Dne 18. května 1523 vypukl ve městě obrovský požár. Padly mu za oběť lidé, domy i zvony na věži kostela svatého Jakuba.
O pár let později bylo rozhodnuto obcí zhotovení nového. Ohromného zvonu. Měšťané jihlavští chtějíce se blýsknout svým bohatstvím, pozvali si pražského zvonaře Brikcího z Cimperka, aby jim ulil zvon, jaký široko daleko žádné město nemá. Slíbili mu za to pěkných pár kop grošů. když se dílo vyvede. Léta Páně na den sv. Michaela r. 1563 (5.září) byl velký zvon ulit v hradebním příkopu u Panenské brány. Když se ve velikém kotli vařila zvonovina, přicházely ženy a dívky, mladé i staré, hříšné i zbožné a házely do vroucí zvonoviny zlaté řetízky, prstýnky milým potají darované, šperky odkázané rodiči na smrtelném loži, těžce nastřádané tolary a groše, zlaté upomínky na zmizelé štěstí. To vše pomalu mizelo ve žhavé výhni. Nejvíce ze všech darovala na ulití zvonu lazebnice Zuzana. Bylo to 1840 zlatých peněz, jimiž vykoupila své hříchy. Povrch zvonu je krásně vyzdoben řadou ornamentů a reliéfy Zvěstování Panny Marie, Ukřižovaného a sv. Jakuba, patrona kostela. Svoje jméno pak mistr Brikcí poznamenal na zvoně hned dvakrát. Sotvaže zvon, křtěný jménem Jakub, byl na věž 25. října 1563 zavěšen, sedla si Zuzana na stolici mezi dveře chrámové a nechala si jím zaživa vyzváněti. A od té doby zůstalo zvonu jméno Zuzana, přesto že je Jakub. A protože na jeho ulití darovali Jihlavané to nejdražší, co měli, hluboko se na staletí do jejich srdce vryl. Zvon mistra Brikcího řečený Zuzana na nižší svatojakubské věži váží přes 7 tun, průměr 220 a výšku 182 centimetrů… je druhý nejvěší zvon na Moravě.
Z KRONIKY
Téhož roku v den Michala (29. září 1563) v 17 hodin pan Brikcí, měšťan a konvář na Novém Městě Pražském, ulil zde na parkáně u brány Matky boží velký zvon. Vážil na 120 centnýřů. Při odlévání byli přítomni páni kazatelé, přísežní z rady a mnoho osob z obce. Před odléváním i potom se lidé modlili klečíce na kolenou, na to zpívali Te deum laudamus německy a píseň “Buď pochválen a chvalořečen” etc. Od každého centnýře byly dány onomu Brikcímu 2 kopy a zvon stále ve všem všudy 750 kop kromě toho, co městská obec na to dala, totiž kolem 24 centnýřů děl. Zvonoviny přebylo 21 centnýřů, z toho byl ulit následujícího roku zvonek na Špitálskou věž a na Farní věž, který bije čtvrti, item zvonek na Nový hřbitov. Mistr těchto tří kusů byl Girg Gleichsner.
Velký zvon vyzváněl poprvé na den Všech svatých a předtím v ponděli před Šimonem a Judou (25. října), byl tažen více než 100 osobami z parkánu do farního kostela. A zvonilo se jím poprvé a zadarmo dítěti Thomy Matyáše, soukeníka.
Druhého dne po Všech svatých si dala vyzváněti velkým zvonem nemocná lazebnice Zuzana ze Spitzerovy lázně ještě za svého života. Seděla na židli pod vraty a naslouchala zvonění.
A jméno Zuzana již zvonu zůstalo a nese je dodnes. Pověst pak vyzdobila stručný záznam Leupoldův v dojímavý příběh žebračky, která věnovala velké jmění na ulití zvonu, aby se mohla těšit jeho velebnýmn zvukem. Obyvatelé Jihlavy vzhlíželi ke zvonu Zuzaně s obdivem a úctou. Není tedy divu, že v příhodě zaznamenané kronikářem k roku 1615 spatřovali nedobré znamení. Dne 15. června 1615 se vymkl velký zvon z čepu a vypadl stranou.
Zdroje:
Lidové pověsti z Jihlavy a okolí (Karel Polák, 1993)
Listy a obrazy z minulosti Jihlavy (František Hoffmann, 1958)
http://www.zjihlavy.cz/
http://www.iglau.cz/