela a Perronellu ve Východní Indii a roku 1761 se měli účastnit představení v pařížské Opeře.

Některé zdroje uvádějí, že židovská kniha nebyla o alchymii, ale byla návodem k nalezení pokladů, které ukryli Židé vyhnaní z Francie. Jiní uvádějí, že Flamel zbohatl při rabování židovských ghet. Jiná verze říká, že majetek Židů byl po jejich vyhnání z Francie králem zabaven. Flamel se jako písař dostal k mnoha dokumentům Židů z nichž bylo patrno mnoho podrobností o dlužnících. Těmto vyhrožoval udáním. A oni byli zdrojem jeho bohatství. Tato vysvětlení Flamelova zbohatnutí nejsou však historicky podložena. 

Zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nicolas_Flamel
http://opatstvi.magick.cz/index.php?id=94&co=celej
Obrázek: Wikipedia, archiv Lóže u Z.·.S.·.

Nadcházející události