Triglo

Na starých mapách a v několika písemnostech se město Jihlava nazývá Triglo či Triglas. Odkud se tento prapodivný název vzal a co vlastně znamená? Přečtěte si zajímavý článek s několika možnostmi výkladu.

PŮVOD NÁZVU “JIHLAVA”

Ze zpráv nejstarších pramenů vyplývá, že název řeky byl starší a sídliště dostalo jméno podle ní. Samotné nejstarší doklady jména “Giglaue” (1226) a sídliště “Gyglauam” (1233), “Giglava” (1233), “Yglaua” (1238),  atd., tj. Jiglava, naznačující nejpravděpodobnější původ názvu vodního toku ze slovanského jьgъla – jehla, něm. Nadel. Možný je ale i germánský, konkrétně langobardský základ “Igulaha” ve významu “ježový potok”. Oběma názvy měla být vyjádřena okolnost, že řeka měla ostré kamenité dno připomínající jehličky. Německé jméno řeky “Igel”, či ve starším období “Iglawa”, pak mělo být převzato z češtiny v době, kdy písmeno h ještě nevzniklo z g, tedy ve 12. století. Ve slovanských jazycích se však také mohlo jednat o jméno od základu jež – “Igel” a jméno je možno považovat za slovanské; později ve 13. věku se objevuje i jako německý název města “Iglau” používaný potom souběžně až do roku 1945. Tolik dle největší monografie věnované Jihlavě (str. 39; Pisková, Renata : Jihlava, NLN, Praha 2009)

Fabriciova mapa Moravy z roku 1569, vydání z roku 1625

Pramenem jsou tehdejší listiny, případně kronikářské záznamy, soupisy poddaných a podobně. Vývojem zeměpisných jmen se zabývá řada vědců, konkrétně pro Moravu jsou jejich výsledky obsaženy v knize Místní jména na Moravě a ve Slezsku (Hosák, Ladislav: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I. A – L, Academia, Praha 1970).

A TEĎ ZÁHADA

Na mapě z roku 1500 (Autor: Erhard Etzlaub), viz obr., určené pro poutníky do Říma, jsou některá slovenská a moravská města: Ostraua, Frydeck, Olmuncz, Znaim, Bruen, Tribicz a Triglo! TRIGLO je podle polohy s určitostí Jihlava! Kde se ovšem vzal tento název? V drtivé většině dokumentů a listin se totiž Jihlava nazývala IGLAU.

Erhard Etzlaub – Mapa pro poutníky do Říma z roku 1501, první tištěná mapa

Na další mapě, z roku 1501, je název TRIGLO nezměněn, což značí, že byl stabilně používán a dobře znám. Ostatní města si zachovávají svůj název, který v stylisticky upravené formě platí dodnes (např. Passau-Passav, Munchen-Muncen, Geneva-Genevora, Dresden-Dresen atd.). Variabilita koncovek -av, -au, -aua, -ava, -a, -o byla při transkripci a přepisech v tehdejších dobách běžná. Když se použije varianta -av místo -o, bude výsledkem TRIGLAV. Pozoruhodná je ovšem předpona Tri-, která se ve starších pojmenováních Jihlavy vůbec nevyskytuje (1223 – Gyglawa, 1234 – Giglawa, 1235 – Giglaua, 1238 – Yglaua). Důvodem může být použití místního hovorového pojmenování použitého speciálně pro tuto poutní mapu určenou pro lehčí orientaci poutníků. Ale stále je ovšem záhadou, kde se, byť jenom místně, vzal název Triglo, nebo při použítí přípoy -av, namísto -o, Triglav.

JOHN DEE

Další místo, kde se tento název nalézá jsou Deníky Johna Deeho (Edward Fenton, ed., Academia 2013) na straně 323. Zde je psáno: “9.března (1587) . Královská cesta.; 14.března. Přijeli jsme do Rychleb (Polsko). 15.,16.března. Urážky a opovržení od Chotka a Schonberga.;17.března. Odjeli jsme z Rychleb (Polsko). Do Kladska (Glotz) (Polsko).; 18.března. Náchod (Nahod).; 19.března. Pardubice.; 20.března. Polná.; 21.března. Triglas (pozn. ed. Podle trasy cesty se zřejmě jedná o Jihlavu): E.K. mi dal dalších 170 a z 200 kvůli výměně zbylo 60.; 22.března. Jindřichův Hradec.;” atd. atd.

ŽE BY ZKOMOLENINA?

O zkomolení jít nemůže z několika důvodů.
1, Čechy a Morava byly velmi známé krajiny.
2, Jihlava byla důležité a velké královské město, s těžbou stříbra (Kutná Hora – Kutten Perg, Kremnica – Cremnicz).
3, Ostatní (i menší) města si zachovali stejný název až do dnešních dob bez takto razantních změn.
4, Jihlava je pojmenovaná podle řeky, která ovšem na barevné mapě je označena správně, tedy “Iglau(a) flus”.
5, Pokud by to byl omyl, byl by v dalším vydání mapy pozměněn (mapy byly revidované!), podobně jako Brno (Bruen – Prunn).
Tuto záhadu není jednoduché vyřešit. Mapa se používala zhruba sto let a poté se již běžně užíval standardní název města. Mapy z: 1569 – Igla, 1680 – Iglaw (Gihlawa), 1750 – Iglau apod.

KULT BOHA TRIGLAVA

Trihlav či Triglav byl slovanským bohem ctěným pobaltským kmenem Pomořanů. Byl mu zasvěcen kůň sloužící jako orákulum, v jeho případě černý. Jeho jméno jasně odkazuje na trojhlavost boha, jež vyjadřovala jeho znásobenou moc.Měl oči a ústa zakryté zlatým pásem, aby neviděl hříchy lidí a jeho tři hlavy symbolizovaly vládu nad nebem, zemí i peklem.

CHRÁMY
1.  Štětín (pol. Szczecin, pobřeží Baltu)V chrámu zdobeném zdobeném řezbami a malbami byl vystaven dřevěný idol Triglava s třemi stříbrnými hlavami. Chrám byl velmi bohatý, protože štětínští bojovníci do něj odevzdávali desetinu každé válečné kořisti. Biskup Otto Bamberský dal jeho sochu po roce 1128 rozsekat a tři stříbrné hlavy poslat do Říma.
2.  Volyňe (polsky Wolin, pobřeží Baltu). Biskup Otta Bamberský se pokusil i zde chrám zničit, podařilo se mu ovšem zničit jenom svatyni, zlatého boha ukryl kněží na venkově v dutém stromě a pohané mu nadále přinášeli oběti.
3. Braniborsko (Berlín a kraj okolo)
Jediný doložený chrám ve vnitrozemí. Území bylo v 9. – 12. století předmětem bojů slovanských kmenů a Svaté říše římské. V průběhu 12. století se německým králům a císařům z Ottonské dynastie podařilo znovuzískat nad Slovany kontrolu, následné germanizaci se nicméně někteří Slované přizpůsobili a zachovali si svébytnost. V důsledku úspěšné německé křížové výpravy proti Polabským Slovanům udělil roku 1134 císař Lothar III. území Severní marky německému hraběti Albrechtu Medvědovi. Kult Triglava zanikl roku 1136 (!) pokřtěním knížete Přibyslava. Roku 1150 Albrecht Medvěd formálně zdědil po posledním havolanském knížeti Přibyslavovi havolanská území a město Braniboř. O svatyni v Braniborsku se ale zmiňuje ještě kronika ze 13. století a český kronikář Pulkava z druhé poloviny 14. století.

Je možné, aby v Jihlavě v dobách před jejím založením stál jakýsi chrám zasvěcený bohu Triglavovi? Kopec a lesopark na východ od hradeb města se odpradávna nazývá Heulos či Heillos. Má svůj původ pravděpodobně v pohanských dobách jako svatý háj, svatý les, ale také jako les „nesvatý”. Z roku 1444 byla zaznamenána verze „hayleius”, z roku 1461 „heyleiss”, z roku 1473 „hawrleiss”. Dle současného německého pravopisu lze přeložit: Heil – spása, blaho, zdar; das Los – úděl, osud; los – zbaven, zproštěn, prost (čeho); heillos – zlý, zoufalý, žalostný, neblahý, zatracený, bezbožný, bohaprázdný. Lze tedy usuzovat, že původní význam názvu mohl být například „zatracený kopec” nebo „bezbožný vrch”, „zlý kopec”, „žalostný kopec” a podobně. Psaná verze Heulos užívaná ve 20. století je pravděpodobně přepis téhož významu.

Že by se ve jméně tohoto kopce dodneška zachoval odkaz na slovanské (pohanské) posvátné místo? Tzv. “obětní kámen” byl přemístěn z Heulosu teprve až ve 20.století. Nyní jeho část leží u kostela sv. Jakuba.

Odlomený zbytek jakéhosi pravěkého oltáře. Apotropaický kříž vytesán později pro vyhnání starého kultu.

Bůh Triglav je bohem tří světů – nebe, země a pekla. Východní část Jihlavy tvoří kamenný ostroh, na jehož vrcholku stojí dnešní kostel sv. Jakuba. Pod ním, jakožto pod celou Jihlavou, je síť katakomb. Je možné, že určité podzemní prostory byly ve skále již před osídlením? Možná v této podzemní síni byl chrám zasvěcen temnému aspektu boha Triglava.

THULE – AHNENERBE

Za druhé sv. války byl o Jihlavu velký zájem ze strany nacistických okultistů ze skupiny Ahnenerbe.
CO TO BYLO ZA SPOLEČNOSTI?
Adolf Hitler byl velice zapálený pro okultismus. Němce zajímala zejména idea, že jsou vlastně potomci rasy Árijců, kteří podle jedné z hypotéz pocházeli z Tibetu, z podzemní říše Agartha, která má být údajně pod Tibetem a Mongolskem. Právě kvůli tomu vznikla tajná společnost Thule, do níž patřili různí význační pohlaváři.
A protože někteří vysocí představitelé nacismu opravdu věřili v tajemné, mimořádně vyspělé a dosud neobjevené světy, s jejichž pomocí by mohli ovládnout svět, vznikla i další skupina Ahnenerbe, která měla hlavně s pomocí archeologie a antropologie dokázat nadřazenost takzvaně nordické rasy.

O.Skorzeny

A V JIHLAVĚ?
V roce 1940 do jihlavského podzemí sestoupila skupina berlínských vědců (okultistů), společně se třemi Asiaty (snad z Tibetu) a prováděli tam neznámé magické operace a pokusy.
V roce 1941 se začala stavět prominentní škola Adolfa Hitlera na vrcholku výše uvedeného kopce Heulos, do jehož stěn vytesali runy (viz článek “Hrádek Heulos). Mezi lety 1941-1945 byl v Jihlavě ubytován vysoký důstojník SS a známý okultista Josef Bauer, který si pod domem, přímo do masivu jihlavského ostrohu, nechal vytesat prapodivnou svatyni s kamennou lebkou (viz článek “Bauerova podzemní svatyně v Jihlavě“).
Na nedalekém Blaníku dělal výzkumu velmi známý Otto Skorzeny, člen Ahnenerbe, specialista na hledání pokladů (svatý grál) či podzemí (Agartha). Že by vynechal tehdy známou okultní Jihlavu?
Je možné, že jak staří Slované, tak i němci NĚCO věděli? Starodávné božstvo, jehož jedna hlava zastupuje vládu nad podzemní říší, silně koresponduje s německým zájmem o nalezení vchodu do podzemní říše Agarthy. Vše odkazuje k tomu, že na místě dnešního východního cípu Jihlavy, na místě dnešního kostela sv. Jakuba Většího, bylo jakési osídlení uctívačů Triglava. Jakékoliv zmínky se bohužel nedochovaly, možná byly cíleně vymazány, skryty, překryty křesťanským světem, tak jak se dělo i na jiných místech, kam vkročila noha svaté církve.

Hrádek Heulos (Heil-loss)

TROJKOSTELÍ?

Další variantou jména Triglo je skutečnost, že v Jihlavě byly již od jejích počátků tři kostely, které se stavěly pravděpodobně všechny najednou (!). Jednalo se o dominikánský kostel Povýšení sv. Kříže, premonstrátský kostel sv. Jakuba Většího a minoritský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Podle knihy Jihlava a kámen mudrců (Golský, Tomáš) je Jihlava postavena podle posvátné geometrie po vzoru Jeruzaléma. Tyto tři kostely dohromady tvoří rovnoramenný trojúhelník, což jistě není náhoda. Pokud se tento trojúhelník překlopí po severo-jižní straně, tak jeho špička přesně zasáhne záhadný nacistický hrádek (viz článek). Celá Jihlava má více souvislostí a geometrických anomálií. Také geografická poloha Jihlavy je opravdu velmi podobná té Jeruzálémské.

Je tedy možné, že v poutní mapě z roku 1500 je název Triglo právě kvůli této skutečnosti? Byla Jihlava postavena jako “malý Jeruzalém”? Proto tu cíleně přespávali králové a císaři (téměř všichni) a podepisovali se zde významné smlouvy? Více o tomto tématu viz celá výše zmiňovaná kniha.

Celé téma ještě čeká na rozluštění.

Zdroje:
dalsimoravak.wordpress.com/2012/08/15/kralovska-mesta-na-morave/
cs.wikipedia.org/wiki/Trihlav
www.ceskatelevize.cz/ct24/archiv/1142476-magie-a-okultismus-co-hitlerovi-muzi-hledali-v-jihlavskem-podzemi-a-na-blaniku
Baltische Studienen (Verlag Christoph von der Ropp, Stettin 1832), str. 52
slovane.cz/?p=47

GOLSKÝ, Tomáš. Jihlava a Kámen mudrců. Vydání první. [Jihlava]: [Tomáš Golský], 2016. 114 stran. ISBN 978-80-260-9852-2.
wikipedia.org


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nadcházející události