Jacob Joseph Joepseri

Učený a vážený filosof, lékař, fyzik a alchymista, žijící od r. 1661 v Jihlavě, autor knihy o prodloužení života a hledání všeléku, se stal hlavním patronem Lóže u Zeleného Slunce krátce po jejím založení. Jeho zapomenutý náhrobek byl nalezen v seznamu nálezů archeologického průzkumu kostel Sv. Jakuba v Jihlavě. Již podle unikátního erbu zobrazeném na náhrobku Lóže u Z.·.S.·. poznala, že se jedná o zajímavou osobnost. Za pomoci předního jihlavského grafika jsme zrekostruovali erb a poté dohledali informace o jeho životě a díle. I přes překvapivá zjištění o jeho celoevropské proslulosti, zůstává pro Jihlavu stát v pozadí. Možná to takto sám chce.

ŽIVOTOPIS
Joepseri, Jacob Joseph (Joepserus, Jacobus Josephus/Jöpser, Jakob Joseph/Jöpser, Jacob Joseph) se narodil r. 1627 v Horní Falci (Řezno). Dětství prožil na českokrumlovském panství Eggenberků (Jan Oldřich; vlastnil Prachatice, Netolice, Český Krumlov, hrady Zvíkov a Orlík). Studoval na třech, v té době proslulých, univerzitách. Lékařství studoval na univerzitě v Montpellier (nejlepší fr. lékařská univerzita s velkou botanickou zahradou), právo studoval na univerzitě v Bologni (Itálie, nejstarší univerzita na světě, světské a kanonické právo, studoval zde např. Koperník nebo U. Eco) a filosofii na univerzitě v Ingolstadtu (zde založen také řád Illuminátů). Po studiích se stal lékařem v Českém Krumlově. Od r. 1658 již pracoval na Moravě a patrně od r. 1661 byl usazen v Jihlavě. 16. 10. 1676 se stal zemským lékařem pro jihlavský kraj. Ve vědecké oblasti vynikl jako odborník v oblasti prodloužení života (teorie Virtus Vitalis) a napsal knihu „Isagoge seu Manuductio ad vitam longiorem” (Norimberk, 1680), která proslula po celé Evropě. Zemřel 12. 7. 1695 v Jihlavě. V jeho lékařském poslání pokračoval i syn Josef (1672 – 1732), člen jezuitského řádu.

Erb

ERB
Jediný erb, který se dochoval je zerodovaný zbytek na náhrobku a překreslený celý náhrobek pana Marziho z roku 1771, kdy se všechny náhrobky z prostoru kolem kostela, při rušení hřbitova, přesouvaly do krypty pod kostelem nebo se použili jako podlahové kameny kostela. Každopádně tyto dva zdroje stačily k rekonstrukci. Uroboros s korunkou, osmicípá hvězda a tři supí hlavy jsou dostatečně zřetelné. Tyto tři symboly jsou nejzajímavějšími částmi erbu a zároveň skrývající vzdělanost a zaměření Joepseriho. Například symbol hada zakusujícího se do svého ocasu, tzv. Uroboros, byl znám jen velmi úzké skupině osob té doby. S pomocí kreslíře Petra Kopla, který je autorem skice, se nám podařilo zachytit pravděpodobný vzhled celého erbu. V článku o symbolice Lóže u Z.·.S.·. naleznete též podrobný popis jednotlivých symbolů.

ALCHYMISTA
Lóže u Z.·.S.·. má několik nepřímých důkazů o tom, že J. J. Joepseri byl právě tím alchymistou, kterého Jihlava prozatím postrádá. Klasické historické prameny o alchymistovi v Jihlavě mlčí, i když v každém městě podobné velikosti a zaměření nějaký byl.
Důvody místní i osobnostní:

  1. Jihlava královské město a jedno z největších v královstí;
  2. V Jihlavě byly rozsáhlé stříbrné doly a práce s kovy;
  3. Jihlava měla velkou královskou mincovnu;
  4. Jihlava stál na předním místě v právní oblasti (vrchní soud);
  5. V Jihlavě byla velká tiskárna a výrobna papíru.
  6. Jacob Joseph Joepseri vyrůstal v Českém Krumlově (Mekka alchymistů);
  7. Lékař a fyzik (dobově spjaté s alchymií);
  8. Termín “prodloužení života” (vitam longiorem) byl používán pouze alchymisty;
  9. Ve své knize uvádí termín „Panacea”, což je alchymistický přepis termínu „kámen mudrců”, panacea=všelék, (Morbis Panacea supremis Sribitur hoc libro. (Epinicion s.2); Et toto Panacea potens canabitur Orbe. (Epinicion s.3);
  10. Motivy erbu jsou alchymisticko-hermetické (uroboros, 8-mi cípá hvězda, 3 supí hlavy, aj.);
  11. Žalm na titulní obraze: Frustra autem iacitur rete ante oculos pinnatorum = Líčit síť před očima ptáků je jistě zcela zbytečné. (Přísloví 1:17) – odkaz na nutnost pracovat ve skrytu;
  12. Titulní obraz odkazuje na tři alchymistické procesy: nigredo (kostra), albedo (rytiř) a rubedo (žena) a tři filosofické principy (3 ptáci, tj. sulfur, sal, mercurius);
  13. Jeho blízkým přítelem byl Joannes Erenstus Kautzmann (Pharmacopoeus Echinopolitanus), lékárník jenž pro svou praxi musel
    laborovat a znát potřebné aparatury;
  14. V úvodním textu používá velmi často termíny a bytosti z řecké mytologie, což byl tajný jazyk alchymistů (Emblematury z této doby jsou plné těchto odkazů);
  15. Byl nositelem titulu Eques Auratus, stejně jako před ním alchymista Edward Kelly.

NÁHROBEK
Na pozemku kostela sv. Jakuba bylo nalezeno mnoho náhrobků z dřívěji zrušeného hřbitova, který se rozprostíral kolem kostela. Jeden z nich patřil i panu Jepserimu.
Text náhrobku: (s doplnění zkratek)
D.T.O.M. HIC JACET PER QUEM PLURIMI NON DUM JACENT,
PRAEnobilis: AC EXCelens DUUS (diffamatus) JACOB JOS. JEPSERI,
PHIL:(philosophus) ET MED.(medicinae) DOCTOR EQUES AUR.(auratus) ET COMES PALAT:(palatinus)
PER DISTRICTU IGLAU PHYSICUS, OBIIT 1695, AETATIS 68.
ABI VIATOR! TOTUS NON INTERIIT VIXIT PARS EJUS IM LIBRIS ET PARS IN LIBERIS.
Překlad náhrobku a vysvětlivky:
Deo Ter Optimo Maximo. (Bohu nejlepšímu a nejvyššímu)
Zde leží ten, díky němuž ještě mnozí nezemřeli (zde neleží),
Slavný a znamenitě pověstný pán Jacob Jos. Jepseri,
Doktor filozofie a lékařství, zlatý rytíř (tento rytířský titul dostal od Rudolfa II. také alchymista Edward Kelly), dvorský falckrabí (šlechtický titul umožňující legitimizovat levobočky, jmenovat notáře, potvrzovat závěti, udílet erby a znaky, udílet či potvrzovat akademické hodnosti a vzácně také razit mince, pečetit červeným voskem či povyšovat do prostého šlechtického stavu.),
fyzik pro okres Jihlava. Zemřel v roce 1695 ve věku 68 let.
Postůj poutníku! Zcela nezemřel, dílem zůstal živý v knihách, dílem v dětech.​

KNIHA
Celý název: Isagoge, seu manuductio ad vitam longiorem variis, de tuenda, reparandaque valetudine, dissertationibus illustrata: & selectis, tum veterum, tum recentiorum medicorum scitis placitisque stabilita …
Autor: Jöpser, Jacob Joseph (Jacobus Josephus Joepserius/Joepserus, /Jöpser)
(Phil. et Medic. doct. Jurato Marcomaniae Physico per Districtum Echinopolitanum)
Další autoři: Endter, Johann Friedrich, -1682, Endter, Michael, 1613-1682
Vydáno: Noribergae : Sumptibus Michaelis & Johan. Friderici Endterorum 1680
Popis: Datace římskými číslicemi
Počet stran: 688
Obsahuje: Ode – Joannes Ernestus Kautzman (Pharmacopoeus Echinopolitanus, lékárník jihlavský)
Frontispis: Pergamenová vazba; Mědirytina rytíře se smrtí A. Lublinského, otisk Cornelius Nicolaus Schurtz, 1679; Iniciály, viněty, vlysy; ; 4°
Digitalizováno: 19. březen 2014
Zdroj originálu: Rakouská národní knihovna
Elektronické a dostupné verze: play.google, královská kanonie premonstrátů, historické fondy a katalog knihoven.
Kniha vycházející z původního díla: DANĚK, Karel, ed. Doktora Joepsera Návod k delšímu životu. Jihlava: Okr. ústředí zdravot. výchovy obyvatelstva, 1966. 31, [1] s. Průkopníci z Horácka; sv. 8.

ZÁHADNÝ OBRAZ
V úvodu knihy je titulní obraz, skrývající tajemství, které jsme zatím nerozluštili. Obraz je ne nepodobný klasickým alchymistickým emblematurám, které pomocí symbolických obrazů a odkazů na mytologii sdělují jakési sdělení, postup či klíčovou informaci. Anděl drží v levé, pasivní, ruce tento nápis: Frustra autem iacitur rete ante oculos pinnatorum. Jedná se i přísloví 1:17 ze Starého zákona v latinském překladu (Vulgata) a v překladu zní: “Líčit síť před očima ptáků je jistě zcela zbytečné.” (překlad z Bible21) a pravou rukou ukazuje na postup, kterým se snaží tři alegorické postavy chytit tři ptáky. Alegorické postavy mohou být znázorněním planet (kostra – saturn, voják – mars, žena – venuše) nebo tří principů (kostra – sal, vojak – sulfur, žena – mercurius). Postavy jsou schované za zdí tak, aby je ptáci neviděli, i když je stejně vidí. Ptáci jsou zajímaví také. Mají na hlavách koruny, což jistě znamená, že jde o velmi vzácné korunní substance. Nesou na hrudích písmena E L I, ale zatím nevím co znamenají. Past je očividně jednoduchá a ptáci nevypadají, že by se chtěli nechat chytit. Na rozluštění obrazu průběžně pracujeme.

VITALISTICKÁ TEORIE
Tato teorie se zakládala na myšlence, že organické látky vznikají za přispění zvláštní životní síly – vis vitalis, náležející pouze živé hmotě. Podle této teorie by zákony platící pro anorganické chemické reakce byly jiné, než zákony pro organickou chemii. Pokus o syntézu organické látky z anorganické by tedy byl podle této teorie předem odsouzen k neúspěchu.
Pojem životní síly má dlouhou historii. Pro označení nějaké utajené, neviditelné příčiny života užívali různí učenci, počínaje starověkem, různých slov, např.: entelechie (Aristotelés), pneumata (Galenos), archem (Paracelsus, van Helmont), virtus vitalis (Joepser), anima (Stahl), vis Essentials (Wolff) nebo Lebenskraft (Medicus, Roose), která jsou z hlediska sémantického v podstatě shodná s vis vitalis.

Zdroje:
http://www.ped.muni.cz/wchem/sm/hc/hist/tov/vitalistickateorie.html
https://encyklopedie.ji.cz/home-mmj/?acc=profil_lokality&load=22
https://encyklopedie.ji.cz/home-mmj/?acc=profil_nalezu&load=573
https://play.google.com/books/
http://knihovna.strahovskyklaster.cz/eng/l.dll?cll~P=180301
https://www.historickefondy.cz/Record/stt.stt20130091332
https://www.worldcat.org/title/isagoge-seu-manuductio-ad-vitam-longiorem-variis-de-tuenda-reparandaque-valetudine-dissertationibus-illustrata-selectis-tum-veterum-tum-recentiorum-medicorum-scitis-placitisque-stabilita/oclc/11413754


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nadcházející události