Významný anglický příro¬dovědec a matematik, ale také jedna z největších postav renesančního hermetismu. Zabýval se prakticky magií a alchymií (také na dvoře císaře Rudolfa II. a Viléma z Rožmberka): v magii pracoval se zrcadly a s médiem Edwardem Kelleym a získal klíče k tzv. henochiánské-mu jazyku, tajemné řeči teurgických inteligencí. Jeho nejlepším dílem je Monas hieroglyfa (1564 – v.). Pro¬tokoly z jeho magické praxe byly publikovány (Casau-bon M.: Trne and faithfull relation of what passed for many years between Dr. John Dee and some spirits, London 1659). (Kiesewetter C: John Dee, ein Spiritist des XVI. Jahrhunderts, Leipzig 1893.)
John Dee (13. července 1527, Londýn – 1609, Mortlake, přesné datum úmrtí není známo) byl matematik, astronom, alchymista, astrolog a okultista waleského původu. Byl rádcem krále Eduarda VI. a později královny Alžběty I. Spolu s alchymistou Edwardem Kelleym pobýval v Polsku, později se stal dvorním alchymistou císaře Rudolfa II., kterému věnoval zázračné zrcadlo. Později ale upadl v nemilost, takže musel opustit zem. Pobýval pak v Sasku, poté se tajně vrátil do Čech a působil jako alchymista u Viléma z Rožmberka. V roce 1586 odjel zpět do Anglie, kde se stal rektorem koleje v Manchestru. Napsal několik alchymistických prací, a také několik spisů, zaměřených na matematiku a astronomii.
Také se o něm píše příběh v knížkách Michaela Scotta: Jménem – Alchymista (již vyšlo), Čaroděj (již vyšlo), Vědma (již vyšlo) a potom ještě mají vyjít další 3 knihy z této série. Celková série má tedy 6 dílů a je to jeden jediný příběh. Ovšem v těchto knihách hraje John Dee zápornou roli a je nepřítelem neméně známého Alchymisty Nicolase Flamela. Životem Johna Dee se beletristicky zabývá kniha Gustava Meyrinka: Anděl západního okna, vydalo nakladatelství ARGO v roce 2005, originál “Der Engel vom westlichen Fenster” byl vydán v roce 1927, přeložil Antonín Bayer.
- významný anglický přírodovědec a matematik a jedna z největších postav renesančního hermetismu
- narozen v Londýně v urozené rodině
- studoval v Cambridgi, Holandsku, získal rozsáhlé přírodovědné vzdělání, napsal významné spisy o matematice a námořní navigaci, živil se kreslením námořních map ( i pro Drakea)
- žil v době boje katolíků s protestanty ( sám patřil k protestantům) a boje Anglie s Francií
- sestavoval horoskopy, i královně Alžbětě I.
- zabýval se praktickou magií ( jeho praxe byla s nějvětší pravděpodobností založena na znalosti Necronomiconu) a alchymií, v magii pak pracoval s magickými zrcadly ve spolupráci s médii – jeho hlavním médiem byl Edward Kelley ( vl. Jménem Talbot ) . Dee se ve svém sídle, v městečku Mortlake u Londýna zabýval krystalomancií.
Vlastnil vzácnou křišťálovou kouli tajemného původu, kterou nazýval „lapis manifestationis“ nebo „lapis sacer et mystikus“.Prostřednictvím této koule a média promlouvali duchové. Občas se duchové prostřednictvím média i materializovali, ovšem existují jisté pochybnosti o důvěryhodnosti Deeova média Kelleyho. O svých magických experimentech si Dee vedl podrobné záznamy, které se v neúplnosti zachovaly, a které roku 1659 vydal M. Casaubon ( Tru and faithfull relation of what passed from many years between Dr. John Dee and some spirits).
- Pomocí evokovaných andělů ( Michael, Gabriel, Uriel) získával Dee různá sdělení magická – např. henochiánský systém magie, o kterém se ještě zmíníme, ale také , prostřednictvím Kelleyho, nejrůznější pokyny, nezřídka politického rázu. (Gustav Meyrink ve svém románu Anděl západního okna tyto evokace, a vpodstatě život Johna Dee poutavým způsobem popisuje).
- Významným esoterickým spisem byla Monas hieroglypha, kterou Dee osobně věnoval císaři Maxmiliánovi I., při jeho korunovaci na uherského krále v Bratislavě. To mu později otevřelo přístup k císaři Rudolfu II. , který byl Maxmiliánův syn.
- 1583 odjel Dee s Kelleyem do Polska a v Anglii zanechali velké dluhy. Rozzlobení věřitelé poštvali dav, který vyraboval Deeův dům v Mortlake a zničil jeho sbírky i knihovnu.
- V Polsku dlouho nepobyli a odcestovali do Čech, kde byl Dee přijat císařem Rudolfem II.. Na nátlak papežského mnicha musel Prahu opustit a byl svěřen do péče nejvyššího purkrabího Viléma z Rožmberka. Začátkem března 1587 tedy přijel Dee se svou manželkou a Kelley se svou manželkou do Třeboně, kde měl Vilém z Rožmberka svůj zámek. Zřejmě díky intrikám Kelleyho však Dee upadl u Viléma v nemilost a byl nucen Třeboň opustit.
- Zatímco Kelley, vydávaje se za alchymistu, se usadil v Praze, v pověstném Fausotvě domě na Karlově náměstí, aby zde posléze skončil potupně svůj život při útěku z vězení, nešťastný a starý Dee se vydal s rodinou do Anglie.
- 1596 byl jmenován profesorem V Christ College v Manchestru a byl finančně podporován královnou Alžbětou. Místními puritány byl však nenáviděn jako čaroděj a byl jimi s celou rodinou persekvován.
- Po královnině smrti její nástupce Jakub I. Zbavil Deea profesury a tak Dee odjel zpět do svého sídla v Mortlake. Nachází nové medium, koná nové „actions“, studuje a píše.
- V prosinci 1608 v Mortlake umírá
- Jeden z jeho rukopisů, obsahující záznamy ze seancí konaných od prosince 1581 do května 1583,objevil rosekrucián Elias Ashmole roku 1666 po velkém požáru Londýna.
- Teprve řád Zlatého úsvitu objevil jeho systém enochiánské magie.
- díky evokaci vyšších inteligencí získal Dee tzv. enochiánský jazyk, který je klíčem magických formulí. K němu existuje 19 klíčů uspořádaných v kruhovém schématu. Enochiánský jazyk má svou zvláštní gramatiku a syntax a slouží především jako systém komunikace s anděly.. Crowleymu sloužil tento jazyk k nazírání aethyrů. Název enochiánského systému je odvozen od jednoho z proroků – Enocha/Henocha.
Zdroj:
NAKONEČNÝ, Milan. Lexikon magie. 4., rozš. a dopl. vyd. Praha: Ivo Železný, 2001. 398 s. ISBN 80-237-3612-4.
MEYRINK, Gustav. Anděl západního okna. Překlad Antonín Bayer. Vyd. 4., (V Argu 3.). Praha: Argo, 2005. 349 s. ISBN 80-7203-637-8.
https://cs.wikipedia.org/wiki/John_Dee
Obrázek: Wikipedia, archiv Lóže u Z.·.S.·.