Motta, citáty a klíčové texty

TRIA SUNT MIRABILIA: DEUS ET HOMO, MATER ET VIRGO, TRINUS ET UNUS.
[Tři jsou zázraky: Bůh a Člověk, Matka a Panna, Trojí a Jediný.]

Chymickým badatelům Příroda, Rozum, Zkušenost & četba budiž vůdcem, holí, brýlemi a lampou !
Zdroj: Maier, Michael – Atalanta Fugiens emb. XLII

A když jsem ty věci spatřil býti možnými, není mi již nic nepodobného k věření, jak v Božských, tak v přirozených věcech.
Autor: Roger Bacon

Ferdinand, král Aragonský: „Hermeticus es, ut videris.“ (Zdá se, že jsi hermetik.)
Lodovico Lazarelli: „Christianus ego sum, o rex, et Hermeticum simul esse non pudet.“ (Jsem křesťan, ó králi, a nestydím se být zároveň hermetikem.)

Ex Deo nascimur, In Jesu morimur, Reviviscimus per Spiritum Sanctum.
Zdroj: Fraternitatis Rosae Crucis

Učiň z ženy a muže jeden kruh, z něj ať povstane čtverec o stranách rovných průměru kruhu. Pak vytvoř trojúhelník, který se navrátí v dokonale okrouhlou sféru; tak se zrodí (filosofický) KÁMEN. Jestliže tento postup ihned nepochopíš, pak musíš poznat základy geometrie a budeš vědět vše.
Zdroj: Maier, Michael – Atalanta Fugiens emb. XXI

„<Bůh Tvůrce> jako šperk božského těla seslal Člověka, smrtelného živého tvora jako šperk tvora nesmrtelného. <Tento> šperk získal ovšem oproti ostatním živým tvorům a oproti Kosmu navíc Řeč a Mysl. A tento Člověk se stal divákem božího díla, i užasl a poznal Stvořitele.“
Zdroj: Corpus hermeticum IV,2

Dvacet dva písmen Tóry připevnil mu na jazyk, zjeviv mu – Svatý budiž požehnán – jejich tajemství. Nechal je plouti ve vodě, páliti na ohni, šuměti ve vzduchu, zářiti na sedmi hvězdách a vejíti do dvanácti souhvězdí.
Zdroj: Sefer Jecira

„Já jsem Hospodin a jiného už není. Já vytvářím světlo a tvořím tmu, působím pokoj a tvořím zlo, já Hospodin konám všechny tyto věci.“
Zdroj: Bible – Izaiáš 45,7

„6. Jakékoli divuplné dílo, které je konáno, ať již magické, kabalistické nebo jiného druhu, má nejprincipiálněji odkazovat k slavnému a požehnanému Bohu, jehož milosrdenství vylévá každodenně nadnebeské vody zázračných sil na kontemplující lidi dobré vůle.
9. Není vědy, která by nám více potvrzovala Kristovo božství, než magie a kabala.
13. Magické konání není nic jiného než snoubení se světem.“
Zdroj: Giovanni Pico della Mirandola – Teze o magii-De hominis dignitate; 1496

„… jedni obsah mých výkladů nazvou pověrou a čarodějstvím, druzí pak bezbožností a rouháním, neboť se budou domnívali, že tyto síly jsou projevem mocí pekelných. … Těmto však ihned odpovídám: „Ty tedy věříš, že tyto věci nabývají své síly a moci jen tehdy, když jsou zhotoveny pomocí Ďábla? Proč raději nevěříš, že Stvořitel přírody, na nebesích sídlící Bůh, mohl by tyto síly a tuto moc soustřediti do kovů, kořenů, bylin a kamenů? Byl by snad ďábel mocnější, důvtipnější, všemohoucnější a silnější než jediný, věčný, všemohoucí a milosrdný Bůh, který pro blaho člověka tyto věci stvořil a těmto silám rozkázal tryskati z kovů, rostlin, kamenů a z ostatních věcí, které žijí a kvetou na zemi a pod zemí, ve vzduchu a ve vodách? … směle tvrdím, že kovy, kameny, kořeny, byliny a plodiny jsou nadány vlastní živoucí silou, kterou my ještě můžeme zvýšiti, připravíme-li neb zpracujeme-li je ve vhodné době, která jim dodává síly a působnosti, jak se každý může z mnohých dokladů přesvědčiti.“
Zdroj: PARACELSUS a BOR, D. Ž. Základy magie: (archidoxa magica). Překlad Jaroslav Novák. 2., opr. a rozš. vyd. Praha: Trigon, 1991. 97 s. Ametyst. ISBN 80-85320-19-3.


„Universalismus = jest to porovnávací způsob nazírání na různé kultury, náboženství, filosofické směry a metapsychickou praxi různých národů a dob. Universalismus není žádným organisovaným směrem; jest Sethem v předchozích řádcích citované legendy („Adam měl dva syny: Kaina, sílu hrubou a Abela, produševnělou jemnost; nemohli se shodnouti a vybíjeli se ve vzájemných půtkách; – proto jejich dědictví připadlo Sethovi, synu třetímu, nadanému silou i duchem…“).
K nejvyšší metě vede mnoho cest, vhodných pro různé jedince, dle rasy, temperamentu, neb inteligence. Nelze zavrhovati žádný filosofický názor, vývojový systém neb náboženství, pokud vedou k Bohu. – Nemáme práva souditi Budhu, Krista neb Mohameda, nepovznesli-li jsme se na jejich úroveň; všechna velká náboženství a jejich reformátoři sledovali stejnou ideu; ukázali jen novou cestu a metody, jež vedou ke společnému cíli. Z Milána do Říma lze jíti mimo jiné pěšky, koňmo, neb vozem; – blázen by byl ten, kdo by tuto pravdu popíral. – Ne bez důvodu uznal Mohamed veřejně křesťanství. Kdyby Kristus byl zavrhl Gotamu, nebyl by Kristem. Kdyby mystik prohlašoval svou metodu za jedině správnou, dokazoval by, že není mystikem, ale neinteligentním mluvkou… 
Okultismus jest metodickým a analytickým prodloužením náboženství. – Různé metody a analysy daly různé směry okultní, jež vycházejíce ze stejného zřídla, skrývají stejnou pravdu v essenci. 
Chtěje ukázati na společnou pravdu všech směrů náboženských a okultních, stavěl původní primitivní universalismus na symbolech společných všem. Neboť ony jsou abecedou hermetismu. Proto Achuenaton (Amenhotep IV. ; XIV. st. př. Kr.) ukázal na slunce, chtěje zmírniti náboženskou nevraživost; – proto Platón učil o světě Ideí, Gnostikové o Prvopočátku, Alchymisté o Pralátce, Rosekruciáni o Prapříčině, nebo dvojpohlavním Bohu. 
Tito všichni pili z velkého pramene universalismu. [Pozn.: pro ilustraci si můžete přečíst citát E. Léviho uvedený na začátku této knížečky.]
Žijeme několik tisíc let; naše idea stála u kolébky lidstva a celá kultura ducha a jeho víry pomáhá nám nésti naše světla… Jsme mladí, jak legendární pelikán Rosekruciánů; obrozujeme se svobodou svých stoupenců, svobodou víry a očisťujícím ohněm nepředpojaté vědy a naší tradice.
Nejsme doktrinou; jsme studiem doktrin. Nejsme vázáni náboženstvím; ale studium náboženstev lidstva jest předmětem našeho syntetického studia. Neprobouzíme ducha pro vědu, ale vědu pro ducha.“
Zdroj: LASENIC, Pierre de. Universalismus. V Praze: Universalia, 1933. 14 stran. Logos; 1. svazek.

„Zkoumání skrytých sil po stránce teoretické nazýváme okultismem. Pokud člověk chce záměrně pracovati s těmito silami a jimi působiti prakticky, dává vznik magii.
Mluvíme-li tedy o jevech okultních (to jest skrytých, dosud všeobecně a oficielně neznámých a neuznávaných) mluvíme o teoretické části věd hermetických. Využití těchto jevů (shrnutých v nauku teoretickou, zvanou okultismus) na poli praktickém nazýváme magií. Syntézu okultismu a magie, to jest teorie a prakse, nazýváme pak hermetismem. 
Hermetismus se tedy dělí na:
a.) Okultismus, čili nauku o tajném, skrytém, nezpopularisovaném, jež obsahuje hypotézy, názory a dogma hermetismu, získané metodou analyzy, analogie a syntézy.
b.) Magii, jež jest praktickou částí hermetického systému.
Veškerá konstrukce hermetických věd vychází ze dvou základních zákonů obsažených již v proslulé Smaragdové desce Hermově:
1.) Zákona analogie  a
2.) Zákona syntézy.
Zákonem syntézy slučuje hermetik jednotlivé jevy, účinky a projevová torsa sobě příbuzná v pojmový celek, aby došel k příčinné síle jedné úrovně. Dle zákona o analogiích dedukuje pak na analogický projev v úrovni druhé, ať již příčinné nebo výsledné. 
Na rozdíl od vědeckých metod naší doby, které vycházejí z analysy, kdežto syntéza a analogie slouží pouze jakožto vedlejší metody kontrolní, pokládá hermetismus poslední dvě za základní a analysou pouze ověřuje svoji práci.“
Zdroj: KEFER, Jan. Syntetická magie. Praha: Ediční sdružení Universalia, společnost č. hermetiků, [1935]-1939. 488 s. Knihovna Spektrum. Řada 2.

Foto: Pixabay, archiv Lóže u Z.·.S.·.

Nadcházející události