Divné kameny ve zdi kostela sv. Jakuba, které by tu neměly být

Snad nejspornější místo v dějinách Jihlavy je její založení. Podle historiků spadá založení do první poloviny 13. století. Musím ovšem upozornit, že “ves” Jihlava, o které se mluví níže je na soutoku řeky Jihlavy a potoka Jihlávky. Samotná “velká” Jihlava je o 2 km a 100 výškových metrů dále. A ta, byla prý dle oficiální historie založena “na zelené louce” v oné druhé pol. 13.st. Tím se dostávám ke spornému momentu. Existují nepřímé důkazy, že už před vznikem vsi Jihlava, byl kamenný vrch, na kterém později vyroste dnešní Jihlava plně osídlen.

Wikipedia: Dějiny Jihlavy – “Počátky Staré Jihlavy jsou kladeny do 2. poloviny 12. století. Tržní ves vznikla nad brodem na levé straně řeky Jihlavy pravděpodobně jako jedna z etapových osad na Haberské stezce. Založena byla českými osadníky tzv. vnitřní kolonizací. Osada se tak stala východiskem pro další osidlování okolí. Se založením osady souvisí i stavba kostelíku svatého Jana Křtitele s hospitálem a hřbitovem, která je řazena do poslední čtvrtiny 12. století či před rok 1200. První písemná zmínka pochází z roku 1233, kdy je osada uvedena v listině želivského kláštera jako Giglava. Ze stejného roku pochází i konfirmační listina olomouckého biskupa Roberta, jež obsahuje výčet 13 desátkových vsí náležejících ke kostelu sv. Jana Křtitele v Jihlavě. Kostel sv. Jakuba Většího (pozn.: na oné “zelené louce”) byl postaven před polovinou 13. století v době vzniku samotného královského horního města Jihlavy v duchu pozdně románské baziliky. Původní pozdně románskou baziliku ještě před dokončením zničil požár a již kolem roku 1250 byla stržena a nahrazena gotickým objektem.”

KAMENY

Pokud obejdete kostel sv. Jakuba a dostanete se k jeho zadní části, chvíli postůjte a pořádně si prohlédněte jeho zeď. Pokud budete dostatečně pozorní, všimnete si kamenů, které mezi obyčejné neopracované nepatří. Ve zdivu se nacházejí zbytky čehosi kamenného. Některé kameny jsou různě zakřivené, otesané, profilované, žlábkované apod. Pokud si všimnete jednoho, ostatní se budou rychle objevovat také. Celkem je jich několik desítek.

V raném středověku se z kamene stavěly pouze hrady nebo kostely. Hrad poblíž nebyl a také tvary kamenů naznačují, že šlo spíše o jakousi sakrální stavbu. Kámen se nikdy zdaleka nedovážel, vždy šlo o místní zdroje. Pravděpodobně tedy šlo o místní zbořenou sakrální budovu, která stála na místě současného kostela. Z počtu a tvaru kamenů usuzujeme na románskou rotundu. Pokud to takto bylo, je možné, že původní osídlení Jihlavy nebylo v údolí “U Jánů”, jak je všude prezentováno, ale rovnou zde na kamenném ostrohu v místě současného kostela sv. Jakuba. 

A pokud si dovolíme zaspekulovat ještě dále, tak nás zarazí důvod stavby jakési románské rotundy na kopci uprostřed lesů. Jak jistě víte, tak římsko-katolická církev je silně misionářským náboženstvím (ohněm a mečem) a tak musela mít velmi vážný důvod, proč chtěla svůj symbol moci postavit zrovna zde. Soudím, na základě podobných situací v historii, že zde chtěla církev něco potlačit, umlčet, zakrýt. Tudíž, že zde leželo možná jakési posvátné místo původních obyvatel. Tomu nasvědčuje i nedaleký nález kamenných megalitických řad na dohled od tohoto místa.

Historikové se drží jen písemných pramenů. Tyto mají ovšem velmi omezený rozsah informací. Je v podstatě náhoda, když se dochová raně středověká písemnost a ještě větší náhoda, když zrovna v této písemnosti je zmínka o čemsi. V Čechách bylo poměrně živo již od neolitu a strategické a výhodné místo jako je Jihlava muselo být dávno kolonizováno. Každopádně si každý musí udělat názor sám. Nejlépe na ostrohu za kostelem sv. Jakuba.

Foto: archiv LUZS a www.strahovskyklaster.cz


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nadcházející události