Megalitická památka u Jihlavy!

Znáte Kounovské kamenné řady na Rakovnicku? Badatelé, historici i geologové po 30 letech bádání naznali, že se jedná o pravěkou megalitickou observatoř či kalendář. Je možné, že badatel Tomáš Golský z Jihlavy nalezl obdobné kamenné řady i nedaleko Jihlavy! Pokud by se nález potvrdil, stal by se důkazem osídlení tohoto území již v době, kdy se začali stavět pyramidy v Egyptě.

Badatel z Jihlavy věří, že objevil pravěký kamenný kalendář, určující roční dobu (Jihlavské listy, 27.5.2017, autor: Petr Klukan)
V Kounově srovnané kameny v řadách v krajině souvisí asi s nedalekým hradištěm. Jak říká známý geolog a filozof Václav Cílek, může se jednat o druh rituální ochrany. „Kameny jsou často předkové. Stávají se kameny a stráží…,“ říká ve filmovém dokumentu, věnovaném této stavbě.

řady a kameny

Dojíždíme na kopec, kterému se lidově říká Svinčák, nad Kosovem, tři kilometry od Jihlavy. Zde necháme auto a pěšky se vydáváme ke kamenům. Tomáš Golský má v ruce náčrt se zakreslenými kameny v řadách. „Tady je jedna řada, kameny jsou tady, támhle, tam…,“ ukazuje je v přímce mezi stromy. Sem tam nějaký chybí.
„Deset řad kamenů je v různém stadiu zachovalosti, některé řady jsou narušeny důlní činností, další kameny zmizely v důsledku zemědělské činnosti,“ vysvětluje.
Řady kamenů jsou od sebe vzdálené asi 10-11 metrů, viditelných kamenů je asi šedesát. Odmyslíme-li si stromy, řady kamenů jsou opravdu vidět.
Zastavujeme se u toho největšího. „Přezdívám mu Dvojčata,“ říká badatel. V kameni jsou otvory, které umožňují zasunutí zhruba 20 cm tyče z latí. Tomáš Golský to předvádí, a vyslovuje teorii.
„Pokud se nejedná o hříčku přírody, mohou – díky orientaci kamene a stínu, které tyčky vrhají – suplovat jakési primitivní sluneční hodiny, které ráno, v době východu slunce v období jarní a podzimní rovnodennosti, zimního a letního slunovratu, mohly určovat, v jaké roční době se nacházíme.“

Stín tyčí zasunutých do otvorů vytváří stín, který se v průběhu roku pohybuje. Pro stín v době slunovratů či rovnodenností je v kameni ne náhodou vytesaná drážka.

Václav Cílek v dokumentu hovoří o slunovratových liniích v Kounově. Pravěký člověk prý „neměl zaručeno“, že rok se opakuje, a tak linie Slunci ukazovaly a pomáhaly mu při cestě oblohou.
Jsou kamenné řady nedaleko Jihlavy megalitickou stavbou? Badatel Golský by byl rád jejich objevitelem. Nohama ale zatím zůstává na zemi. „Byla by to obrovská zajímavost, pokud by se prokázalo, že se nejedná o  pozůstatky po těžbě stříbra či přírodní jev.“

Pohyb slunce nad horizontem. Horní pozice: letní slunovrat, dolní: zimní, prostřední: rovnodennosti


Tomáš Golský je autorem vloni vyšlé knihy Jihlava a Kámen mudrců, která čtenářům předestírá zajímavé teorie. V ní popisuje i „posvátnou geometrii Jihlavy“ – geometrii tří jihlavských kostelů a kopce Heulos.
„Zde jsem přišel s teorií, že výše uvedené stavby tvoří pravidelný geometrický obrazec dvou totožných rovnoramenných trojúhelníků, orientovaných základnami k sobě. Střed tohoto pomyslného kosočtverce se nachází přesně ve dvoře jihlavské radnice – v bodě magistrátní studny.
Z tohoto bodu, chcete-li středu města, vychází slunce v letním slunovratu nad kopcem Heulos, v zimním přímo nad Jakubem, a zapadá nad kostelem Nanebevzetí P. Marie. Pokud v době východu slunce o zimním slunovratu protáhneme přímku dál, přes chrám sv. Jakuba, dostaneme se přímo na tento kopec, kde leží kameny, které jsou orientované svým sklonem na tuto zimní slunovratovou linii.“
Badatel ani toto nepovažuje za náhodu.
V Kounově po třiceti letech dospěli k názoru, že o náhodu nejde, a kamenné řady zde mají pravděpodobně astrokalendářní úlohu.
Golský má prozatím několik teorií, se kterými pracuje. „Bude záležet, zda se je podaří vyvrátit,“ dodává. Jednak – zda nejde o přirozený původ kamenných řad, nebo zda nemají souvislost s těžbou stříbra. „Tu druhou teorii by bylo možno vyvrátit nahlédnutím do důlních map.“
Nadšený badatel již zkontaktoval Národní památkový ústav (NPÚ) v Českých Budějovicích.

Vrch kopce Svinčák je oddolovaný. Co zde bylo v době stavitelů kamenných řad?

Na místo se také přišel podívat archeolog z Muzea Vysočiny David Zimola.
„Existenci kamenných řad nemohu potvrdit, ani vyvrátit,“ říká Zimola s tím, že celá oblast je poddolovaná, a kameny tu byly vytahovány z velkých hloubek. Aby se mohla potvrdit teorie kamenných řad, musel by se vykácet les, a kameny odkrýt. „Asi se to nikdy nedozvíme,“ dodává Zimola.
Co bude dál? Badatel Golský se nevzdává a snaží se sestavit odbornou pracovní skupinu, složenou z archeologů, lidí z NPÚ, Muzea Vysočiny. Rád by, aby odpovědné osoby vše prověřily na místě.
„Odpovědi však bude muset přinést více vědních oborů, nejen archeologie, ale i geologie, geografie, astronomie a astrologie, neboť všechny tyto vědy jsou při prokázání či vyvrácení existence jihlavských kamenných řad vzájemně propojeny,“ myslí si Golský závěrem. 

Vrch Svinčák JV od Jihlavy je výrazným prvkem s rozhledem do daleka.

Zdroj:
http://www.jihlavske-listy.cz/clanek22476-badatel-z-jihlavy-veri-ze-objevil-praveky-kamenny-kalendar-urcujici-rocni-dobu.html

Foto: archiv Lóže u Z.·.S.·.

Nadcházející události